Može byť stožiarový bleskozvod alternatívou ochrany RD pred bleskom?
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 21.11.2009, 18:43
Chtěl bych zde zdůraznit, že pro LPL III a IV nemá metoda valící se koule (dle ČSN EN 62305-3) žádnou přednost ani prioritu před metodou vrcholového úhlu.
V tom případě si znovu přečtěte normu, třeba to po opakovaném čtení pochopíte.
Citace: Miroslav Macek 21.11.2009, 18:43
Dedukce, že by snad výpočet pomocí vzorců pro valící se kouli dávaly přesnější výsledky, než metoda ochranného úhlu, je nutno brát jako svérázný osobní názor odborníka, rozhodně ne jako v normovou hodnotu, neboť ČSN EN 62305-3 nic takového netvrdí.
Někomu se prostě více líbí křivá čára, protože má pocit, že bude větším odborníkem, když bude výpočet složitější, jiný zase preferuje přímku, neboť si uvědomuje, že nejde o exaktní vzorce, nýbrž o grafické pomůcky, nemající valný fyzikální obsah. Někdo prostě fandí Spartě, jiný Slávii, a to je celý rozdíl mezi oběma metodami.
Ano, takto se to může jevit člověku, který vůbec nic netuší o pokrocích ve zkoumání chování blesků za posledních několik desetiletí, a své informace o chování blesků a ochraně před nimi čerpá z periodik typu Blesk apod.
Doporučuji vám k přečtení např. článek Rolling sphere – method or theory? od N. Szedenika, Journal of Electrostatics, May 2001 - je k zakoupení za 20$ v PDFku. Vysvětluje historické a fyzikální pozadí této metody. Dovolte, abych citoval jednu větu z abstraktu: "the rolling sphere method is now the best design procedure for air termination systems".
Takže to není o fandění Spartě nebo Slávii, ale o preferenci metody podložené výsledky výzkumů a mající i fyzikální zdůvodnění.
Možná byste nás chtěl seznámit s tím, jaké má metoda ochranného úhlu fyzikální zdůvodnění krom toho, že je zjednodušením metody valivé koule, a s tím, jaká používáte kritéria pro posuzování valnosti či nevalnosti fyzikálního obsahu.
Citace: Jan Štěpán 21.11.2009, 20:57
Navíc předpokládám (prosím p. Fuka o upřesnění) že bleskový výboj když směřuje k zemi "vidí" předměty v blízkosti své dráhy k zemi. Předpokládám že délka tohoto "vidění" je dána velikostí výboje. Z toho vyvozuji, že vidí v polokouli, možná "upravené" dynamickými silami do jakési půlelipsy. Nemyslím, že by viděl "pod úhlem".
To je pro mne další důvod pro valivou kouli.
Ano, i takto to lze laicky popsat. Nebo tak, že blesk jakoby rukou prohmatává prostor před sebou (čím je výboj silnější, tím je jeho "ruka" delší) a postupuje v přískocích, po kterých si vždy vybere další směr postupu. Šmátrající "ruka" si vybere nejvhodnější místo, kam postoupit dále, případně si těch míst vybere několik (a rozštěpí se). Ten prostor, který ta "ruka" prohledává a kam dosáhne, je právě ta blesková koule.
Jan Štěpán:
Citace: Fuk Tomáš 22.11.2009, 01:20
Možná byste nás chtěl seznámit s tím, jaké má metoda ochranného úhlu fyzikální zdůvodnění krom toho, že je zjednodušením metody valivé koule, a s tím, jaká používáte kritéria pro posuzování valnosti či nevalnosti fyzikálního obsahu.
Rád bych se k této výzvě připojil, bylo by to pro mne velice poučné. Problematika použití: "ochranný úhel/valivá koule" mne velmi zajímá.
Budeme se tedy těšit na konkrétní argumenty podporující vaše teorie.
To Fuk: lze tedy předpokládat, že bleskový výboj pokud při jednom jak vy říkáte "přískoku" dosáhne na více objektů (teoreticky) že se rozdělí? Poměr velikostí jednotlivých, říkejme větví, je pak v přímém poměru ke vzdálenosti od "jímače" nebo v poměru, jak to popsat... odporu celého svodu (od jímače do země)? Neboli, jeví se kovový jímač se svodem a uzemněním jako lepší svod než např. mokrý strom, jsou-li ve stejné výšce?
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 21.11.2009, 18:43
Chtěl bych zde zdůraznit, že pro LPL III a IV nemá metoda valící se koule (dle ČSN EN 62305-3) žádnou přednost ani prioritu před metodou vrcholového úhlu.
Mám pro vás dobrou zprávu. Vypuštění metody ochranného úhlu z normy je zřejmě jen otázka času.
Dovolím si citovat prof. C. Bouquegneaua z Belgie - viz příloha.
Vaše dilema se tedy blíží k rozuzlení :)
Citace: Jan Štěpán 22.11.2009, 09:49
To Fuk: lze tedy předpokládat, že bleskový výboj pokud při jednom jak vy říkáte "přískoku" dosáhne na více objektů (teoreticky) že se rozdělí? Poměr velikostí jednotlivých, říkejme větví, je pak v přímém poměru ke vzdálenosti od "jímače" nebo v poměru, jak to popsat... odporu celého svodu (od jímače do země)? Neboli, jeví se kovový jímač se svodem a uzemněním jako lepší svod než např. mokrý strom, jsou-li ve stejné výšce?
Ano, v takové situaci se někdy bleskový výboj rozdělí. Na některých videích je dokonce vidět i takové děje, kdy rozvětvený blesk zasáhne několik míst na zemi, a jedna z větví (která zřejmě zasáhla nejlépe uzemněný objekt) jakoby vysaje šťávu z těch ostatních, které pak odvedou jen malou část celkového proudu.
Podrobný propočet takového rozdělení proudu ale po mně prosím nechtějte, ve hře je příliš mnoho faktorů a po pravdě v tuto chvíli nevím, zda a s jakými výsledky se tím někdo podrobněji zabýval.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 22.11.2009, 01:20
V tom případě si znovu přečtěte normu, třeba to po opakovaném čtení pochopíte.
Ano, takto se to může jevit člověku, který vůbec nic netuší o pokrocích ve zkoumání chování blesků za posledních několik desetiletí, a své informace o chování blesků a ochraně před nimi čerpá z periodik typu Blesk apod.
Doporučuji vám k přečtení např. článek Rolling sphere – method or theory? od N. Szedenika, Journal of Electrostatics, May 2001 - je k zakoupení za 20$ v PDFku. Vysvětluje historické a fyzikální pozadí této metody. Dovolte, abych citoval jednu větu z abstraktu: "the rolling sphere method is now the best design procedure for air termination systems".
...
Úder blesku je událost v zásadě nepředvídateln á a 100% spolehlivá a praktická metoda pro ochranu před bleskem není známa.
Proto se pro ochranu nepoužívají exaktně odvozené, nýbrž empirické vzorce (metoda úhlu), anebo vzorce, vycházející z náhradních modelů EGC - elektrogeometr ické soustavy (metoda koule).
EGC byla zpočátku použita pro návrh ochrany venkovních elektrických zařízení vysokého napětí (rozvoden) - zde byly zaznamenány velmi dobré výsledky, neboť jde o ochranu dobře uzemněných kovových zařízení s konstrukcemi stožárového typu.
Později byla metoda rozpracována i pro ochranu jiných zařízení, běžných budov a objektů - i zde jsou výsledky poměrně dobré, zhruba srovnatelné s empirickou metodou při proměnném vrcholovém úhlu.
Tím bych chtěl doplnit ono zjednodušené tvrzení z abstractu toho Vašeho paperbacku od N.Szedenika za 20 dolarů.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 22.11.2009, 13:22
Mám pro vás dobrou zprávu. Vypuštění metody ochranného úhlu z normy je zřejmě jen otázka času.
Dovolím si citovat prof. C. Bouquegneaua z Belgie - viz příloha.
Vaše dilema se tedy blíží k rozuzlení :)
...
Místo abyste poctivě přiznal, že mám pravdu, a že pro LPL III, IV opravdu nemá metoda valivé koule přednost, nýbrž je zcela rovnocená metodě vrcholového úhlu, tak mě nejdříve mě pobízíte, abych si lépe prostudoval normu. Když to pak uděláte sám, a nic nenajdete, pak mi obratem vítězoslavně oznamujete, že dle mínění jakéhosi p.prof.Bouqueg neaue bude metoda úhlu v příští edici normy vypuštěna.
Mě je celkem jedno, jak může p.prof.Bouqueg neaue znát výsledek budoucího hlasování o této věci v komisi IEC, spíše bych chtěl upozornit, že tím vypuštěním bude vlastně současně potvrzena závadnost nynější ČSN EN 62305-3. A já nic jiného netvrdím, takže nemusíme být ve při.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana