Je lepší průtokový ohřívač vody než boiler?
Lubomír Roubal:
Dostal se mi do ruky leták jednoho výrobce průtokových ohřívačů, který se snaží dokázat, že jejich průtokový ohřívač je úspornější než zásobníkový a to pro mytí rukou, nádobí i sprchování. Nějak se mi to nezdá, uvažuji tedy každodenní používání teplé vody po dobu 1 hodiny (je to hodně zjednodušené):
Boiler: 120 l na 60°C, 2kW, max. 8h denně, při používání smíchání se studenou vodou 1:1, takže průtok 4 litry za minutu, spotřeba 16kWh.
Průtokový ohřívač z letáku: 18kW, na 35°C, 6 litrů za minutu, spotřeba 18kWh.
- Při zapnutí boileru v době snížené sazby se spotřebovaná částka ještě dost podstatně sníží.
- Spínání 18kW v běžné instalaci se docela obávám zvlášť, když je ohřívačů více.
- Boiler může mít více zdrojů tepla, takže jej lze v zimě ohřívat pomocí ústředního topení.
- Průtokový ohřívač může být blíž spotřebě, takže jsou menší ztráty v trubkách, taky se neztrácí teplo ze zásobníku.
Zkrátka mi vychází, že boiler je ve většině případů energeticky úspornější. Výjimkou je ohřev vody pro umyvadlo, používané max. jednou denně. Co si o tom myslíte vy?
Pavel Horský:
Souhlasím s vámi. Také zákazníkům doporučuji vyvarovat se průtokových ohřívačů. 18kW (26A) neni zrovna zanedbatelný odběr a napájení takto energeticky náročného spotřebiče je obyčejně spojeno s dalšími, nemalými náklady na úpravu elektroinstala ce.
Pavel Zdeněk:
Souhlas s kolegou Horským. Jádro problému je v tom, že abyste vodu ohřál, musíte dodat energii. V případě průtokového ohřívače musíte dodat obrovskou energii v krátkém čase (18kW je jeden z nejmenších). U boileru dodáváte stejnou energii, ale vzhledem k akumulaci tepla na to máte podstatně delší dobu. Takže pro připojení průtokového ohřívače musíte mít patřičně dimenzované vedení, aby uneslo tak vysoký "energetický tok". Toto není většinou problém u průmyslových objektů, ale do domácnosti to podle mě nepatří.
Fuk Tomáš:
Nejde jen o ty náklady na vybudování výkonné elektroinstala ce. Pro takové výkony je zpravidla potřeba i navýšit jistič před elektroměrem, a to stojí slušné peníze při zřízení a každoměsíční paušál. Navíc - má li být teplá voda k dispozici kdykoli - velká část spotřeby padne do vysokého tarifu, zatímco akumulační ohřev lze v pohodě zvládnout v nízkém tarifu.
Každý si to může spočítat sám - slušní výrobci udávají energetickou ztrátu / 24h a tu lze porovnat s vyššími náklady na průtokový ohřev.
Jaroslav Hasala:
Každý systém má své nevýhody.
Více nevýhod je u průtokových ohřívačů. Kromě již zmiňované náročnosti na okamžitou spotřebu to má i praktické nevýhody - teplota vody kolísá s průtokem - když se pustí voda jen trochu, je teplá až příliš, neznalým hrozí i opaření, když se pustí voda více, nestačí se ohřívat a je studená ...
Pokud se to zkombinuje s kolísavým tlakem vody (domácí vodárny) vznikají často dost těžce řešitelné situace, hlavně ve sprše ::)
Klasický boiler, zapojený na 8 hod. sazbu má hlavní nevýhodu v tom, že v případě vyšší potřeby prostě dojde teplá voda. Jistě to znají všichni, kteří někdy bydleli v početnější domácnosti.
Celkem zajímavým řešením je oba systémy zkombinovat. Ocenily by to hlavně početnější domácnosti. Boiler by stačil cca 120 litrů, ale ohřev by měl být místo klasických 2 kW asi tak 6 kW, samozřejmě zapojeno na tří fáze. Aby to celé mělo smysl musel by být boiler zapojený ne na 8 hod., ale na 20 hod. sazbu (el. topení) nebo napřímo.
Podobně toto funguje u plynových ohřívačů, takže proč by to nešlo i el. boileru?
Bohužel, výrobci tuto možnost opomíjejí. Neznám moc boilerů, které by měli výkon větší než 3 kW a bylo by možné připojení na tři fáze.
Snad jen Dražice mají v nabídce boiler 4 kW/3f.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana