Než se ten zaměstnanec do té kanceláře pošle pracovat, tak se posoudí z hlediska jeho práce elektrické riziko (čl. 4.1 ČSN EN 50110-1 ed. 3). Přitom se zjistí, že při charakteru jeho práce dojde ke splnění podmínky, že zaměstnanci je omezen přístup ke všem místům, kde se vyskytuje elektrické riziko (čl. 4.3.1 ČSN EN 50110-1 ed. 3). Tím pádem splňuje podmínky osoby seznámené (čl. 3.2.6 ČSN EN 50110-1 ed. 3) a může se za ni ve smyslu této normy prohlásit. Zaměstnanec tím neobdrží žádnou odbornou způsobilost podle NV 194/2022 Sb., což ale není na překážku, protože podle §3 odst. 2) NV 194/2022 Sb. se obsluha nepovažuje za činnost vyžadující odbornou způsobilost podle NV 194/2022 Sb. Tím pádem se na něj nevztahují ani zbylá ustanovení NV 194/2022 Sb. a zůstáváme pak už jen u toho zákoníku práce.
Vidím to stejně jako kolega Radim Strycharski
Jste přesvědčený o tom, ža na "operátory", kteří obsluhují strojní zařízení s elektrickým zařízením se vztahuje zákon 250/2021 Sb. ? Odpovězte si, proč by měl.
Před vydáním zákona 250/2021 jsme pro provozní mistry vypracovali QI, kde bylo poučení ve smyslu tehdejšího § 4. Byli proškolení a ověřeny znalosti. Pak mohli své pracovníky proškolit také. Smyslem BOZP je, aby nadřízený pracovník školil své podřízené. Vedoucí pracovníci (mistři, předáci) jsou proškolení, poučení o rizicích, která může elektrika způsobit.Nevím z jaké pozice se ptáte, ale děláte to složitější, než vyžaduje zákon a ČSN 50110-1
Poraďte se s opravdovou OO za EZ a také s garantem za BOZP. Případně delegujte svůj dotaz na odborného pracovníka SUIP v Opavě, případně na krajský inspektorát IP
Autor
