EMC - Terminologie

[David Komrska]

V nově přijatých normách ČSN EN 61643-11, ČSN EN 61643-21, ČSN P IEC/TS 61312-2, ČSN IEC 61312-3, ČSN 341393-4 atd. se začíná ustalovat terminologie problematiky ochrany před bleskem. Nepřekládají se zkratky :-) - což je výhodné při komunikaci se zahraničními techniky (hlavně čtení výkresové dokumentace).
Osobně si myslím, že by bylo dobré, kdyby se v těchto normách použitá terminologie vžila i v praxi. Dále by bylo vhodné v této zkušenosti pokračovat při překladu připravovaných norem řady IEC 62305.
Konkrétně mám na mysli:
- LPZ (lightning protection zone) - zóna ochrany před bleskem
v praxi se používá (dle mne nevhodně) ZBO - zóny bleskové (myšleno asi rychlé :-( ) ochrany.
- SPD (surge protective device) - v normách uvedeno jako přepěťové ochranné zařízení nebo ochrana před přepětím.
pro obecné označení by bylo asi vhodné používat výraz svodič přepětí
- SPD typu 1 (2, 3) mají splňovat zkoušky třídy I (II, III)
takže není SPD třídy I (II, III)
- v uvedených normách se opět používá výraz doba půltýlu :-)

[Wolfgang Marks]

Problém je z jiného soudku: Státní instituce pověřily překladem norem firmy a překladatele, kteří nejsou přímo z oboru, takže ve spoustě případů i oni vymýšlejí pojmy aniž byse podívali do norem souvisejících či starších.
A s těmi názvy s Vámi částečně souhlasím: ZOB je přesnější než ZBO.
Označení přepěťové ochrany slouží ke označení druhu zboží v obchodním styku a v populárně vědeckých publikacích v odborném amarketingovém tisku. atd.
Zkuste vaši připomínku poslat na EGU rád se k vám přidám, ale myslím, že si budeme hrát s luštěninami... .

[Edmund Pantůček]

Nezbývá než souhlasit. Terminologie EMC je jasná a srozumitelná. Také výrazivo v oboru ochrany proti blesku a přepětí se vyvíjí již několik desetiletí, a je podivné, když ustálené a logické výrazy jsou nahrazovány často kostrbatými a nepřesnými. I v profesi ochrany před bleskem a přepětím se vyvíjí profesní dialekt a je na překladateli normy, aby se s ním seznámil a přijal (ne přejal) jej tak, aby norma byla srozumitelná také pro ty, kdo ji používají.
Doporučil bych projednat slovník specielních výrazů také na ČSNI a pokusit se jej standardizovat .

[tovec]

Osobně tuto terminilogii také docela často používám a rozhodně bych zkratku SPD nenahrazoval výrazem svodič přepětí. Když už, tak říkat jen svodič. Výrobci totiž rozlišují svodiče bleskových prodů (typ 1),  které jsou v podstatě i svodiči přepětí, a samotné svodiče přepětí (typ 2, 3). Jinak je škoda, že se v normách pro SPD (surge protective device) používá výraz přepěťové ochranné zařízení, protože surge znamená rázovou vlnu představující přepětí a/nebo impulzní proud.

[Fuk Tomáš]

Osobně tuto terminilogii také docela často používám a rozhodně bych zkratku SPD nenahrazoval výrazem svodič přepětí. Když už, tak říkat jen svodič. Výrobci totiž rozlišují svodiče bleskových prodů (typ 1),  které jsou v podstatě i svodiči přepětí, a samotné svodiče přepětí (typ 2, 3). Jinak je škoda, že se v normách pro SPD (surge protective device) používá výraz přepěťové ochranné zařízení, protože surge znamená rázovou vlnu představující přepětí a/nebo impulzní proud.

Jestli se nepletu, tak všechny tyto prvky mají společné to, že reagují na základě výskytu přepětí, a pak svádějí proud. Rozdíl je jenom v tom, na jak velké přepětí reagují, jak velký proud jsou pak schopny svést a zda se poté zotaví. Obecný výraz "přepěťové ochranné zařízení" mi proto přijde velmi výstižný.

[tovec]

To: Fuk Tomáš
Všimněte si, že v angličtině se nepoužívá overvoltage protective device, ale surge protective device. Jen bych ještě dodal, že souhlasím, že všechna SPD reagují na přepětí, avšak pouze svodiče bleskových proudů (typ 1) "spolehlivě" vydrží dílčí bleskové proudy. S přepětím si do určité míry poradí všechny typy, když přitom nevzniknou velké proudy. Osobně hlasuji pro používání zkratky SPD.

[Rozmahel Vladimír]

Seznam nabízí. Je to pořád o těch překladech. Čeština je holt bohatší jazyk. Zlatý F.L.Věk.   
http://slovnik.seznam.cz/?q=%20surge&lang=en_cz&from=31

[Fuk Tomáš]

To: Fuk Tomáš
Všimněte si, že v angličtině se nepoužívá overvoltage protective device, ale surge protective device. J

Když nevěříte mně, možná uvěříte Wikipedii:
A surge protector is an appliance designed to protect electrical devices from voltage spikes.
http://en.wikipedia.org/wiki/Surge_protector

[tovec]

Když nevěříte mně, možná uvěříte Wikipedii:
A surge protector is an appliance designed to protect electrical devices from voltage spikes.
http://en.wikipedia.org/wiki/Surge_protector

Tu větu chápu asi tak, že surge protector je prostředek navržený k ochraně zařízení před napěťovými špičkami. A vzhledem k tomu, že to asi není definice podle uvažovaných norem, tak se, pokud se nemýlím, nijak nevylučuje s tím co jsem napsal. Nebo jsem snad někde psal, že není jeho úkolem chránit před přepětím?
To je trochu podobné jako bych řekl, že auto je na přepravu lidí a nákladu a Vy byste mi někde našel větu, že auto se používá k přepravě lidí. To se přeci nepopírá.

[Fuk Tomáš]

Nebo jsem snad někde psal, že není jeho úkolem chránit před přepětím?
To je trochu podobné jako bych řekl, že auto je na přepravu lidí a nákladu a Vy byste mi někde našel větu, že auto se používá k přepravě lidí. To se přeci nepopírá.

Já jsem Vašim příspěvkům tak rozuměl, že soudíte, že SPD v některých případech nemá jako primární účel ochranu před přepěťovými špičkami, nýbrž že v některých případech primárně chrání před proudovými špičkami (přičemž potlačení napěťových špiček je pak vedlejší efekt).

Smyslem mých příspěvků bylo, že technicky je to realizováno tak, že SPD vždy chrání před napěťovými špičkami, a ochrana před proudovými špičkami je až důsledek. A to i v případě svodičů bleskového proudu - i zde je nejen technickou realizací, ale i primárním účelem ochrana před přepětím.

Pokud jsem vám nesprávně porozuměl, pak se omlouvám.

[tovec]

Možná jsem se někde nevyjádřil úplně srozumitelně, ale je samozřejmé, že primárně jde vždy o vyrovnání potenciálů a potom případně o odvedení náboje. Jinak si napětí a proud jdou samozřejmě ruku v ruce.