Jak provést přizemnění PEN vodiče při rekonstrukci elektroinstalace rodinného domu ?

[Miroslav Janča]

Při rekonstrukci elektrostalace rodinného domu navrhl projektant přizemnění PEN vodiče třemi spojenými zemnícími tyčemi. Současně je však prováděna instalace hromosvodu s dvěma svody v úhlopříčce domu, každý svod uzemněný zemnící tyčí. Průběžná přípojková skříň SP2 je vzdálena 20 m od domu, PEN vodič je v ní bez přizemnění. Projektant nespecifikoval umístění zemnících tyčí přizemnění PEN ani jejich případné spojení s uzemněním hromosvodu.
Domnívám se, že nejvhodnějším řešením je přizemnění vodiče PEN páskem o délce 20 m, který by byl ve výkopu pod přívodním kabelem domu. Svody hromosvodu bych situaval tak, aby byly v opačných úhlopříčkách, tj. vzdáleny více než 5 m od zemnícího pásku. Ten bych pak v krabici vhodnými svorkami spojil s vodičem CYA 10mm2 vedoucího ke sběrnici HOP umístěné v přízemí domu. Domívám se, že pokud není společná zemnící soustava není vhodné spojovat přizemnění s jednou stranou uzemnění hromosvodu. Současně také budou svody hromosvodu dostatečně vzdáleny proti případnému souběhu s přívodním kabelem.
Co si myslíte o tomto řešení? (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za případné odpovědi.

[Hynek Bureš]

V současné době se upřednostňuje společná uzemňovací soustava hromosvodu a elektroinstala ce, a to především z důvodu ochrany před atmosférickým přepětím v případě přímého zásahu blesku do hromosvodu. Při odděleném uzemnění jsou výrazně větší min. vzdálenosti el. zařízení a vodivých konstrukcí od jímacího a svodového vedení hromosvodu a obávám se že při využitém podkroví takové vzdálenosti ani prakticky nelze dodržet (bohužel zpaměti hoodnoty neznám, ale lze to spočítat),  jinak hrozí nebezpečí přeskoku mezi hromosvodem a vodiči elektroinstala ce. Doporučil bych, je-li to možné, propojit zemnicí páskou oba zemniče hromosvodu a uzemnění HOP s případným využitím dalších výkopů k uložení zemnicích pásků (ideální by byl okružní zemnič kolem celého obvodu domu, ale záleží místních terénních poměrech). Jednotlivé slepé paprsky zemnicí pásky nemá význam nechávat delší než cca. 10m. Dále bych se zamyslel nad možností instalace svodiče bleskových proudů (třídy B+C) např. do domovní rozvodnice. Myslím že toto vše měl řešit projektant, ale stává se, že jeden projektant řeší vnitřní elektroinstala ci (typovou),  další projektant řeší osazení do terénu a ti dva o sobě navzájem často ani nevědí. P.S. uzemnění přípojkové skříně, která je mimo objekt např. v oplocení, je interní záležitost energetiky (přizemnění PEN rozvodné sítě) a nemá vzhledem k vzdálenosti od objektu vliv na chování bleskového proudu v případě úderu do hromosvodu.

[Hynek Bureš]

Ještě P.S. to p. Janča: Předpokládám že naprosto stejný dotaz jste vznesl i na Vašeho elektroprojekt anta a dotazem tady na Elektrice si ověřujete jeho odpověď a srovnáváte s názory a návrhy ostatních. Čili zeptám se já vás: Uplatnil jste možnost reklamace neúplného projektu? Jak vám projektant odpověděl? A pokud neodpověděl, tak vrátil vám peníze za projekt? Nebo jste v projektu instalaci hromosvodu vůbec nepožadoval a řešil ho pak dodatečně bez projektu? ...pak by to ovšem bylo něco jiného.

[Miroslav Janča]

To p. Hynek: velice (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za odpověď. Nejedná se o můj dům, ale o přítele mé dcery. Samozřejmě, že jsem jednal s projektantem. Ten se nebyl ani schopen podívat se do přípojkové skříně, jestli je tam přizemnění. Do technické zprávy napsal provést spojení HOP na uzemnění distribuční sítě nebo již zmíněné uzemnění třemi tyčemi, v případě menšího odporu než 10 Ohm pak přidat tyče další. Do schématu pak nakreslil spojení HOP vodičem CYA 10mm2 s rozvaděčem RE. Tam, ani v přípojkové skříni však žádné přizemnění není.
Kromě toho situoval svod hromosvodu tak, že je blízko i  v souběhu s přívodním kabelem. Projektant mi odsouhlasil můj návrh, mě se to však stále nějak nelíbí. Co se týče placení, peníze za projekt dostal, bohužel je to přítel jeho otce .
S tím okružním uzemněním by to bylo ideální, ale nevím, jestli s tím bude majitel souhlasit. Svodiče přepětí tam nejsou navrženy také.
Nebylo by nakonec nejlepší neprovádět přizemnění PEN vůbec, s tím, že by se HOP s uzemněním hromosvodu nespojoval a zkontrolovali jsme vzdálenosti všech vedení a el. zařízení od svodu ?
Myslím, že můžeme předpokládat, že vzdálenosti přizemnění v rozvodné síti odpovídají normě.

[Jan Hájek]

,
spojením zemnící soustavy hromosvodu s PEN vyrovnáte potenciál, v praxi to znamená, že jakmile dojde k přímému úderu blesku do hromosvodu tak blesk. proud po celou dobu , ,  tečení,,  na zem ve svém okolí / například na kabelu za zdí / , ,nevidí lepší zem než na něj čeká dole.

[Miroslav Janča]

To p. Hájek: naprosto s Vámi souhlasím, pokud by byla společná zemnící soustava. Pokud však spojím svod hromosvodu se zemním odporem tyče 10-15 Ohm s PEN vodičem se zemním odporem do 2 Ohmů, tak by se většina bleskového proudu v mém případě protekla přes HOP přívodním kabelem a pospojeným plynovým potrubím do země. Je otázka co udělá např. nějakých 20 kA za 0,3 ms s izolací vodiče a kabelu a to nemluvím o problému s přepětím, v našem případě nebudou instalované ochrany proti přepětí. Stále tedy vidím v tomto konkrétním případě nejmenší zlo v "izolaci" hromosvodu.

[Jan Hájek]

Pro lepší orientaci si představte zemnící soustavu jako nádrž, která má , ,díry,,  s určitým průtokem vyjádřené například přívodním kabelem napájení s izolaćí do 6 kV případně bez izolace / kovové potrubí / pouze s izolací zeminy mezizemnící soustavou a přivedeným systémem. Blesk je pak jako , ,kýbl,,  s vodou, který do nádrže hromosvodem nalijete a postupně se rozteče do okolí, přednost pak mají samozřejmě tyto díry. Takže bych to stejně raději pospojil. :-)