Jak jednoduše vysvětlit klientovi, že běžný hromosvod na plechové střeše nestačí?

[Tým Elektrika]

Rodinné domy s plechovou střechou
    Rodinné domy s plechovou střechou jsou při úderu blesku ohrožené kapacitními proudy mezi střechou a vnitřními kovovými konstrukcemi. Tyto proudy mohou způsobit přeskok, vznik ionizované dráhy a následný požár. Platné normy (ČSN EN 62305) tuto situaci dostatečně neřeší. V běžné praxi se často nedodrží potřebné vzdálenosti mezi vnějšími a vnitřními kovovými částmi. Řešením je použití ...
   

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jak jednoduše vysvětlit klientovi, že běžný hromosvod na plechové střeše nestačí?

   

[Jiří Schwarz]

Hloupému egoistovi se to asi vysvětlit nedá...
Především pokud má "papír s razítkem" že to je v pořádku.

ona ta střecha nemusí být na celém objektu, třeba jen na části.
Tady jsem se neúspěšně snažil upozornit na více chybiček...

(obrázek z webu Mapy, funkce Panorama)

[František Šohajda]

Stačí,když jedu autem a podívám se na střechy RD.
Plechová střecha a na ní FVE......    Bez hromosvodu,bez všeho! Všechno OK.

[Jan Hájek]

Celý problém s plechovými střechami jde naštěstí vysvětlit za pomoci jednoduché matematiky a zcela základních elektrotechnic kých pravidel. Spíše bývá problém s pozorností posluchače, protože jak už uvedl Josef Žuvníček cca 1910 v Zařízení hromosvodů - Výklady rázu praktického:


Jsme přesvědčeni, že provádí se příliš šablonovitě. Ustálený zvyk nemiluje změn a ještě méně- úvah.

[Václav Třetí]

Celý problém s plechovými střechami jde naštěstí vysvětlit za pomoci jednoduché matematiky a zcela základních elektrotechnic kých pravidel. Spíše bývá problém s pozorností posluchače, protože jak už uvedl Josef Žuvníček cca 1910 v Zařízení hromosvodů - Výklady rázu praktického:


Jsme přesvědčeni, že provádí se příliš šablonovitě. Ustálený zvyk nemiluje změn a ještě méně- úvah.

 Jak je vidět, lidé se nemění.

Já také sleduji neřešené ochrany před  bleskem u nerezových komínů plynových kondenzačních kotlů. To je také až div, že se něco nestane. Obvykle je celá nerezová konstrukce komínu vedena po vnější stěně domu až nad střechu, tam chybí isolovaný jímač (někdy celá hromosvodová soustava na střeše),  který by zajišťoval  ochranu shora a v dolní části chybí uzemnění. Vše vodivě spojeno s kotlem a rozvodem ÚT v celém objektu.

[Jan Franěk]

Když se vžijeme do "kalhot" investora - má před sebou dvě firmy, které považuje za odborníky. Jedna mu nabídne řešení za 20tis s tím že mají za sebou bohaté zkušenosti. Druhá požaduje 60 tis a říká to samé, navíc se ohání normami a zákony co investorovi moc neříkají. S pocitem že když to dělá odborní firma a revize na to bude, si vybere pocitově to levnější, protože pocit bezpečí a ušetřených peněz jasně vede. Vlastně se jim moc nedivým. Jen pár zákazníků vyslechne  argumenty a řeší to dražší a správou cestou. Ale těžko ohromit sousedy tím že mám sice správné řešení, ale stálo o 40tis více.

Dokud se nic nestane (a ve většině případů se nic nestane) tak je to OK a spokojenost. Řešit se to začne až tehdy, když dojde k nějaké události, ale to už se to moc řešit nedá.

Domnívám se že by každý z nás o tomto mohl napsat román na pokračování

[Pavel Horský]

Mě včera oslovil zákazník s tím, že kontaktoval několik hromosvodářský ch firem s tím, že bude mít na střeše FVE a chce vše ochránit kvalitním hromosvodem a strašně se divil, že mu všichni do jednoho řekli, že bez PD mu nic dělat nebudou a i kdyby, ve finále by byl problém s revizí. V duchu jsem se tomu docela podivil. Toto nebývalo zvykem.

A jak jednoduše vysvětlit klientovi, že běžný hromosvod na plechu nestačí?
Jednoduše.
Stačí klientovi trochu osvěžit základy fyziky, kdy mnozí odkývají vše co řeknete. Přece se neshodí s tím, že nedávali v hodinách fyziky pozor  ,  pak to vše řádně okořenit katastrofickým i scénáři s pořádnými bubáky (toto parádně umí jeden kamarád, který dělá zástupce v ČR jednoho německého výrobce) a je hotovo.
Nedá to moc práce a vlastně vše co řeknu je pravda, jen se to poslouchá tak nějak z otevřenou pusou a husí kůží.

Dar slova je jednou z nepostradateln ých vlastností základů podnikání.
Na to nemá spousta "podnikatelů/živnostníků" nadání.

[Ladislav Zeman 01]

Vážení kolegové . Bohužel ani po rozdělení mého příspěvku na dvě části nesplňuji podmínku textu do 3000 znaků a tak můj názor naleznete v přiložením PDF.
Prozradím, že závěrem není rozuzlení tohoto svízelného problému a problémů obdobných .

[Milan Hudec]

Pojišťovna musí balancovat, pokud budou veškeré objekty chráněny skvěle, nebudou škody a nikdo se nepojistí, pokud nebude plnit menší škody byť je hromosvod blbě, tak zas zákazník uteče k jiné.
Znalosti likvidátorů bych nepodceňoval, musí vyvážit technikum věci a politikum pojišťovny, několik málo jich znám, a skutečně není co závidět.

[Karel Barták]

Pavel Horský zástupce DEHNU? Četl jsem PDF Ladislava Zemana a pánové jste velice nepřešní. Vaše argumenty platí pouze pokud by byla plechová střecha použita jako náhodný jímač. To je taky v pořádku pokud by byla kotvena do nehořlavého povrchu a měla tloušťku 4mm. ČSN EN 62305-3 ed.2, čl. 5.2.5.2. (tabulka 3 – minimální tloušťky kovových částí použitelných jako jímače).

Jinak se pospojená plechová střecha s neizlovaným jímačem chová jako Faradayova klec, to samé uzemněná armatura v panelácích, kde DEHN moc rád vyhrožuje tím, že nesmí být v blízkosti svodu žádný vodič uvnitř budovy, což u ŽB není pravda. Jinak pokud je provedeno ekvipotenticio nální pospojování podle článku 6.2 ČSN EN 62305-3 ed. 2, tak žádný kapacitní proud nehrozí.

[Milan Hudec]

Ne, taková střecha se chová coby dva paralelně řazené odpory, přičemž jeden z nich (nedokonale spojené díly střechy) bude připojen přes mizerně provedený spoj (bude v něm jiskřit).

[Milan Hudec]

Ne, taková střecha se chová coby dva paralelně řazené odpory, přičemž jeden z nich (nedokonale spojené díly střechy) bude připojen přes mizerně provedený spoj (bude v něm jiskřit).

Pokračování.
ŽB a jeho propojení v panelech je taková nejistá disciplína, záleží na konkretním typu panelu a svářeči na stavbě, které vyčnívající kovové části svařil.
V ideálním případě to jsou účka při povrchu panelu, která byla ve výrobě vařena jak ke spodní, tak horní karsíti.
V mnoha případech tyto železa byla nepřístupná (při výrobě zahučela dále do formy a dělníci je neměli čas rozbijenim vrstvy betonu hledat),  pak svářeč většinou využil jeřábová oka, která ale nebývala s karsítí nutně spojena (naohýbaný had z kulatiny uprostřed vrstvy betonu).

[Martin Babrňák]

Snad můj dotaz nebude moc OT.

Po přestěhování jsem si jen tak obešel panelák, má snad 12 svodů hromosvodu, ale u jednoho jsem si všimnul, že je při přechodu s betonovou dlaždicí celkem dosti zrezlí, až tak, že jeho průřez je snad poloviční a dost jeví známky koroze. Má to nějaký smysl nějak řešit u SVJ? nebo u jednoho z 12 svodů (pokud jsou všechny ostatní v pořádku)  toto není vážná závad?

