Jaký je princip rozdělení PEN na PE a N ?
Jaromír Svoboda:
Poučte mě, prosím, jaký princip spočívá v tomto rozdělení. Jestliže do bytového rozvaděče je 2 vodičový přívod, tak se rozdělí PEN, a potom se už nesmí nikde spojit PE a N..., jasně.., ale jsou vlastně už spojeny v tom jednom přívodu né ? Takže i když je dodrženo pospojování modrého a ž.zeleného, jsou i tak na společném bodě..
Rozumněl bych ještě tomu, že ž.zelený by měl nějaký uzemňovací bod a modrý jako samostatný ochranný. Je tedy tento jediny přívod uzemněn někde před hlavním rozvaděčem ?
Otakar Dosbaba:
zeleno/žlutý PEN je v neměřené části (tj. před elektroměrem) pravidelně přizemňován. Zároveň by měl být přizemněn též bod rozdělení PEN na N a PE v hlavním rozvaděči budovy. Odsud je pak vše rozděleno na pracovní vodiče a ochranný. Ochranným nesmí za bezporuchového stavu těci žádný proud, zatímco Nulovým při provozu vždy protéká. Toto rozdělení má mnohé výhody z hlediska bezpečnosti, možnosti použití proudových chráničů a v neposlední řadě též v bezpotenciálov é čisté "zemi" z hlediska provozu slaboproudých zařízení. Pro lepší názornost si někde najděte obrázky, znázorňující TN-C a TN-S soustavu.
Jaromír Svoboda:
Píšete, že by měl být přizemněn bod rozdělení, ovšem co jsem se ptal známých, tak tento bod v rozvaděči v bytech není..(ono taky kam ho uzemnit..), takže jestliže je přívod 2 vodičový, stejně je tento bod spojen a není tam uzemňovací bod .
Jak je možné, že někdo má toto rozdělení na N a PE spojeno do Wago svorek a někdo na propojovacích můstkách nebo nějakých kontaktních polích ?
Otakar Dosbaba:
Když ono by mělo být takových věcí a ve skutečnosti není... ?? Zdaleka ne všechny, zejména starší instalace RD, nejsou z hlediska norem schopny bezpečného provozu a přitom stále nějak fungují. Odpovědět fundovaně vyčerpávajícím způsobem se na tohle v krátkosti nedá, račte spíše nastudovat o něco více montážní praxe, přečíst něco z padesátky, shlédnout nějaké projektíky atd. Také je rozdíl v době vzniku instalace, průřezu přívodního kabelu, rozsáhlosti rozvodů a koneckonců i v přístupu a znalosti těch, kteří uváděná díla realizovali.
František Bernard:
Pane Svobodo, zasílám vám článek z ČSN 33 2000-4-41 ed.2, snad to postačí.
411.4.2 Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosaŽitelným, musí se uzemnit vodič vedení.
Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s hlavní zemňovacím přípojnicí instalace, která musí být spojená s uzemněným bodem silové napájecí sítě.
POZNÁMKA 1 Jestliže existuje jiné účinné spojeni se zemí, doporučuje se, aby ochranné vodiče byly s tímto bodem spojeny, kdekoliv je to možné. Uzemnění u doplňujícich bodů rozložené pokud možno co nejrovnoměrněj i může být zapotřebí, aby se zajistilo, že potenciály ochranných vodičů zůstanou v případě poruchy co nejblíže k potenciálu země.
Ve velkých budovách, jako jsou výškové budovy, není možné doplňující uzemnění ochranných vodičů prakticky provést.
V takovýchto budovách má obdobnou funkci jako doplňujíci uzemnění ochranné pospojování mezi ochrannými vodiči a cizími vodivými částmi.
POZNÁMKA 2 Doporučuje se, aby ochranné vodiče (PE a PEN) by|y uzemněny v místě vstupu do budovy nebo provozovny. Pňtom se berou v úvahu proudy odváděné tímto uzemněním z nulového vodiče.
POZNÁMKA N Podmiínky pro uzemnění jednotlivýc bdů v síti TN jsou uvedeny v příloze NB.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana