Jak přizemnit anténní stožár?
Rozmahel Vladimír:
No nevím zda je nutno tahat dva koaxy. Myslím, že by se odpařily oba. :D
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 22.05.2009, 11:22
No nevím zda je nutno tahat dva koaxy.
No, STA obvykle dvě antény mívá. Taky třída LPL bývá lepší než IV. A něco svede i to přizemnění stožárku, když tam je. Chtěl jsem tím říct, že ta schopnost 2,5 kA je hodnota, se kterou se dá pracovat, i když na první pohled vypadá malá.
Citace: Rozmahel Vladimír 22.05.2009, 11:22
Myslím, že by se odpařily oba. :D
Tavná pojistka, ne? Co víc si přát? :D
Miroslav Macek:
Citace: Fuk Tomáš 22.05.2009, 10:37
Myslím, že na pravděpodobnos t zásahu nemá to jiskřiště prakticky žádný vliv. Rozdíl potenciálů, který jiskřiště dovolí, je v řádu stovek V až kV, a co je to proti milionům voltů, které blesk pohánějí?
Určité sklony vyhnout se jímací soustavě mají slaboučké blesky (viz velikost poloměru bleskové koule v závislosti na velikosti bleskového proudu). Hezká ukázka je ten úder do zábradlí balkonu ve 3. patře paneláku.
...
Zkuste se lépe seznámit s fyzikou blesku. Nevím o jakém rozdílu potenciálů mluvíte a kde byste jej chtěl měřit.
Učelem jiskřiště je zamezit interakci (elektrickému vodivému spojení) nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě. Méně kumulovaných nabitých částic snižuje pravděpodobnos t zásahu bleskem.
Fuk Tomáš:
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 14:38
Zkuste se lépe seznámit s fyzikou blesku.
Děkuji za radu, v tom budu určitě pokračovat. Člověk se celý život učí, a já mám zatím z fyziky jen obyčejný doktorát na Karlově universitě.
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 14:38
Nevím o jakém rozdílu potenciálů mluvíte a kde byste jej chtěl měřit.
Mluvím o rozdílu potenciálů zemnicí soustavy a anténního stožáru (těsně před zásahem blesku).
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 14:38
Učelem jiskřiště je zamezit interakci (elektrickému vodivému spojení) nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě. Méně kumulovaných nabitých částic snižuje pravděpodobnost zásahu bleskem.
Ty Vaše nabité částice se v tomto případě jmenují elektrony, a když se jich někde nahromadí, tak vznikne elektrické napětí. Jiskřiště nedělá nic jiného, než že když to napětí na něm přesáhne určitou mez (zapalovací napětí jiskřiště), elektrickým výbojem se potenciály bleskurychle vyrovnají. Neboli ony nabité částice přeskočí z jednoho pólu jiskřiště na druhý.
Miroslav Macek:
Citace: Miroslav Macek 22.05.2009, 14:38
Zkuste se lépe seznámit s fyzikou blesku. Nevím o jakém rozdílu potenciálů mluvíte a kde byste jej chtěl měřit.
Učelem jiskřiště je zamezit interakci (elektrickému vodivému spojení) nabitých částic hromadících se na stožáru na střeše s nabitými částicemi hromadícími se v uzemňovací soustavě. Méně kumulovaných nabitých částic snižuje pravděpodobnos t zásahu bleskem.
Fyzika je strašně rozsáhlý obor, každý fyzik nemůže vědět všechno.
V příloze je několik orientačních obrázků znázorňujících výboje blesku, který se skládá ze sestupného výboje (z mraku) a následného vstřícného výboje (ze země).
Před výbojem blesku vzniká v prostoru, a také na konstrukcích jímačů, elektrické pole, které je proměnné, nehomogenní a dynamicky se mění. To rozložení napětí není lineární jako v elektrických obvodech - například ve výšce cca 300m byla při různých pokusech naměřena cca 6x větší intenzita el. pole než na povrchu země.
Zabořit banánek do mraku a odečíst hodnotu intenzity pole nelze, snad by šlo v této situaci měřit napětí na jiskřišti - zde naměříte patrně něco blízkého nule.
Není ale důvod něco takového měřit, neboť jiskřiště tam není pro případ, že anténa bude zasažena bleskem - úkolem jiskřiště je jen ztížit podmínky vzniku korony a vstřícného výboje na stožáru antény. Bude-li přesto anténa bleskem zasažena, jiskřiště zafunguje jako zkrat.
Ty částice, shromažďující se na jímači, se u naprosté většiny mraků nejmenují elektrony, neboť jsou kladné (viz obrázek).
+Částice vytvářejí těsně před úderem blesku pulsující koronu, která způsobuje vstřícný výboj - existence tohoto výboje je nutnou podmínkou toho, že blesk zasáhne právě určité dané místo (v našem případě oddálený jímač).
Budou-li vedle sebe oddálený jímač (spojený se zemí) a stožár antény (izolovaný od země přes jiskřiště), pak budou podmínky vzniku korony (a tím i vstřícného výboje) na oddáleném jímači lepší než na stožáru antény - a to je vlastně účel toho jiskřiště.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana