Opravdu musím u stroje pospojit všechny neživé vodivé části?

[scow]

V provozu často řešíme s RT nedostatky výrobních strojů ve formě chybějícího pospojování. Podle normy ČSN60204-1 ed.3 ochranný obvod "sestává z propojení" mj. "vodivých konstrukčních částí a neživých částí elektrického zařízení". Dále ale uvádí "k ochrannému obvodu není nutné připojovat neživé části, pokud je nepravděpodobn ý jak dotyk z živými částmi, tak porucha izolace." Pokud tedy mám na stroji vodivé části, jako ochranné mříže nebo kryty např. na plastových pantech a není na nich umístěno nic "elektrického",    prováděli byste zde pospojení nebo je naopak bezpečnější a vhodnější nechat část izolovanou? V příloze je pro příklad nový stroj české výroby, kde řeším oranžový kryt proti vložení končetiny pod lis.

[Martin Kurka]

Živé části tohoto stroje které mohou ovlivnit neživé části jsou pod krytem motoru, krytem spínače a pod izolací kabelu. Kryt motoru je dokonale galvanicky spojen s frémou stroje. Sklopný kryt stoje se tedy nepodílí na vzniku úrazu nedovoleným dotykovým napětím, na rozdíl od frémy stroje a ovládací páky stroje.

Při vkládání výrobku se obsluha dotýká stroje dvoupólově, jedna ruka vkládá materiál do vodivého razníku spojeného s frémou stroje a druhou rukou se dotýká kovové páky. Z hlediska úrazu je tedy páka na rozdíl od sklopného krytu ten díl stroje, který musí být dokonale pospojen s frémou stroje.  To znamená vodivé ložisko páky s nekorodující povrchovou úpravou, případně pozinkovaná vratná pružina apod.

Sklopný kryt bude buď bez potenciálu, nebo nejvýše na potenciálu frémy stroje a nebude mezi krytem a frémou či pákou nebezpečné rozdílové napětí.

Do ovládací páky a ne do sklopného krytu je teda nutné napřít pospojovací invenci a síly. Aby bylo zaručeno stabilní pospojení dílů ovládací páky s frémou stroje.

Také je nutné mít na stroji svorník, nebo svorku pro připojení pospojení na pracovní stůl, vodivé okolí apod. A v návodu požadovat pospojení s okolním vodivým okolím, nebo zemnicí soustavou provozu.

V úvahu by stálo za to předepsat, nebo instalovat do stroje proudový chránič  30mA. Přeci jen má stroj zásuvkové a ne pevné připojení a může být i jen volně stojící a přívodní šňůra od zásuvky volně ležící na zemi. Jak má přívod vidlici, už jej neprotáhnete ochrannou trubkou, nebo ochrannou pancéřovou hadicí.

[Pavell Nováák]

Ochranný kryt bych nepospojoval, viz. Vaše odůvodnění. Neumím si představit, jak by se na kryt dostalo nebezpečné napětí. Pokud by totálně selhalo pospojení stroje + by se na kostru nebezpečné napětí dostalo (dvě poruchy),  stejně by spojení krytu a stroje nic neřešilo. Tolik, pokud jste výrobce.

Pokud nejste výrobce, tak bych do stroje nezasahoval a reviznímu technikovi bych předložil veškerou dokumentaci, včetně prohlášení o shodě a zeptal bych se, zda si opravdu myslí, že výrobce neví co dělá.

Provozovatelé pracovních strojů dnes neřeší rizika jen z hlediska užívání rozumným a znalým pracovníkem. Řeší je z hlediska uživatele, který bez rozmyslu zmáčkne cokoli kdykoli a nebo který dokonce úmyslně něco udělá špatně. Z toho pak pro někdy výrobce vyplývají až neuvěřitelně absurdní požadavky na bezpečnost. My revizní technici se přitom pohybujeme z jedné fabriky do druhé a doslova a do písmene jsou to různé světy s různými požadavky na úroveň bezpečnosti, takže naše pohledy jsou tím ovlivněné.

[Zdeněk Mazač]

Jenže není stroj jako stroj, např. CNC obráběcí centra jsou u zákazníka dovybavována externími zařízeními /vysokotlaká čerpadla, odsavače par, šponpásy....../ a ty je potřeba uvést na stejný potenciál z hlediska dotyku. Což výrobce nemůže vědět, kde stroj bude pracovat a jaké jsou místní podmínky. Takže v návodu takového stroje bývá požadavek na připojení k uzemnění a to hvězdicově a také tam bývá jakou hodnotu má toto pospojení mít. Vzhledem k unikajícím proudům tam bývá i požadavek na min, přůřez ochranného vodiče.
U některých strojů dokonce výrobce přímo požaduje použití proudového chrániče min. 200mA právě kvůli unikajícím proudům z důvodu použití FM.
Připojení strojů a připojení na ochranné pospojení je plně v kompetenci zákazníka.

[Pavell Nováák]

Jenže není stroj jako stroj, např. CNC obráběcí centra jsou u zákazníka dovybavována externími zařízeními /vysokotlaká čerpadla, odsavače par, šponpásy....../

... což nemá žádný vliv na bezpečnost řešeného ochranného krytu. Leda že by přímo na něj potřeboval provozovatel upevnit elektrické zařízení, ale to by asi tady tento dotaz nebyl položen.

Což výrobce nemůže vědět, kde stroj bude pracovat a jaké jsou místní podmínky.

jj bohužel jsem se s tím setkal i u strojů vyráběných na zakázku a to je potom drahé překvápko 

[Martin Kurka]

Podle vlastních fotek výrobce tohoto lisu, jak pospojovací bod, tak galvanizovanou pružinu pospojující ovládací páku má. Záchytné trny pružiny galvanické pokovení ale asi nemají, ale z fotky se to nepozná. Proudový chránič nemá, jen zamykatelný motorstartér který je ve funkci i hlavního vypínače stroje.

[Jan Bocek]

V provozu často řešíme s RT nedostatky výrobních strojů ve formě chybějícího pospojování... .......edit: většinou je to záležitost provozovatele.

V příloze je pro příklad nový stroj české výroby, kde řeším oranžový kryt proti vložení končetiny pod lis.

Z přiložené fotografie štítku stroje
jde dohledat výrobce a jeho Návod na instalaci, na obsluhu a údržbu. V rámci dokumentace o shodě podle NV 118/2016 Sb.,  výrobce provedl analýzu rizika a stanovil hranice a pravidla pro připojení. Tu hranici citujete v normě živitelce pro stroje.

Výrobce určitě uvedl, kdy se má použit vnější svorka stroje PE pro připojení k vnějšímu uzemnění. Na to již upozorňují kolegové přede mnou. Slušný výrobce dokonce upozorní, kdy je vhodné použit i proudového chrániče, jako doplňkovou ochranu. To nakonec má zvážit RT při VRZ před uvedením do provozu.

Za jakých okolností se může dostat nějaký potenciál na růžová nebo žlutý kryt? To bylo předmětem analýzy rizika u výrobce. Jako RT bych to pospojení nevyžadoval. Z prvního příspěvku nebylo jasné, zda je kryt od výrobce, anebo je to retrofit. Díky doplňujícím foto
v posledním příspěvku byl nalezen výrobce  a celkové řešení.

Motorstarter ve funkcí hlavního vypínače je dost neobvykle řešení, ale musel bych to vidět na místě. Elektrika na tomto strojí je velice jednoduchá.... zato má perfektní LOTO.

PS. U takto rušně ovládaných malých strojů, kde je ovládací páka ukončenou isolovanou kuličkou, bývá obvykle ještě i páka opatřená isolační trubičkou.

[scow]

   všem za příspěvky. Abych shrnul výsledek diskuze - vodivé části, kde není riziko zavlečení rozdílového napětí, by většina nepospojovala. Neřeším teď nový stroj, kde by výrobce měl za správnost ručit prohlášením o shodě. Spíše mi jde o staré stroje bez CE, které chci uvést do bezpečného stavu. Když bych podobný kryt pospojil, asi to nebude na škodu, ale není to nezbytné. Pokud by na krytu byl například nějaký koncový spínač, pak pospojit musím, je to tak?

[Jan Bocek]

Neřeším teď nový stroj, kde by výrobce měl za správnost ručit prohlášením o shodě. Spíše mi jde o staré stroje bez CE, které chci uvést do bezpečného stavu.

Obvykle je to cílem všech odpovědných osob za provoz elektrického zařízení.
Proto v závěrech PRZ je uvedeno, co proto udělat jak po fyzické stránce, tak po stránce dokumentační.

Umísťovat elektrické komponenty na odnímatelné kryty je obvykle technologická nekázeň.
Výrobce to tak nedělá....ale instalační firma porušuje pravidla.
Pak přesto, že v přívodním kabelu je jeden vodič z/ž s funkcí PE, je vhodné a někdy i nutné provést pospojení krytu s "tělem" stroje, ideálně hvězdicovitým způsobem s hlavní svorkovnici PE. Proto provádíme REVIZE elektrického zařízení, kde měřením zjistíme "neshodu".

V normě živitelce 60204-1 je polopatický obrázek 2 Příklad pospojování pro elektrické zařízení  stroje. Tento princip jsme vyžadovali při zkouškách elektrikářů na §§ 6 a 7. A pro vedoucí montéry znalost celé kapitoly 8

Otázka pospojování se uplatňovala u strojů před zákonem 250, ale i před zákonem 22/1997.
Myslím, že nejméně 50 roků nazpátek. Jen to CE se začalo uplatňovat po roce 1997....

[Jan Franěk]

V principu je samozřejmě důležité, uvést vše na jeden společný potenciál. Pokud nám v tom nebrání nějaká technologie.
Když není ke stroji dokumentace která celý problém řeší, je dobré se na to podívat jinýma očima. Například tak že tam kde mám přivedeno nějaké napětí, provedu pospojení. Na částech kde toto přímo nehrozí (části kde nic el. není),  provedu dodatečná opatření pro zlepšení bezpečnosti. Nemusí se jednat o připojení každého kousku konstrukce na METku, ale občas postačí třeba jen doplnění šroubů vějířovkami a podobně. Nicméně pozor na části strojního zařízení, které se mohou tvářit jako neživé vodivé části určené k pospojení, ale nemusí tomu tak být. Naopak je vyžadován nějaký způsob galvanického oddělení. Proto je důležitá znalost konkrétního SZ, nebo konkrétního stroje.
Proto i zde je potřeba zjistit jestli je kryt uložen izolovaně, nebo ne. Pokud je izolovaně, jeho pospojení může a pravděpodobně i bude na škodu. Jestli se o izolované uložení krytu nejedná, provedu měření spojitosti a pak případně provedu doplňkové opatření. Tedy připravím vodič pospojení, nebo doplním vějířové podložky pod šrouby krytu a podobně.

Ale měl bych tato místa přehledně označit a popsat (nakreslit) to vše do dokumentace stroje.

[Milan Hudec]

U různých samodomo platí pár pravidel.
1.neživé části buďto perfektně pospojit či perfektně izolovat.
2.části, kterých se obsluha dotýká/drží zaizolovat a pokud to nelze provést, nasadit proudový chránic.
3.rizikem je přívodní kabel vs.odložené obrobky, zde mechanicky chránit, moc se mě líbilo řešení záchranářského nářadí, tuším Flex se stíněním kabelu napojeného na PE svorku vidlice.

[Jan Bocek]

3.rizikem je přívodní kabel vs.odložené obrobky, zde mechanicky chránit, moc se mě líbilo řešení záchranářského nářadí, tuším Flex se stíněním kabelu napojeného na PE svorku vidlice.

Viděl jsem u některých firem, že měli místní předpis na přívodní kabely ukončené zástrčkou v provedení stíněným kabelem. Propojení stínění na obou stranách s PE. 
Stíněné kabely se slušným opletením jsou více odolné proti poškození.
Jenže to stále nenahrazuje pevné připojení PE stroje k PE soustavě uzemnění haly.

Velkým problémem hlavně v halách s litou podlahou a napájením pomocí BUS-BARu je  nevytvoření podmínek pro připojení  vnější svorky PE stroje s uzemňovací soustavou haly.
Přitom uzemňovací body jsou na všech sloupech haly. Obvykle se to řeší dodatečně.....