Jak přizemnit anténní stožár?
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 20:38
Fyzika je strašně rozsáhlý obor, každý fyzik nemůže vědět všechno.
Jistě, však jsem také psal, že doporučení k hlubšímu studiu fyzikálních jevů při hromech a blescích beru vážně.
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 20:38
Ty částice, shromažďující se na jímači, se u naprosté většiny mraků nejmenují elektrony, neboť jsou kladné (viz obrázek).
+Částice vytvářejí těsně před úderem blesku pulsující koronu
No, původně jste psal o "interakci nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě". V uzemňovací soustavě se asi kladné částice hromadit nebudou (kudy by se ty ionty dovnitř dostaly, naopak z ní budou odsávány elektrony). Ty kladné částice se na uzemněném jímači taky neshromažďují, ale jsou jím přitahovány, po doteku s ním (anebo výbojem) neutralizovány a volně odcházejí (podobně jako při elektrolýze vody).
El. náboj se skutečně hromadí i na tom izolovaném anténním stožáru (říká se tomu statická elektřina) a když takto vznikající napětí dosáhne zapalovacího napětí jiskřiště, náboj se přelije a napětí vyrovná. Takže koronový výboj bude kolem takto připojeného-nepřipojeného anténního stožáru také, byť o něco slabší (zato více pulsující).
To však všechno není příliš podstatné. Podstatné je, že Vaše tvrzení
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 20:38
+Částice vytvářejí těsně před úderem blesku pulsující koronu, která způsobuje vstřícný výboj - existence tohoto výboje je nutnou podmínkou toho, že blesk zasáhne právě určité dané místo (v našem případě oddálený jímač).
je právě základním kamenem teorie kolem aktivních jímačů, a tu se bohužel nepodařilo experimentálně potvrdit.
P.S. ostatně - mluvíme tu stále o anténním stožáru, a necháváme stranou fakt, že na tom stožáru je umístěna anténa, která je tak jako tak, hůře či lépe, de facto uzemněna, a ten koronový výboj kolem ní je také. Takže přizemněním stožáru jen nabízíme případnému bleskovému proudu pohodlnější cestu, s menším rizikem škod.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 22.05.2009, 21:31
...
No, původně jste psal o "interakci nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě". V uzemňovací soustavě se asi kladné částice hromadit nebudou (kudy by se ty ionty dovnitř dostaly, naopak z ní budou odsávány elektrony). Ty kladné částice se na uzemněném jímači taky neshromažďují, ale jsou jím přitahovány, po doteku s ním (anebo výbojem) neutralizovány a volně odcházejí (podobně jako při elektrolýze vody).
El. náboj se skutečně hromadí i na tom izolovaném anténním stožáru (říká se tomu statická elektřina) a když takto vznikající napětí dosáhne zapalovacího napětí jiskřiště, náboj se přelije a napětí vyrovná. Takže koronový výboj bude kolem takto připojeného-nepřipojeného anténního stožáru také, byť o něco slabší (zato více pulsující).
To však všechno není příliš podstatné. Podstatné je, že Vaše tvrzení je právě základním kamenem teorie kolem aktivních jímačů, a tu se bohužel nepodařilo experimentálně potvrdit.
P.S. ostatně - mluvíme tu stále o anténním stožáru, a necháváme stranou fakt, že na tom stožáru je umístěna anténa, která je tak jako tak, hůře či lépe, de facto uzemněna, a ten koronový výboj kolem ní je také. Takže přizemněním stožáru jen nabízíme případnému bleskovému proudu pohodlnější cestu, s menším rizikem škod.
Prohlédněte si obrázek, který jsem přiložil výše (je z normy IEEE Std. 998).
Mrak se záporně (-) nabitou částí vyvolá elektrické pole mezi mrakem a zemí s kladnými částicemi (+).
Sestupný výboj (z mraku) je tvořen zápornými částicemi, následný vstřícný výboj ze země tvoří kladné částice.
Ten sestupný výboj (-) mívá intenzitu proudu cca 100-200A , ten vstřícný výboj z jímače (+) je mnohem silnější (např. 30kA).
Celý děj má více fází, jak je vidět na obrázku.
Odkud ty kladné částice, tvořící ve finále proud cca 30kA jdou, když ne z uzemnění ? To se jako sbírají z povrchu toho jímače ?
Já se domnívám, že jsou odsávány z povrchu země přes uzemňovací soustavu.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 22:34
Odkud ty kladné částice, tvořící ve finále proud cca 30kA jdou, když ne z uzemnění ? To se jako sbírají z povrchu toho jímače ?
Já se domnívám, že jsou odsávány z povrchu země přes uzemňovací soustavu.
Ty tajemné kladné částice jsou přece ionizované atomy a molekuly kyslíku, dusíku, vody, ozonu... a nejsou odsávány ze země uzemňovací soustavou (drát FeZn 10 je mimořádně špatný vodič plynů), ale vytvářeny ionizací vzduchu působením (především) elektrického či elektromagneti ckého pole.
P.S. další známé kladně nabité částice jsou proton a pozitron, ale do oblasti jaderné fyziky a antihmoty snad mířit nemusíme, tyto discipliny hromosvod neovládá :D
Můžete namítnout, že v bleskovém kanálu se vyskytuje plasma. To se ale vytvoří z plynů až průchodem bleskového proudu, a v žádném případě nevychází z jímače. Jediné, co si hromosvod vyměňuje s okolím, jsou elektrony (když pominu zub času ohlodávající hromosvod korozí).
Vladimír Brok:
Problematikou instalace antén z hlediska EN ČSN 62305 se podrobně zabývá náš příspěvek o názvu "Antény, hromosvody a přepěťové ochrany....... .." volně dostupný na našem webu www.prepeti.cz (na horní liště vlevo na úvodní straně).
Přeji pěkný den :). Brok, Ž. Brod.
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 22.05.2009, 23:11
Ty tajemné kladné částice jsou přece ionizované atomy a molekuly kyslíku, dusíku, vody, ozonu... a nejsou odsávány ze země uzemňovací soustavou (drát FeZn 10 je mimořádně špatný vodič plynů), ale vytvářeny ionizací vzduchu působením (především) elektrického či elektromagneti ckého pole.
........
No a právě proto jsem psal o "interakci nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě".
Působením elektromagneti ckého pole dochází ke vzájemnému působení kladného náboje na povrchu země a záporných částic v kovové uzemňovací soustavě (spojené s jímačem), což vyvolá kladný vstřícný výboj v plynu obklopujícím jímač.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana