Jak stanovit ztráty ve vedení?

[Dvořák Václav]

To: Martin Kurka, Petr Doležal
Velmi pěkné, patří vám velký dík. Ještě byste mohli započítat investici do barevného kovu, jehož cena stoupá :-).

Třeba se v těch 10-20 letech začne místo mědi používat něco nového, něco jako vysokoteplotní supravodič nebo něco z uhlíkových nanovláken. Možná také dojde ke snížení příkonu spotřebičů, navdory přání obchodníků s energií. Ale to jen tak na okraj...

[Petr Doležal]

Uf a hotovo.
Nakonec jsem tam nacpal skrytou tabulku, která otrocky počítá každý rok s navýšenou cenou kWh a nakonec všechny roky sečte.
Kdo si stáhl verzi 26.5.07. ať si ji smaže a stáhne tuto.
To Dvořák: Ta investice ze začátku do většího kabelu tam je a je zohledněna úrokovou sazbou, viz komentář v záhlaví. Jak ten kabel jednou položíte, tak rostoucí cena Cu na to už nemá žádný vliv. Jedině by to bylo zajímavé pro "sběrače kovů". 

[Zdeněk Hruška]

Ještě zajímavější to musí být u energetiky. 

[halik]

Dotaz sice na první pohled primitivní, ale v jistých specifických ohledech vydá na celou diplomovou práci. Dobře rozpitvané to je například v učebnici "Ztráty" od Ing. B. Pavlovského.

Co se týče hospodárného návrhu průřezu, o tom by se dalo diskutovat donekonečna (růst ceny mědi/hliníku vs růst ceny el. energie, specifické aspekty kolem využití maxima, atd.). Obecně platí, že pokud jde o záležitost, kde potřebuji zajistit napájení odběrů, které mají malé či mizivé využití instalovaného výkonu, volím spíše slabší průřez, který ale s jistou rezervou zajistí funkčnost odběru (úbytek napětí na vedení) a nedojde k překročení zatížitelnosti kabelu.

Pokud připojuji odběry s vysokým využitím instalovaného výkonu, kloním se k tomu, použít maximální technologicky únosný průřez vodičů - i když by provozně stačil klidně průřez i o 3 stupně nižší. Cena samotného zemního kabelu je proti kompletní pokládce do země nízká, cena nižšího pruřezu není zase o tolik nižší, a na ušetřených ztrátách se to za 7-20 let zaplatí, nehledě na fakt, že máte průřezovou rezervu pro případné nárůstové situace.

[halik]

Uf a hotovo.
Nakonec jsem tam nacpal skrytou tabulku, která otrocky počítá každý rok s navýšenou cenou kWh a nakonec všechny roky sečte.
Kdo si stáhl verzi 26.5.07. ať si ji smaže a stáhne tuto.
To Dvořák: Ta investice ze začátku do většího kabelu tam je a je zohledněna úrokovou sazbou, viz komentář v záhlaví. Jak ten kabel jednou položíte, tak rostoucí cena Cu na to už nemá žádný vliv. Jedině by to bylo zajímavé pro "sběrače kovů". 

Pěkná tabulka. Jen bych dodal, že v podnikatelské sféře se pro hodnocení návratnosti investic běžně používá diskont až 7% (1,5% je úsměvné)! Pro neznalé - "diskont" je vlastně tržní úvěr, za který danou investici pořídíte. Taky by nebylo na škodu zohlednit nějakým způsobem tzv. "dobu plných ztrát".
"Dobu užití maxima" a "dobu plných ztrát" lze mezi sebou aproximovat polynomální (či jinou) funkcí-

kd=a*ku+b*ku^2

kde platí:
kd... koeficient poměrné doby plných ztrát
ku... koeficient poměrné doby užití maxima (odběru)
a, b... polynomální koeficienty (platí, že a+b=1)  - běžně se používá a=(0-0,3),  b=(1-0,7),  běžně je doporučováno a=0,2 b=0,8.

Příklad:
Mějme kabelové vedení, které má při maximálním užitém zatížení 140kW vypočtené ztráty 10kW. Za rok tímto vedením proteče 160 MWh. Počítáme že rok má 8760 hodin.

ku=160000/(140*8760)=0,13

kd=0,2*0,13+0,8*0,13^2=0,026+0,01352=0,03952

Ztráty činí 0,03952*8760*10=3461,952 kWh ztrát za rok.

[Petr Doležal]

Jistě, proto je ta úroková sazba editovatelná. Abych to rozchodil, něco jsem tam dát musel. Moje úvaha byla, že jsem si ten větší kabel pořídil z prostředků, které mám na účtě. Pokud si na to musím zřídit úvěr, je to o něčem jiném a taky doba splácení úvěru nemusí být totožná s životností kabelu. 

[halik]

Ještě zajímavější to musí být u energetiky. 

To ano, ale však to znáte. Nedostatek volného kapitálu a nedostatek personálu (volně řečeno "málo peněz a lidí"). Takže v 92% případů je inicializačním popudem k rekonstrukci nějaké liniové stavby buď nevyhovující (rozuměj havarijní) stav, či těžké nevyhovění kvalitativním parametrům (příliš nízké napětí v kritických místech).
Síťové ztráty v rámci celé ČR by šlo bez větších problémů snížit dle mého odhadu o 20-30%,  a to vše stále s příhledem k ekonomické návratnosti takto učiněných opatření. Bohužel tato opatření mají všechna styl objemných kampaňovitých akcí a tudíž jsou prakticky vyloučena - málo peněz a lidí.

Je to něco podobného, jako když má někdo doma 25 let starou ledničku. Funguje - tak proč ji vyhazovat? Proč si dávat s ní "zbytečnou" práci? Jenže už tomu dotyčnému jaxi nedochází, že žere 3x tolik co nová a díky tomu by se ta nová úspornější rychle zaplatila...

[Josef Pentoda]

Pani kolegové Kurka a Doležal, moc pěkně zpracované. Tohle už by mělo přesvědčit investory.
Díky.