Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« kdy: 03.05.2010, 21:57 » |
|
Dostala se mě do ruky tato publikace http://elektrika.cz/data/clanky/in-el-vnejsi-a-vnitrni-ochrana-pred-bleskemmyslel jsem, že ji ani uvádět nebudu, ale když je o ní zmínka i tady na elektrice.... V této publikaci mě při prvním prolistování zarazil tento obrázek (viz příloha). Dle mého názoru a zvyklostí je vedení od pomocných jímačů zpět na hřeben špatně. Pokud jsem navrhoval hromosvod na takovémto objektu, vždy dbal na to aby hřeben vikýře byl v ochranném prostoru jímací soustavy na hlavním hřebenu nebo pokud to nebylo možné kvůli příliš mírnému sklonu střechy, vedl jsem svody přes vikýře a potom vodorovně ke svodu, případně svod posunul pod vikýř. Co si o tom myslí ostatní? #105# Nebylo zde už podobné téma náhodou?
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 04.05.2010, 19:23 » |
|
pane Ratiborský jste si jistý , že průchod proudu (jakéhokoliv) je dán tím jestli je vedení do kopce nebo z kopce? Podle mého je průchod proudu jakýmkoliv materiálem závislý na spoustě faktorů ale určitě se do těchto faktorů nepočítá zda je to z kopce nebo do kopce.
Máte pravdu v tom, že el. proudu je jedno, zda teče do kopce či s kopce. Tady je ale podstatnější, že je potřeba svést ten proud do země, a cesta s kopce bývá kratší než cesta nejdřív nahoru a pak dolů. Delší cesta pak znamená větší rozdíl potenciálů a vyšší ohrožení okolí hromosvodné soustavy. Spočtěte si, co to udělá s bezpečnou izolační vzdáleností. Pokusil jsem se shrnout to do tabulky - viz příloha. Intenzitou podkladu jsem vyznačil míru ohrožení prostoru vikýře. Je to samozřejmě zjednodušení, záleží na konkrétních poměrech - jaká je délka vedení mezi vikýřem a hřebenem, jaká by byla délka vedení od vikýře k nejbližšímu svislému svodu, kolik je svodů, zda je základový/obvodový zemnič nebo jen samostatné zemnicí tyče u každého svodu, ale princip to snad demonstruje.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
|
|
Kamil Novák
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 05.05.2010, 08:57 » |
|
Na školení ..hn bylo v Brně řečeno soudním znalcem z oboru, že převýšení " do kopce " 1m lze tolerovat. 1m je jistě stanoven nemotechnicky. Při vší úctě k soudním znalcům (to není myšleno ironicky!) je tento názor v praxi RT k ničemu. Jak bych měl situaci na obrázku v RZ popsat? Že je zde sice slepý konec (nebo snad začátek?) jímací soustavy, což je z fyzikálního hlediska špatně, ale že dle názoru pana XY to nepředstavuje problém? Proč bych si takto zbytečně komplikoval život a zvyšoval už tak dost velké riziko, že budu v případě vzniku nějaké škody muset odpovídat na nepříjemné otázky?
|
Revizní technik E2/A - specializace na přístroje a zařízení ve zdravotnictví. působnost : zdravotnictví - celá ČR, ostatní revize - Královéhradeck ý, Pardubický a Liberecký kraj
|
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #14 kdy: 05.05.2010, 12:48 » |
|
Stejný problém toku bleskového proudu do kopce máte v případě rovné střechy, na které je strojovna výtahu vysoká např.2,5m opatřena jiímacím zařízením a svody, o kus dál je stožár anteny, do kterého by mohlo udeřit. Vše je spojeno.
Pokud by to bylo uděláno tak, že od onoho antenního stožáru by vedl jediný svod nahoru na tu strojovnu výtahu, a až tam nahoře by byl připojen, tak je to samozřejmě taky špatně (a dalo by se to označit za zlý úmysl, protože vymyslet to takhle už není samo sebou).
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Jirka Š.
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #15 kdy: 05.05.2010, 14:04 » |
|
...tyčový jímač ukotvený na krovech na půdě v hloubce pod hřebenem např. 4m... Ty čtyři metry myslíte jak.....? Máme jímač kolem dva a půl metru, a ukotvený je jen asi 40 cm do krovu. Nikdy jsem neviděl jímač ukotvený tak hluboko - to by musel být obrovský stožár.
|
|
|
|
Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #16 kdy: 05.05.2010, 15:00 » |
|
Mohl by jste uvést text k tomuto obrázku v uvedené knížce ? Možná to mnohé objasní.
Obrázek je popsán jen jako princip pokrytí stavby ochranným úhlem jímací soustavy...
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
|