Ano vím, že přesnou odpověď by řekl revizní technik, který by proměřil hodnoty, ale pokud budeme předpokládat, že jsou ostatní v pořádku a i jejich hodnoty zda by výsledek byl nevyhovující či jen s upozorněním na opravu bez ohrožení funkčnosti

[Jan Franěk]

ad 1 - při výpočtech dostatečné vzdálenosti se počítá nejen s každým svodem, ale i s jejich rozmístěním po obvodu objektu. Tedy na každém ze svodů velmi záleží

ad 2 - problém s výrazným ztenčením svodu ukazuje na další možné skryté i viditelné problémy. Tedy neošetření přechodů FeZn mezi dvěma prostředími. Možná to ukazuje i na špatnou práci RT při pravidelné revizi (pokud jsou),   případně na nečinnost správců objektu kteří tyto závady v revizních zprávách neřeší/podceňují


z5 k tématu

problémy plechových krytin jsou všeobecně a dlouhodobě známé. Aby mohla být plechová krytina využita coby "jímací vedení",  musí splňovat určité přesně deklarované vlastnosti. Pokud se budeme bavit o běžných plechových krytinách, tyto požadavky prostě nesplňují. Pokud zákazník akceptuje riziko propálení a tedy zatečení vody do střechy, je to jeho volba. Navíc již zmiňované přeskoky mezi jednotlivými částmi krytiny a riziko zapálení hořlavé konstrukce nebo jiného materiálu pod krytinou je zapotřebí vzít v potaz.

[Milan Hudec]

Máte jeřábové lano o 12 svazcích, to je dimenzováno na nosnost za podmínky kontinuity všech svazků (že tam bude rezerva pro strýčka příhodu je jasné),   nicméně rovnice zní: lano OK=všechny svazky OK.
Navíc, pokud je zrezlý jeden svod nad dlaždicí, znamená to, že nemá předepsanou pasivní ochranu na rozmezí prostředí, vsadim se, že po odkrytí dlaždic na tom budou ostatní obdobně.
Samozřejmě existuje naděje, že tento svod si vybrali pejsci a opilci pro konání, a ostatní svody budou rychtiku.

[Martin Babrňák]

Samozřejmě existuje naděje, že tento svod si vybrali pejsci a opilci pro konání, a ostatní svody budou rychtiku.

co jsem obešel ty ostatní tak by to tomu napovídalo, tento jeden je právě hned u chodníku poblíž trávy, takže je vysoce pravděpodobné, že pejsci tam chodí rádi hned co vylezou ze vchodu. A také jako jedinej nemá ten krycí L profil až do země.

Upozorním na to případně SVJ a uvidíme. Nedávno se tam měnilo osazení z důvodu toho, že to předešlé nemohlo pokračovat. Ale má toho teď hodně, staré stoupačkové vedení vody (začíná praskat a je potřeba ho vyměnit),   Ještě stará elektroinstala ce ve společných prostorech (za mě by to chtělo vyměnit a dát nová světla),   pořešit natažení fasády do jednolité omítky aby se zabránilo zatejkání vody do konstrukce, balkony v havarijním stavu (firma co je posledně dělala to podělala) no a teď by jim k tou přibil hromosvod.
Ale je pravda, že pokud budou řešit fasádu tak se to může sfouknout s tím.

[Milan Hudec]

L profil nemá s reznutím co společného (teoretické chemické roviny vynechme),   drát na přechodu musí být např.v bužírce s lepidlem a pod.
Hlavně ať to nedopadne jako mnohdy, kdy přijede f. drát mírně očistí a strčí ho do tenkostěnné bužírky kterou ani nezavaří a ještě si za to vezmou peníze.
Se zinkovým sprejem bych je taky hnal, na obnovu pozinku existuje weicom, dodává např.Kopos, super věc, jen si nezamazat ruce, se zažere až pod kůži a týden člověk vypadá jak prase.

[Jan Hájek]

Paneláky a bytové domy jsou řešeny v tomoto díle.



Nebo i tady: JSS: Paneláky prý nejsou z železobetonu


U podobných cyklický diskusích o mokrosti vody mne láká udělat závěr nějakou varinatou na konec brněnského vtipu o pití z kašny:

........Jo, povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, at se nenachladíte!


,  ale ne, vydržím to, dám sem pouze link, který bych nazval Faradayova střecha v praxi.

https://www.pozary.cz/clanek/282240-blesk-zapalil-strechu-domu-na-vsetinsku-pozar-se-rozsiril-pod-stresni-krytinu/