Lze napojit bod rozděleni na svod hromosvodu?

[Tomáš Říha02]

U novostavby mi  developer neuzemnil bod rozděleni, který je v domovním rozvaděči.

Je možné uzemnění připojit k jednomu svodu hromosvodu a tak jej uzemnit?
Hromosvod má celkem čtyři svody.
Jeden z nich vede kousek od rozvaděče, takže bych se na něj napíchl.  
Jinak z elektroměrovéh o rozvaděče vede do domovniho pouze 4 žilový vodič o délce asi tak 6m.

[Jiří Kantner]

Takovéhle propojení považuji za nejhoší možnou variantu, která bude sloužit do té doby, dokud hromosvodem nebude muset téct nějaký pořádný proud. Samozřejmě že fyzicky takové propojení bohužel udělat lze a ani bych se nedivil kdyby takovou "opravu" takhle "kvalitní" developer chtěl provést.
Všechny vodiče a součásti hromosvodu vypadají sice bytelně a jednotlivé úseky vedení mají odpor v čádu setim  až desetin ohmu ale to zdaleka nestačí pro udržení stejného potenciálu va nšech mítech.
Proud blesku bývá v desítkách kA a protože se jedná strmý impuls tak nelze brát v úvahu hodnoty odporu namřené stejnosměrným proudem nebo proudem s nízkou frekvencí. Díky skinefektu proud neteče celým průměrem vodiče rovnoměrjě ale jenvyšší proudová hustota je u VF na poverchu vodiče a to mnohonásobně zmenší efektivní velikost průřezu svodů.
Pro  vyvedení přizemění  je  nejlepší samostatné připojení k zemniči v místě co nejvíce ohmicky vzdáleném  od jednotlivých svodů. Dodělávky bývají náročné a drahé.
Samo o sobě vedení 4 žilovým vodičem může být ok, pokud je průřez jednotlivých žil aspoň 10mm2 Cu. Držím vám palce při dohadování s developerem.
Jak píšete že jeden svod je blízko rozvaděče, zní to lákavě a vypadá to jednoduše ale pátrejte jak vypadal původní projekt a před realizací nějakého propojení se poraďte s projektantem. Bez plánu budovy se zakresleným současným stavem je tohle věštění úplně k ničemu.

[Jirka Údržbář]

Máte základový zemnič, nebo obvodový zemnič kolem domu?

[Václav Třetí]

Je možné uzemnění připojit k jednomu svodu hromosvodu a tak jej uzemnit?

To je nejhloupější a nejnebezpečněj ší nápad jaký se dá vymyslet. To si v případě úderu blesku zavedete bleskový proud přímo do domu. Správně to popsal kol.Kantner:

Pro  vyvedení přizemění  je  nejlepší samostatné připojení k zemniči v místě co nejvíce ohmicky vzdáleném  od jednotlivých svodů.

[Tomáš Říha02]

Řekl bych že mám zemnič kolem domu. Tedy pásek který není propojen s výztuhou v základech. Napadlo mě odpojit jeden ze svodů od hromosvodu a ten použít. Zbylé 3 svody v rozích domu by zůstaly pro hromosvod. 

[Pavel Horský]

To vás tedy napadlo celkem špatně.
Bleskový proud musí být pokud možno co nejrovnoměrněj i rozložen při vstupu do země a počty svodů rovněž přispívají k lepším parametrům nebezpečné přeskokové vzdálenosti.
Návrh zemnící a vrchní jímací soustavy je jasně dán a já důrazně nedoporučuji do toho jakkoli zasahovat.
Pokud máte zemnič kolem domu (kruhový zemnič),  pak si z něj nechte odbornou firmou napojit hlavní ochrannou přípojnici, ze které je pak napojený vámi zmiňovaný bod rozdělení.

Sám nic nedělejte.

[Jiří Kantner]

Proboha, počet svodů se určuje výpočtem a pokud tam projektatnt  svod nakreslil tak rozhodně není zbytečný. Kdyby byl zbytečný, tak je to podezřelé, protože developer šetří každou korunu.
Potlačte touhy po seberealizaci, minimalizujte lidovou tvořivost a konzultujte to s projektantem.
Pokud máte zemnič kolem domu, bude jednodušší se k němu prokopat a vytvořit odbočku pro přizemnění. Když pujdeme po detailech tak asi bude potřeba zřídit HOP.  A jen tak mimochodem jakpak máte řešenou přepěťovou ochranu?
No a dobrý projektant by to měl vidět osobně a určitě by měl zkoumat jak je řešená přepěťová ochrana. Těch potenciálních problémů tam může být víc!

[Tomáš Říha02]

Otázka je, jestli by pak nebylo výhodnější udělat uzemnění pro bod rozděleni znovu. Nevím jak se to dá zrealizovat. Jestli stači dát do země zemnící tyč .  Pochybuji že na zemnící pásek se bude možné napojit .Tipoval bych, že bude nejspíš zalitý betonem.

[Jiří Kantner]

Zemnící tyč je řešení jen pro přizemění bodu rozdělění, co už bude hodně slabší tak to je funce přepěťové ochrany.
Jednoduchá řešení vypadají hezky ale správná řešení se odvíjí od respektování fyziky a od výpočtů.

[Tomáš Říha02]

Pochybuji že developera přiměji k nápravě odbornou firmou. Napojení na hromosvod mi  totiž taky sami navrhovali.

Co mi vlastně hrozí, pokud bod rozděleni nebude uzemněn? 

[Pavel Horský]

Proboha, počet svodů se určuje výpočtem a pokud tam projektatnt  svod nakreslil tak rozhodně není zbytečný. Kdyby byl zbytečný, tak je to podezřelé, protože developer šetří každou korunu.
Potlačte touhy po seberealizaci, minimalizujte lidovou tvořivost a konzultujte to s projektantem.
Pokud máte zemnič kolem domu, bude jednodušší se k němu prokopat a vytvořit odbočku pro přizemnění. Když pujdeme po detailech tak asi bude potřeba zřídit HOP.  A jen tak mimochodem jakpak máte řešenou přepěťovou ochranu?
No a dobrý projektant by to měl vidět osobně a určitě by měl zkoumat jak je řešená přepěťová ochrana. Těch potenciálních problémů tam může být víc!

    Jinými slovy krásně napsáno přesně to samé, co jsem napsal já před vámi. Ale dobré, alespoň pan Říha ví, že nekecáme 

[Pavel Horský]

Pochybuji že developera přiměji k nápravě odbornou firmou. Napojení na hromosvod mi  totiž taky sami navrhovali.

Co mi vlastně hrozí, pokud bod rozděleni nebude uzemněn? 

Zde na diskusích již bylo vše min. jednou vysvětleno
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12952.msg380403.html#msg380403

A pokud vám ani toto nestačí, zkuste hledat pomocí vyhledávače zde na diskusích pomocí vhodně zadaného slůvka či věty. Věřím, že něco najdete.

V každém případě se díky nepřizemněnému bodu rozdělení může stát veliké lidské neštěstí a to přece nikdo nikdy nechce.
Přizemnění elektroinstala ce je jedním ze základních bezpečnostních prvků i když je to celé trochu složitější, což vám tu zřejmě nikdo vysvětlovat nebude.

[Jiří Kantner]

 Ale dobré, alespoň pan Říha ví, že nekecáme 

S panem Říhou soucítím, přetahování se s developerem je na dlouhé lokte a nakonec je to zákazník který potřebuje bydlet a kterého většinou ještě tlačí čas. Zákazník nemusí mít odborné znalosti aby rozporoval  třeba projekt nebo konkrétní provedení. Jen je potřeba aby se měl na koho obrátit a  aby tušil co může dělat sám a kde je potřeba práce odborníka. Námitka, že dům může stát desítky let bez možných problémů co tu popisujeme neobstojí, Zákazník v dobré víře zaplatil za službu, která měla být provedena v souladu s normami. Nestalo se tak a z tohoto pohledu se investice do existujícího hromosvodu a přepětových ochran jeví jako částečně zmařená. Pokud se to nedá do pořádku v začátku, tak každý pozdější pokus o nápravu bude náročnější a dražší.
Jak donutit developera aby situaci napravil, to netuším. Problém spočívá v tom, že developerem navrhovaná náprava je prostě nehoráznost sama: "Napojení na hromosvod mi  totiž taky sami navrhovali".
Napadá mě cesta revizní technik, co vystaví revizní zprávu s negativním vysledkem, pak  projektant co vytvoří projekt, realizační firma co napraví vše co bylo špatně. A cesta k návratu peněz utracených za tuhle akci vede přes advokáta, soudní znalce, případně soud. A to mi nepřijde v praxi jako realtime řešení. Po celou tu dobu nemáte zkolaudováno a de facto nebydlíte. Logicky se pak nabízí pragmatické dilema  jaká je pravděpodobnos t že uvidím své peníze a jaká je pravděpodobnos t že budu mezitím řešit následky úderu blesku? A co bude stát víc. dům může shořet, stejně tak se ale dá v dobré víře ve spravedlnost prosoudit celý grunt.

[pegas100]

A jaký je v tom rozdíl?

[Václav Třetí]

A jaký je v tom rozdíl?

Při proudech v řádu tisíců a desetitisíců amper velice zásadní.

[pegas100]

Při proudech v řádu tisíců a desetitisíců amper velice zásadní.

To je hezké používat plané fráze, ale kde je ten bod napojení na MET?

[Václav Třetí]

To není planá fráze.

Je třeba uvažovat, že každý miliohm odporu uzemnění představuje nárůst napětí, který s ohledem na velikost proudu může znamenat podstatný nárůst. Je to o schopnosti představit si samotný uzemňovací systém jako soustavu odporů, které se chovají přesně podle Kirchhofových zákonů. Samozřejmě ješte se lze opírat o praktické, léty prověřené zkušenosti.

P.S. Z doby před asi 50 léty pamatuji případ, kdy se majitel novostavby divil, že jsem při měření uzemnění hromosvodu zjistil chybu uložení zemnícího systému pouze měřením. Trochu to ošidili, říkali si, že je to jedno, ale nebylo...

[Jiří Schwarz]

U bleskového proudu se nějak došlo k vlně 10/350 mikrosekund, při té je úbytek cca 1kV na 1m rovného vodiče.
A nejhorší řešení je připojit něco na jeden svod, kde v zemí může dojít k přerušení,  "uhnití". To si pak do "chráněného rozvodu" pustíme natvrdo část bleskového proudu