Realizovat svod hromosvodu pod fasádou či nikoli?
Jiří Schwarz:
Kovová chránička je problém! Pokud s ní nespojíte svod, máte šanci, že dojde k přeskoku a tím, že se jednou výbojem ionozuje vzduch, vznikají podmínky k přeskoku na další předměty, zapálení,... Nejde ani tak o přeskok uvnitř, ale v místě vstupu svodu do chráničky. Pokud to spojíte, stává se chránička svodem.
Pokud je o přeskok na armaturu - jsou jisté vzdálenosti, které je třeba dodržet. Čím větší odpor zemniče, tím větší by měla být vzdálenost svodu od cizích kovových předmětů. Neberte to jako dogma, ale můžete narazit na údaj 20cm na 1 Ohm. A zeď snižuje požadovanou vzdálenost 5x.
Takže při zemním odporu svodu 5 Ohmů by mohlo dojít k přeskoku na armaturu, která bude 10-20 cm v betonu.
Na rozdíl od různých parametrů rozvodů se chování hromosvodu pří svedení bleskového výboje dá přibližně nasimulovat, statisticky odhadnout, ale pořád je to "odhad", u blesku se to nedá dopředu určit co přesně to za všech situací udělá.
Petr Matuška:
To : T. Frolík
omlouvám se za špatnou formulaci. Místo "přeskok" jsem měl napsat "průraz".
Citované silové účinky mohou nastat buď efektem "zrcadlového vodiče" kde se vodič odtahuje od svého zrcadlového obrazu na vodivé ploše (armovací mříž v panelech) - síla je nepřímo úměrná dvojnásobku vzdálenosti svodu od vodivé plochy.
Nebo se vytvoří smyčka, (ta se může vytvořit i průrazem nebo přeskokem na kovové uzeměné části stavby) která má snahu se roztáhnout.
Tomáš Frolík:
Díky za další reakce. V souvislosti s tím mě napadly další otázky. Pan Schwarz hovoří o "zemním odporu svodu." Je to to ten hlavní parametr hromosvodu, který se měří a sleduje? Na každém svodu hromosvodu v projektu našeho domku je nakreslena zkušební svorka, která bude zjevně sloužit ke zjištění parametrů hromosvodu. K čemu se svorka používá či spíše jaká je metodika pro měření parametrů hromosvodu?
Jiří Schwarz:
Zemní odpor svodu - můžeme si představit že máme nějaký "bod", který nám představuje ideální zem. Na tu se ale nedokážeme připojit. Každý zemnič vykazuje jistý přechodový odpor. A to je to, co se měří.
Zkušební svorka slouží k tomu, aby se mohly jednotlivé svody odpojit a kontrolovat zemniče jednotlivě. U nových staveb to ale bývá trochu jinak, protože se často dělá v zemi jako zemnič jedno okružní vedení, na které jsou spojeny všechny svody.
Metodika měření - to by bylo lepší prostudovat si to v nějaké literatuře. V podstatě jde o to, že pomocí dalších zemnicích "kolíků" umístěných v dostatečné vzdálenosti od měřeného zemniče (20 a 40 metrů) vytvoříme okruh, kterým teče proud a měříme úbytek napětí na měřeném zemniči.
Pak se dají ke kontrole použít náhradní způsoby měření. Pokud máme dostatečně dobrou "jinou zem", můžeme ji využít. Můžeme změřit impedanci poruchové smyčky rozvodné sítě a pak změřit impedanci mezi vodičem L a zemničem.
Pak se dá kontrolovat zemnič pomocí "dvou kleští" (Eurotest to umí, nevím, které další přístroje), kdy se nemusí zemnič odpojovat.
Podmínkou je "druhá" zem, aby měření šlo uskutečnit. A pokud jsou svody v zemi spojeny, nenaměříme hodnotu zemního odporu, ale pouze zkontrolujeme, že to v zemi i na střeše skutečně spojené je.
Edmund Pantůček:
Dovolte mi vstoupit do diskuze. Hromosvod pod omítkou je nesmysl. Existuje hromosvodní soustava, ale pod omítkou je pouze svod. Pokud je proveden podle norem, nemůže dojít k jeho vytžení z fasády. Pokud k takovému jevu došlo, najděte si právníka a požadujte opravu do stavu podle norem na organizaci, která hromosvod provedla.
Uvědomme si tuto skutečnost: Zákonem je Evropská směrnice a norma je její prováděcí vyhlška. Diskuze o závaznosti norem je pouze a pořád zůstane bezpředmětný blábol. Norma je pro (nejen( elektrikáře) zákon.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana