Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #18 kdy: 31.05.2023, 15:42 » |
|
Podívente se na celý problém s trošku větším odstupem. Z 1kWp můžete ročně získat cca 800-900kWh elektrické energie. Při ceně cca 8 Kč/kWh ročně uspoříte v nejlepším případě cca 6400 -7200Kč. to je částka, kterou budete amortizovat počáteční náklady. Obávám se, že těžko najdete někoho, kdo vám zmodernizuje současný hromosvod včetně projektu tak, aby odpovídal nové normě. Pokud má někdo za své dílo ručit, bude to metodou nového projektu a čisté práce od nuly (má-li dům základový zemnič, tak ze využije, pokud je v zemi zakopán pásek, je velká provděpodobnos t že se bude pokádat pásek nový (životnost pozink pásku není nekonečná a autor nového hromosvodu musí za své dílo odpovídat) Budete při tom řešit spoustu dalších drobností, takže se připravte, že na nebude jen projekt a montáž nového hromosvodu. Je hezké, že vám tady radí použít služeb profesionálů na projekt a montáž hromosvodu kvůli pojišťovně ale ze stejného důvodu bude potřeba provést i projekt a montáž FVE odbornou firmou, neb i to může znamenat, že za jistých okolností pojišťovna odmítne plnění škodní události. Zkuste počítat, od kdy že začne vaše FVE šetřit peníze? A jaká že bude předpokládaná životnost Vaší fotovoltaiky? Tahle malá instalace vypadá sice levně a nenáročně ale vedlejší náklady odsouvají její ekonomický efekt do daleké budoucnosti. Pokud lze na střeše postavit větší FVE a pokrýt tím lépe spotřebu domu, zlepší se i návratnost, protože tyto vstupní investice nijak zásadně nezávisí na velikosti FVE. Každý hromosvod navrhovaný pro rodinný dům pouze snižuje riziko poškození stavby a elektroinstala ce. Norma toto riziko jen sjednocuje podle kategorie chráněné budovy V zemích kde se na všechno tohle kašle, a mají domečky uplácané z hlíny a bez hromosvodu, tam se daří jednoduchým instalacím včetně laciných olověných akumulátorů a pokryjí tím lehce naprostou většinu spotřeby... Žít v technologicky a právně vyspělé společnosti něco stojí
|
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #20 kdy: 31.05.2023, 16:05 » |
|
V zemích kde se na všechno tohle kašle, a mají domečky uplácané z hlíny a bez hromosvodu, tam se daří jednoduchým instalacím včetně laciných olověných akumulátorů a pokryjí tím lehce naprostou většinu spotřeby... Žít v technologicky a právně vyspělé společnosti něco stojí Doporučuji dokument: Solar Eclipse (2011) (Pod sluncem tma) jde najít na YouTube. Pár let před dokumentem, jsem s jedním z protagonistů řešil klasický problém s přepětím atmosférického původu a absencí uzemnění. Na hliněných domcích plechové střechy, na nich panely, v domcích pár drátků (oproti očekávání si lidé nechtěli svítit na učení, ale koukat na TV a poslouchat muziku) a pokud šla bouřka pouze kolem, začaly se dít věci . Kde je dům a elektrické rozvody, jsou problémy s bleskem a přepětím a buď je akceptujete, nebo řešíte.
|
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #21 kdy: 31.05.2023, 16:09 » |
|
Přidám sem jeden všetečný dotaz do pranice : ))
Když máme sedlovou střechu se 2 úhlopříčně umístěnými svody, tak vzdálenost s od okapů v místě rohů domu bez svodů vychází víc než 2násobná. Máto pro to nějaké vysvětlení? Samozřejmě zde předpokládám klasické svody se spojením na okapové žlaby.
