Jakou navrhnete soudobost pro přívod 3x1,5 při zatížení 4x2kW?

[Milan Hudec]

Veškeré výsledky z mého příkladu jsou v souladu s normami (program SICHR)

Snad pro lepší porozumění je potřeba rozlišovat:
tm max. teplota vedení při vypínání přetížení
tmax1 max. dovolená teplota jádra vedení při přetížení
tmax2 max. dovolená teplota jádra vedení při zkratu
tn max. dovolená provozní teplota kabelu

[Jan Franěk]

Veškeré výsledky z mého příkladu jsou v souladu s normami (program SICHR)

Prosím, vlož sem tedy ten konkrétní výpočet. Pro pořádek abychom také viděli jaká jsou zadaná data a k nim odpovídající výsledek. Jinak se můžeme dohadovat donekonečna. Ideálně printscreen obrazovky se Sichrem

Osobně třeba nevěřím že se bavíme o vzdálenosti do 5m (kde bych tvoje data bez větších problému uznal),   nevěřím že v celé délce je kabel v zemi a nevěřím že je to 30A, když výrobce jasně omezuje dovolený proud kabelem na 28A v uložení v zemi. Dále nevěřím že by vyšla impedanční smyčka na víc jak 13A (někde možná i 16A).

Jako teoretickou hrátku to beru, ale s praxí to nemá mnoho společného, obzvlášť když pořád nechceš řešit skutečnou délku kabelu, kvalitu sítě na začátku, úbytek napětí,.......

[Miroš Jan]

Apropo Milane, zadal jsi konkrétní zdroj, nebo obecní zdroj?
Nejpřesnějsí údaje ti Sichr spočítá s konkrétním zdrojem, (distribučním trafem). To mám jednoznačně odzkoušeno.

[Milan Hudec]

Jednoduše:

[Miroš Jan]

Nojo no.
Bez toho distribučního trafa, jakožto zdroje, je výsledek na vodě.

[Milan Hudec]

Nojo no.
Bez toho distribučního trafa, jakožto zdroje, je výsledek na vodě.

Tak si do výpočtu šupni trafo dle libosti, na konci paprsku ti třebas nevyjde úbytek napětí, v mém příkladu jak vidíš je 40m 3x1,5, tak budeš muset zkrátit

[Miroš Jan]

Já tam teda nerozeznám nic. Mám to celé rozmazané.

[Milan Hudec]

Trocha historie:
Zatížitelnost kabelů řešila dříve 523 se svoji přílohou NL velice podrobně, kde bylo vysvětleno např.
Tabulky zatížitelnosti v normě či výrobců (ty vycházejí z normových) jsou pro celosvětové podmínky, nejvíce pak patrno u uložení v zemi či vzduchu, kdy se etalonem staly jižnější státy se svými vysokými teplotami, přičemž jak tato stará norma, tak dnešní 52 obsahují kofíky na přepočítání (Sichr je převzal také).
Tj.kabel s údajem výrobce např.30A v zemi vychází z hlediska životnosti 30A pro Itálii, 25A pro Afriku, 35 pro čr, 40 pro Norsko.
(Údaje smyšleny, jen pro pochopení).
Celkem zajímavé je sledovat změny zatížení kabelu v zemi v různých půdách s ohledem na typ jeho uložení přímo v zemi/v trubce v zemi.

Opět jsem se díky vláknu něco přiučil.

[František Tuček]

Nakonec vyřešeno nevzhledným závěšákem 5x6 přes dvůr. Budiž toto vlákno ukázkou podobných úmyslů.. Na zvrácenost některých reakcí je nutno si zvyknout, jinak se nedozvíme nic.

[Milan Hudec]

Tak 5x6 na 8kW bude bez debat skutečně stačit.
Nicméně bych se vrátil k příkladu změn uložení podmínek na trase, kdy budou nejohroženější konce "slabého"kabelu, který bude na přechodu řekněme zem/budova nastaven kabelem silnějším (neřešme proč),  jak takový spoj provést aby odváděl co nejvíce tepla?
Např.použít velkou plochu svorek a předimenzovaný kabel?

[Rozvodak]

Veškeré výsledky z mého příkladu jsou v souladu s normami (program SICHR)

Nejsou. Přečtěte si ČSN 33 2130 v aktuálním znění.

[Milan Hudec]

Myslím že ji znám, o co jde konkretně?

[Rozvodak]

Myslím že ji znám, o co jde konkretně?

Pokud se bavíme o jedné jednofázové zásuvce (zapojené CYKYj 3x1,5),  o které byla řeč v úvodu, tak tam je hned několik ustanovení pro připojování spotřebičů nad 2kW samostatným okruhem. 

Pak samozřejmě další články ohledně dovoleného úbytku napětí, rovnoměrného zatížení fází a stupně elektrizace bytu. Teď v případě že by se mělo stávající vedení využít pro napájení podružného rozvaděče pro novou jednotku. 

Takže si dovolím tvrdit to co ostatní, že tu pitváte fyzikální vlastnosti na hraně. 

V praxi spousta podobných provizorek obstojí, za cenu nějakého přidaného rizika