V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony. No a ty uz nulovou klidovou hmotnost nemaji. Takze pokud je budeme urychlovat na rychlost svetla, jejich relativisticka hmotnost nam poroste k nekonecnu. Lorentzuv faktor je zkratka potvora zakerna.
Jinak pocitat vlnu s parametry blesku na vlnovodu ve tvaru okapove roury nebo zlabu je docela odvazne.
Ono se to na konci asi odrazi (teto casti i verim), ale nejake interference a narust napeti a cela ta dynamika jevu, to mi prijde uz trochu jako vesteni z kristalove koule. Zkousel to nekdo popsat rovnicema a odsimulovat? T
No na přenos výkonu elektromagneti
ckou vlnou se relativistická fyzika používat nemusí, co kde dělá konkrétní elektron je z hlediskapole mírně irelevantní. Ale zpět k jádru problému. Pokud chcete vytvořit obecné pravidlo pro výpočety napěťových špiček na jednotlivých částech hromosvodu a dovových prvků v jeho okolí, musíte udělat analýzu fyzikálních jevů, kvantifikovat jejich vliv (zanedbat vše nepodstatné) a dát "inženýrský" vzorec pro technickou veřejnost. Nikdo nebude počítat hromosvod nebo okap jako goubau vedení s impedančními diskontinuiata
mi a podle elektrických délek počítat superpozice stojatého vlnění k původní bleskové vlně.
Když myslím inženýrský vzorec, tak mám na mysli vzorec kde se nepočítají integrály ani derivace. Těch zjednodušení je spousta a dospělo se k nim jak výpočty tak laboratorními testy.
Jinak k těm měděným komponentům - problém může být elektrochemick
é kompatabilita s jinými kovovými komponenty aby nevznikal článek. Dříve se spoje Fe- Cu dělaly pomocí olověné vložky, olovo je dnes zakázané. Ale Cu se dobře snáší s nerezem.
Měděný pásek do země může být problém v případě kovových vodovodních trubek nebo krátký přechod plynového potrubí z plastu na kov na který se myslím musí použít Fe trubka (zas podle jiného předpisu).
Prvotní problém je, že jak dodavatel hromosvodu tak projektant a revizní technik nesou za dílo zodpovědnost a proto nový projekt začíná z "čistého stolu".
Nicméně na střechách je často vidět takové množství "šíleností a bastlů" realizovaných relativně nedávno, že bych se nedivil vůbec ničemu. V nejhorším případě shoří dům. Podle statistik je v ČR počet požárů budov vybavených hromosvodem o 1/2 až 2/3 nižší, než počet požárů budov bez hromosvodu. Dovoluji si tvrdit, že naprostá většina těch požárů u budov vybavených hromosvodem se dá přičíst na vrub špatného provedení nebo ignorace norem při návrhu, nebo dodatečná instalace antén, kabelů v nebezpečné vzdálenosti.