Jaká je dostatečná vzdálenost u hromosvodů s plechovou krytinou?

[slower]

Z normy ČSN EN 62305-3 ed. 2 mě plyne, že pokud zajistím spojení střešní krytiny např. falcováním a min. požadovanou tloušťku materiálu (čl. 5.2.5),   nemusím dodržet dostatečnou vzdálenost...v iz. čl. 6.3.1.

V mém případě mám střešní krytinu Panel Retro 25/554 (blachotrapez),   montáž -
Panely jsou vybaveny západkovými zámky, což umožňuje rychle a spolehlivě spojovat panely při dosažení vysoké těsnosti, což je výhoda oproti plechům s dvojitou drážkou...je to hliník o tl. 0,6 mm...

Na střeše jsou jímače a 6 svodů, podpěry kovové spojeny s krytinou.

Musím řešit dostatečnou vzdálenost nebo nemusím? Jako náhodný jímač to používat nebudu, mám tam jímací vedení.

[Jiří Schwarz]

Pokud je plechová krytina blíže než s,  pak by měla být v rámci vyrovnání potenciálů spojena s hromosvodovou soustavou.
Problém vzniká pokud tam potřebujeme mít kovovou vložku v komínu, tam je problém aby to vyšlo pro Km 0,5
Další problém je pokud tam potřebujeme mít na střeše anténu, klimatizaci, vzduchotechnik u...
Také se někdy zapomíná na to, co je pod tím plechem, tam by se to také mělo posuzovat s Km 0,5

[slower]

Abych to upřesnil, žádné elektrické zařízení a ani komín není na střeše. Plechová krytina je spojena s hromosvodem pomocí příchytek a svorek.
Projektant nespočítal dost. vzdálenost. Analýza rizik je součástí projektu.

Takže nemusím řešit dost. vzdálenost el. instalace pod plechovou krytinou, případně kovové rastry pro sádrokártón? Neřeší se zde dostatečná vzdálenost i když nesplní krytina parametry náhodného jímače?
Podle výšky objektu cca 20m je dost. vzdálenost 70 cm, to ani omylem nemůžu dodržet od kabelu či ost. kovových věcí pod střechou.

[Jiří Schwarz]

Teď jste se trefil do problému, který se často přehlíží.

Dodržet pod plechovou střechou potřebnou vzdálenost s je problém, technicky to řešit jde, ale "není to za pár korun",  izolovaný hromosvod, HVI vodiče na svody...

[Jan Hájek]

Toto vypadá jako hezká praktická ukázka přeskoku z plechové střechy na vnitřní konstrukce a následné zahoření objektu:

https://www.pozary.cz/clanek/282240-blesk-zapalil-strechu-domu-na-vsetinsku-pozar-se-rozsiril-pod-stresni-krytinu/

a toto vypadá zase jako ukázka nedodržení vzdálenosti a přeskok:

https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/792968/skoncili-bez-strechy-nad-hlavou-pozar-se-na-domku-za-prahou-vyradil-skody-jsou-pres-10-milionu.html

[Jan Hájek]

Ještě trochu teorie zde:

https://elektrika.cz/data/clanky/41-edehn-rizika-vznikla-od-plechovych-strech

[slower]

Díval jsem se na to foto RD a provedení hromosvodu, v obou případech si myslím, že neměly dostatečný hromosvod - dostatečný počet svodů, vypadá to jen na 1-2 svody.

Já ale řeším hromosvod dle 62305-1 až 4 ed.2. kde budu mít 6 svodů, 8 jímačů a jímací vedení řádně co 1 m spojeno se střešní krytinou (pomocí svorky nebo podpěry ale jen v místě svodů)
Bohužel střešní krytina je hliník, která nemá dost. sílu dle normy alespoň 0,65 (má jen 0,6) a není spojená falcováním (nějaký klik),  takže jiskření mezi nimi asi nepůjde zabránit a průpal také hrozí.

Pořád ale narážím na otázku, opravdu musím dodržet s? Znovu připomínám článek 6.3.1
Dostatečnou vzdálenost není nutné dodržet u staveb s kovovou nebo s železobetonovo u konstrukcí

Dále norma 62305-4 ed.2 v čl.A.3.2 mluví o ochraně vnitřních systému a potom máme vzorec pro výpočet prostorového stínění a zadává se tam velikost ok kovového stínění, no a u plechové střechy je to 0. Takže mě vychází vzdálenost vnitřních systémů od plechové střechy 0 cm. Nejsem si ale jist zda jsem správně, navíc ty fotky ale jak říkám asi neměli řádný hromosvod.

[Milan Hudec]

Provedení střechy bude jakoby Faraplocha ovšem s mizernými spoji, tyto snižují nejen pokus o vytvoření plnohodnotného stínění, ale s ohledem na rozdělení blesku mezi drát a plech budou spoje plechu jiskřit.
Nicméně otázka do fóra:
Aby bylo možno konstrukci budovy považovat za Faraklec (tj.s=0),  jakou velikost ok by toto představovalo?
Výpočtový program mě říká, že toho vlastně nedocílím (s na střeše reálné stavby vždy nějaká bude).

[Jiří Kantner]

Provedení střechy bude jakoby Faraplocha ovšem s mizernými spoji, tyto snižují nejen pokus o vytvoření plnohodnotného stínění, ale s ohledem na rozdělení blesku mezi drát a plech budou spoje plechu jiskřit.

Přesně tak něco jiného je měděná střecha kde se dělal falc při pokládání krytiny, nebu dříve také pozink plech, který se natíral až po položení a falcování . Ocelová krytina Blachotrapez má z každé strany ocelového plechu několik vrstev ochranného a barevného laku, který funguje jako izolant. o Faradayově kleci nemůže být ani řeč! Samozřejmě že atmosferická elektřina ty vrstvy laku snadno prorazí ale rozdíl potenciálu mezi jednotlivými díly krytiny může být v řádku kilovoltů.

[Jiří Schwarz]

...
Pořád ale narážím na otázku, opravdu musím dodržet s? Znovu připomínám článek 6.3.1
Dostatečnou vzdálenost není nutné dodržet u staveb s kovovou nebo s železobetonovo u konstrukcí
...

Blesku je jedno co si myslíte a jak si vyložíte nějaký článek nějakého dokumentu

Pokud objekt zasáhne blesk, bude na tom plechu té střechy potenciál toho blesku a prorazí se to na elektrické rozvody nebo jiné kovové části v nedostatečné vzdálenosti.
A kromě poškození elektroniky to v místě přeskoku může něco zapálit
Základy fyziky, nic víc

[Radim Strycharski]

Není u plechové střechy "s" všude stejné a s nejvyšší hodnotou zjištěnou u spodního okraje střechy?

[Milan Hudec]

Není u plechové střechy "s" všude stejné a s nejvyšší hodnotou zjištěnou u spodního okraje střechy?

Je, pokud by byla střecha z "jednoho kusu" plechu.

[Jiří Schwarz]

Plech můžeme považovat za tolik paralelních vodivých cest, že nebudeme počítat rozdíl potenciálu na koncích, středu,...

Ale pořád je to nějaká "deska na 4 (resp. 6 nebo nohách"... A ty nohy v podobě svodů mají nějakou indukčnost podle délky a tak tam při svedení bleskového proudu bude špička v rozdílu potenciálů nahoře a dole u země, ale ten potenciál ze země mám v tu dobu i nahoře na elektrickém rozvodu.