Pro žárovku platí nebo neplatí Ohmův zákon?
Petr Matuška:
To: Rajmont
váš vztah R=R0*(1+alfa*delta_t). platí jakž takž přesně jen v omezeném rozsahu teploty.
Pro rozsah teploty 2500 K je tam potřeba dopsat ještě kvadratický a kubický člen.
R=R0*(1+alfa*delta_t+beta*(delta_t)^2+gamma*(delta_t)^3
tak se to udává i pro přesné měření teploty odporem Pt100 ap. Jinak je pravda, že odpor v rozžhaveném stavu je asi 15x větší než při pokojové teplotě. Na to je potřeba dát pozor při návrhu spínacích prvků (vypínač se jmenovitým proudem 6A je tak akorát pro žárovku 230V, 100W).
Josef Pentoda:
Citace: Miroslav Jakl 26.07.2009, 22:15
Za teplot, blížících se absolutní nule (absolutní nula 0 K v podstatě neexistuje), neplatí zákony klasické fyziky, ale musí se počítat s kvantovou mechanikou. V současné době je možno v laboratořích experimentálně dosáhnout teplot -273,1599 st.C ale za enormně nákladných a sofistikovanýc h metod. Zde se již dotýkáme samotné podstaty světa, materie, principů skládanky zvané vesmír atd. Ptát se zde na platnost Ohmova zákona v intencích klasické lineární nekvantové fyziky je myslím trochu dětinské...
No snad mi kolego prominete , že se vracím do dětských let. Tak platí ohmův zákon všude , nebo ne. Viz odpovědi k tématu. Jenom ještě jak je to s absolutní nulou ve vesmíru?
Jirka Š. Svejkovský:
Prostě a jednoduše. Ne vždy je odpor konstatna. Někdy se chová jako funkce. V případě žárovky bych to viděl takto:
U = I x R(T), kde T je teplota vlákna.
Fuk Tomáš:
Krásná debata :D
Citace: Josef Pentoda 26.07.2009, 22:43
No snad mi kolego prominete , že se vracím do dětských let. Tak platí ohmův zákon všude , nebo ne. Viz odpovědi k tématu.
Záleží na tom, co přesně míníte Ohmovým zákonem.
Pokud ho chápete jako definici odporu R; R=U/I kde U je ustálené napětí a I ustálený proud, tak platí všude. (Nechme teď stranou komplexní podobu s frekvenčně závislou impedancí.)
Pokud to považujete za Ohmův zákon, až když se k tomu přidá dovětek "a R je konstantní nezávisle na hodnotě I", pak Ohmův zákon neplatí nikdy. Je to jen otázka přesnosti měření. Každý reálný materiál má nenulový teplotní součinitel. Některý velký, některý malý, ale má ho.
To Vy ale přece dobře víte, a kladete tu otázku takhle, abyste se pobavil odpověďmi, že? :D
Citace: Josef Pentoda 26.07.2009, 22:43
Jenom ještě jak je to s absolutní nulou ve vesmíru?
Absolutní nula není ani ve vesmíru. Samotné dokonalé vakuum žádnou teplotu nemá; ta je definována pro soubor hmotných částic a vypovídá cosi o průměrné rychlosti pohybu částic vztažené k těžišti toho souboru. Absolutní nula by znamenala, že máte soubor částic, které se navzájem ani sebenepatrněji nepohybují. Pokud vím, veškeré dosavadní poznatky svědčí o tom, že to není možné.
Petr Doležal:
Zadejte mi odpor drátu při absolutní nule a já vám spočítám dle Ohmova zákona proud při daném napětí. :)
P.S. Při absolutní nule s absolutní přesností
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana