Realizovat svod hromosvodu pod fasádou či nikoli?
Tomáš Frolík:
Realizujeme stavbu rodinného domku a tak člověk shromažďuje moudra a zkušenosti všude ve svém okolí. Minulý týden u mě přistála informace, u které nevím, zdali jí věřit či nikoliv, proto ji chci předložit ctěnému fóru k posouzení. Tak tedy jeden známý tvrdil, že kdesi provedli svod hromosvodu ve svislé části vnějšího zdiva v chráničce zasekaný do zdiva a skrytý pod fasádou, což je řešení velmi elegantní, je leckde vidět a sám jsem je chtěl použít. Pak jim do domu žahnul blesk a svod vedený zdí byl prý úderem v celé své délce vyrván ze zdi. Závěr z tohoto případu byl nerealizovat svod zabudovaný skrytý pod fasádou, ale vést ho vnějškem po fasádě. Otázka zní, zda mohou působit při úderu blesku na hromosvod takové síly, že by mohlo dojít k výše popisovaným efektům. Co si o tom myslíte? Mě se to nějak nezdá...
Lukáš Rotrekl:
Může to být pravda. Tam kde hrozí zásah bleskem akutně (osamocený dům na kopci, na hraně..), tam bych určitě kryté svody nedělal. Tam kde je nebezpečí úderu menší bych se toho až tolik nebál. Ale pozor blesky jsou nevyzpytatelné . U nás je vedení přes kopec, do kterého pravidelně při bouřce udeří blesk, ale ne do stožáru, který je na kopcí, ale o tři stožáry níž pod kopcem
Kryté svody ypadají sice pěkně, ale závisí taky na dispozici domu, přesahu střechy v poměru k výšce stěny atd....
Petr Matuška:
Trocha fyziky :
síla mezi dvěma vodiči s proudem I1 a I2, délky l vzdálenými d je
F = 10e-7 x I1 x I2 x l / d
to je 0,000 000 1 x 20 000 x 20 000 x 1 / 0,2 [N; A,A,m,m] =200N/m
nebo 0,000 000 1x100 000x100 000/0,2 = 5kN/m.
Pokud je směr proudu souhlasný, vodiče se odpuzují. To nastane po přeskoku na armaturu budovy nebo jiné uzeměné části.
Až tak velká síla může odtahovat svod hromosvodu třeba od armatury nebo od vnitřního rozvodu, pokud dojde k přeskoku z hromosvodu na uzeměnou vodivou část. Podstatná je vzájemná vzdálenost vodičů a součin proudu svodem a armaturou.
Takže nejdůležitější je zabránit přeskoku.
Pokud bude odpor mezi uzeměním hromosvodu a uzeměnou armaturou 20 ohmů ( = 5 ohmů armatura + 15 ohmů hromosvod), bude rozdíl potenciálu
U = R x I = 20 x 20 000 = 200 000 V .
Tomuto napětí izolační schopnost zdi nedokáže odolat.
Takže rozhodující je podle mě dobře provedené uzemění hromosvodu, navíc spojené s uzeměním neživých částí (armatura) v budově. Pak se potenciálový rozdíl zmenší na velikost při které nedojde k přeskoku a tím ani k vytržení svodu ze zdi.
Jan Hájek:
,
mrkněte se do odkazů pod Vaším dotazem. Tam to všechno je.
PS: Nechce se mi věřit, že by už bylo všechno řečeno, tak se neváhejte optat ! Hajek.
Tomáš Frolík:
Pokud jde o příspěvek pana Matušky, vidím v něm pár slabin a mám pár otazníků. Tak třeba jak by mohlo dojít ke zmiňovanému "přeskoku" na armaturu, když je tato část obvykle skrytá v betonu? Navíc souběh armatury se svodem hromosvodu prakticky není, neboť kari sítě v podlahách či armatura věnců vede kolmo ke svodu hromosvodu. Na druhou stranu je v blesku ukryta pořádná porce energie, takže kdoví, jaké síly a efekty se mohou uplatňovat. Nicméně závěr - uzemnit armatury v konstrukci domu se mi zdá celkem rozumný a budu jej realizovat.
V příbuzných odkazech jsem se dozvěděl další informace o této problematice, nicméně jsem si nedokázal udělat jednoznačný závěr, jak svod realizovat, je to tak půl na půl. Řekl bych, že pokud by se měl umístit svod skrytě, tak pak do kovové chráničky fortelně zakotvenou ve zdivu, kde problémem zůstává, jak elegantně vyřešit prostup svodu do fasády. Inu, ještě to zvážím a pokusím se shromáždit co nejvíce informací.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří zaregovali a omluvit se za zduplicitňován í tématu, ale neobjevil jsem v tomto fóru způsob, jak prohrabat historii jinak, než pročítáním příspěvků manuálně, a tak jsem tento thread otevřel...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana