${perex}
${date}
Více »
Upozornění! Odpovědi na témata nejsou právně závazné! Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!
Jde mi o měření průtoku vzduchu v množství řádově 30000 m3/h - před kotlem (opravdu velkým). Jak?
Tedy to je dobrá otázka. Jediný přístroj který jsem viděl, měřil vzduch, respektive rychlost větru, tedy anenometr na letišti. Ve všech případech, kdy šlo o konkrétní průtok vzduchu se použilo poze matematického výpočtu.
Napadá mě metoda využití změny tlaku, přesněji řečeno podtlaku při kapilárním proudění. (Anemoš by asi při tomhle proudění ulít, ty pro běžné meteorologické stanice mají rozsah asi tak do 150km/h, nebo častěji do 30m/s ... :-)) Na tu rouru kolmo přivařit trubičku s tlakovou sondou - nevím ale už, kde jsem ten integráč s hadičkou viděl. Hodnotu napětí pak převést (přepočítat) na průtok. Myslím ale, že k tomuto účelu musí něco existovat.
Na toto se používá tzv Schmidtovo (teď nevím přesně jak se to píše) měřidlo.Jde v podstatě o diferenční způsob měření průtoku.V potrubí je vložena jakási clona a vyhodnocuje se rozdíl tlaku před a za clonou.Používá me v práci pro měření množství vzduchu pro kotel 1600 t/h.
Pro tyto prutoky bude asi opravdu jedinym resenim mereni tlakove diference na clone a z toho nasledny propocet (ten je ale dost nepresny) nebo vortexovy princip vyuzivany v malem u tzv "vahy vzduchu" u japonskych dieselu a nebo mereni rychlosti proudeni ultrazvukem. Osobne mam v tomto ohledu vyborne zkusenosti s firmou Krohne, s kterou jsem resil jeden projekt pred par lety. Kontakt na Ceske zastoupeni firmy najdete zde http://www.krohne-mar.com/index.php?id=6634a nekolik informaci o merici ktery by se pro vasi potrebu mohl hodit najdete zdehttp://www.krohne-mar.com/index.php?id=4612 Jinak jsou tam pomerne rozumni lide a radi poradi s vytipovanim nejvhodnejsiho modelu a modifikace
Z čeho usuzujete na nepřesný propočet?Jinak váha vzduchu se nepoužívá jen u japonských dieselů ale u drtivé většiny dieselů.Já doporučuji obrátit se na více firem.Firmu kterou doporučuje kolega nade mnou bych si rozmyslel.Naše zkušenosti s ní jsou negativní.
Hodně velký kotel - co to je? Kolik tun páry a tlak páry jsou určující parametry.Jinak se tento průtok měří pomocí clony(Itabar) nebo Venturiho trubicí. Měří se tlaková ztráta před a za pomocí snímače dif. tlaku.
to Ivan Majda:- Neprime mereni rozdilu tlaku na venturiho trubici nebo na clone co u kapalin nepredstavuje problem, ale u vzduchu je to pri vetsich prutocich dost nepresne (lokalni viry, kavitace) a mikrokontroler musi dost zoufale interpolovat mezi hodnotami co je jako kazda neprima metoda mene presne i kdyz pro mnohe aplikace to staci - Vaha vzduchu se pouziva u VSECH dieselu, ale u aut z koncernu VW je tato vaha na principu zhavenych vlaken ochlazovanych proudenim vzduchu, coz z techto vah dela v podstate spotrebni zbozi, nebot staci nejmensi necistota ktera projde pres filtr a usadi se na vlaknech a je konec mereni. Ja osobne nepoznam nikoho s Octavii v TDIcku, kdo by nemel druhou nebo treti... Japonci naproti tomu pouzivaji ultrazvukovou vahu vzduchu na vortexovem principu, ktera je sice asi trikrat drazsi, ale po dobu zivotnosti auta prakticky neznicitelna.. .- Ja nerikam, ze Krohne je jedina firma na trhu, ani nerikam ze by se mel autor dotazu obratit jenom na ni. Ja osobne mam s vyrobky Krohne dobre zkusenosti s merenim vzduchu i kapalin, proto jsem dal kontakt na ne. Nijak volbu neovlivnuji a zastavam zasadu "za optani nic nedate". Pokud znate dalsich 5 firem - sem s linky, ale s firmama co maji ve svym sortimentu mereni takto velkych prutoku plynu (vzduchu) se zrovna pytel netrha...
Pro Venturiho trubici lze přece vhodnou délkou sacího kanálu před a za ní zajistit natolik laminární proudění vzduchu, že k dofiltrování údaje stačí jednoduchý integrační člen, aby z toho mikrokontrolér nemusel být příliš zoufalý.Záleží samozřejmě na požadovaném stupni přesnosti, který v tomto případě patrně nebude nerealisticky vysoký.
To Novák.-Myslel jsem že mluvíte o nepřesném výpočtu diference tlaku na cloně obecně,nejen o plynu.-Chcete mi říct že se váha vzduchu používá u všech dieselů?Jdu se podívat k sousedovi do garáže na traktor jestli jí tam najdu.8-))-Víte co,neznám 5 firem které jsou to schopny změřit ale měl jsem na mysli aby hned neběžel do Krohne.Zkusil bych poptat např Endress+Hauser,Siemens,Emerson.A není to jen o tom že mi někdo nabidne a prodá měření ale taky třeba i případný servis.Chtějte reference.Jen tak na okraj:nemá náhodou Vámi uváděný příklad od Krohne o 10000m3/h menší rozsah než na který se autor cca ptal?-Spíš bych se přikláněl k té diferenci,už i cenového hlediska. Nevím k jakému účelu žadatel měření potřebuje ale například vortex princip na takovýto rozsah měření musí být nehorázně drahý.
to I.Majda:- ano, blbe jsem se vyjadril, mel jsem napsat u vsech modernich dieselu s rizenym vstrikovanim. Hledat vahu vzduchu na starem Zetoru nebo Avii by fakt bylo trochu zbytecny 8-))- Pokud nekomu radim nejakou firmu, tak si rozhodne nemyslim ze do ty firmy hned pobezi a to co mu radim koupi. Pokud by to tak bylo, tak zacnu inkasovat provizi za kazdeho nahnaneho zakaznika jako mozna nekteri na tomto webu 8-). Ja to beru tak: ja poradim firmu X (kterou znam a mam s ni zkusenost), vy firmu Y, nekdo dalsi firmu Z a autor dotazu si muze vybrat...- ad rozsah: vsimnul jsem si, zel pozde, clovek je tvor chybujici, nekdy pisu tyto reakce v rychlosti pri jine praci a bohuzel engine diskusi neumoznuje zpetnou upravu prispevku...- prave s merenim na clone jsem u vzduchu udelal dost spatnou zkusenost u jednoho reseni na kterym jsem participoval. Kapaliny nebo technologicke plyny jsou co se tohoto typu mereni tyce skoro bezproblemove, mensi problem je snad u pary, ale vzduch nasavany z okoli umi nekdy mereni hezky zkomplikovat at uz kvuli zmenam vlhkosti a teploty (a s tim souvisejicim zmenam mechanickych vlastnosti) nebo kvuli necistotam. Proto povazuji ultrazvukove mereni rychlosti proudeni potrubim definovaneho prurezu spolu s vortexem za presnejsi metody mereni.
Pro měření rychlosti a průtočného množství existují různé systémy. Zásadní otázkou pro volbu principu měření je,zda se měří v jednom bodě nebo v celém průřezu kanálu. Při bodovém měření je hodnota silně závislá na profilu kanálu. Proto doporučuji použít pro měření rychlosti a množství vzduchu systémy s tzv.průřezovou charakteristik ou. To je clona,měřící kříž nebo měřící kroužek - to jsou pevné odpory v potrubí. Pro takovéto množství vzduchu vychází clona opravdu velká a drahá. Diference tlaku před a za clonou je v prvé řadě závislá na rychlosti proudění,nikoliv na množství. Hodnota množství se následně vypočítává v matematickém členu. Krone se specializuje spíše na měření kapalin. Existují i přenosné měřiče,ale jejich cena je vysoká. K určení,co by bylo nejlepší je vidět to na vlastní oči,velikost a profil potrubí,uklidňující délky,ventilátor a pod.
Opravdu Dobrá Otázka. Ve Firmě používáme pro měření průtoku plynů a obráběcích kapalin Snímače průtoku od IFM, jsou určeny jak pro plynná tak kapalná media včetně kyselin,agresivních plynů......... ...IFM prodává velký sortiment tak jen si vybrat:http://www.ifm-electronic.com/ifmcz/web/pselect!2_3.html
Díky za odpovědi - trochu jsem se i pobavil u toho Zetora ... Jinak pro můj účel jsem nakonec našel Venturiho trubici a diferenční snímač.
Jen pro ujasnění, "váha vzduchu" není rozhodně výsadou dieselů, kde víceméně určuje jen okrajové podminky jeho činnosti (diesel spaluje většinou s přebytkem vzduchu), ale především u "benzíňáků", kde se přímo podílí na výpočtu vstřikovaného množství paliva. Většinou jsou to žhavené anemometry (nebo dražší UZ), s úpravou proti zpětným pulsacím. Proti měření rychlosti vzduchu mají výhodu, že fyzikálně měří vlastně jakousi "hmotnostní rychlost" tedy, téměř přímo hmotnostní průtok, takže výsledek není nutno přepočítávat na tlak a teplotu. pp.
Při aplikaci venturiho dýzy (a obecně jakékoliv clony) je zapotřebí počítat s tím, že na ní vzniká tlaková ztráta, která může nezanedbatelně ovlivnit průtok vzduchu. Proto bych doporučil konzultaci s projektantem strojní části. Navíc tlaková ztráta na cloně závisí na průtoku mocninově a je potřeba ji před zobrazením někde (v zobrazovači, řídícím systému) odmocnit.Osobně bych ještě prověřil měření pomocí anubaru (třeba u Emerson Process). Jedná se o měření pomocí tyčové sondy zasunuté do potrubí, vzniklá tlaková ztráta je řádově menší než u clon. Pokud si dobře pamatuji tento systém umožňuje i měření dalších veličin jako je relativní tlak a teplota vzduchu a následnou kompenzaci změn těchto veličin.Chtělo by to propočítat, ale myslím, že podstatná je i finační úspora (strojní úpravy potrubí, velikost a hmotnost zařízení, nároky na montáž atd).
Před lety se v plynárenství používaly na měření velkých průtoků ve velkých průměrech anubary a převodníky k nim dodávalo Diamo Příbram. Nevím , jak se nástupnická firma v současné době jmenuje, ale stále ještě fungují.
To Petr Petr:Nikdo tady netvrdil že se váha vzduchu používá jen u dieselů.