Pokud je to v SW, tak ten uvažuje s okapem, jako vedením a na jeho délce je kc=1, takže úbytek napětí je dost velký. Pokud je žlab v ochranném prostoru, tak vzdálenost nejenom od něj, ale i od háků, co na něm jsou je stejná, jako vychází v místě jeho napojení na svod. Okapy, čekající zabijáci
|
|
|
|
|
|
Milan Jakeš
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 31.05.2023, 22:40 » |
|
Pokud je to v SW, tak ten uvažuje s okapem, jako vedením a na jeho délce je kc=1, takže úbytek napětí je dost velký. Okapy, čekající zabijáciČlánek o speciálně o okapech jsem si rád přečetl. Myslel jsem si, že znám odpověď na mou otázku, ale mýlil jsem se. Na ten nepřipojený okap jsem nazíral jako na nezakončené vedení. Na něm se pak může dít to, že když na jedné straně dojde k prudké změně potenciálu na Up, tak vedením (okapem) se šíří čelo vlny (samozřejmě že zde rychlostí světla) a za tím čelem teče proud Up/Zv, kde Zv je tzv. vlnová impedance vedení (zde okapu). To zde podstatné nastane, když čelo vlny doputuje na konec nezakončeného vedení. Proud nyní nemá kam téci, tak se zde čelo vlny odrazí a šíří se zpět. Nyní za odraženým čelem vlny teče proud rovný součtu proudu v jednom a v druhém směru, tedy nulový. Ovšem potenciál za čelem vlny je nyní roven 2Up. Když čelo vlny s potenciálem 2Up doputuje ke zdroji s Up, tak pokud je zdroj tvrdý, nastane další odraz a vedením okapem se bude šířit další vlna (tentokrát s potenciálem -Up). Pokud jste někdy slyšeli pojem Ferrantiho jev na vedení, tak ten má tentýž princip ale vzhledem k nízké frekvenci zde není na čistě vlnové chování vedení ještě dost dlouhé. Aby se na konci okapu mohl projevit vlnový odraz s potenciálem 2Up, tak čelo vlny by muselo být kratší než cca 8*L/c, kde L je délka okapu a c je rychlost světla. Budeme-li mít sestupný blesk s čelem 8us, vychází minimální L 300m. Budeme-li mít vzestupný blesk s čelem 1us, vychází minimální L 37,5m. Tyto délky jsou příliš velké, takže vlnové odrazy koncích okapů zde asi nebudou důvodem pro velká s dle SW DEHN. Počítat pro okap s kc=1? To by mělo smysl asi jen tehdy, kdybychom připustili zásah blesku přímo do okapu. To asi ale není úplně ok, okap by neměl nikdy plnit funkci jímačů. Motivací pro položení mé otázky bylo, že někteří na úder blesku nazírají úplně chybně jako na statickou záležitost. Přitom je pravdou pravý opak a bleskový proud si rád razí jinou cestu než jsou cesty svodů, protože ty mají velkou vlnovou impedanci, respektive zjednodušeně dost podstatnou indukčnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #33 kdy: 01.06.2023, 15:28 » |
|
nejsou tam primárně pro svádění indukovaných proudových rázů.
Je zajímavé, jak položíte dotaz a vzápětí si na něj odpovídáte. Máte v principu pravdu, ale i tady je potřeba jít do větších detailů. Ty závěrné diody jsou klíčovým místem na panelu, které je přetěžované a odchází buď do zkratu, nebo do neprůchozího stavu a to s sebou nese rozdílné nebezpečí pro celou instalaci. Co se projevuje hlavně na velkých instalacích, kde je větší množství panelů je, že díky silnému přetížení v horizontu několika let odejde násobně více panelů a střídačů okolo místa zásahu bleskem, než při vlastní škodě, to samozřejmě žádná pojistka nekryje. Vždy, i v případě izolované jímací soustavy, je třeba dbát na co největší vzdálenosti od ní, tak aby vliv elektromagneti ckého pole na okolní instalace byl co nejmenší.
|
|
|
|
|
Tomáš Kraus
Neverifikovaný uživatel @4
Offline
|
|
« Odpověď #35 kdy: 03.06.2023, 20:31 » |
|
Obávám se, že těžko najdete někoho, kdo vám zmodernizuje současný hromosvod včetně projektu tak, aby odpovídal nové normě. Pokud má někdo za své dílo ručit, bude to metodou nového projektu a čisté práce od nuly (má-li dům základový zemnič, tak ze využije, pokud je v zemi zakopán pásek, je velká provděpodobnos t že se bude pokádat pásek nový (životnost pozink pásku není nekonečná a autor nového hromosvodu musí za své dílo odpovídat) ...
No a v tom je cely zakopany pes. Proc prepouzit par desitek metru existujicich svodu, funkcni zemnice (lze na nekolika mistech obnazit a zjistit v jakem je to stavu a stejne se musi zmerit odpor), kdyz se to muze cele odvezt do srotu a nakoupit spousta noveho materialu s patricnou marzi, nechat si zaplatit hromadu prace, ... Ono je rozdil mezi hromosvodem z dob Franze Josefa, ktery to uz asi bude mit za sebou - a nebo je medeny a staci to jen opravit spoje a ty dnesni zelezne draty to mnohonasobne prezije a soustavou starou treba 10-20 let, ktera jeste neni zasazena korozi a i zemnici pasky takoveho stari budou uplne v pohode. Jestli to uhnije, tak vetsinou jen vyvod ven ze zeme, kde je pristup vzduchu a nekdo byl liny to dostatecne osetrit. Pritom staci tak malo - namodelovat si novou soustavu, aby vyhovovala EN 62305 a zaroven pri tom postupovat tak, aby se prepouzilo maximum toho, co uz existuje. Kde to nelze pres to nejede vlak, ale zrovna na svem domu si dovedu opredstavit, ze nejakych 70-90% toho co tu je tu muze i zustat. Navic stejne ma kazdy majitel nemovitosti povinnost delat pravidelne revize. Tak kde je problem? Pokud nekde nastane nejaka zavada, tak by se mela v ramci revize nalezt a odstranit, coz vetsinou byvaji prave ty uhnile zemnice a zase v 90% pripadu to bude nekde na prechodu do zeme. Mimo to se vyrabi i medene pasky a medene draty a pokud nekde na dome jsou a jejiny jejich problerm je jen trochu medenky a hromosvodar by je chtel vyhodit a nakoupit pozink, tak ho asi nakopnu spickou boty primo mezi pulky.
|
|
|
|