Co víš o synchronním motoru?

[Věčný student]

SOUE: Co víš o synchronním motoru (1971)
    Tato poznámka nás zavede zpět do doby, kdy nebyly k dispozici učebnice, diktafony a internet byl sci-fi. Připomíná nám, jakým způsobem byly technické informace sdíleny a učeny. Popisuje rozdíl mezi synchronními a asynchronními stroji a zdůrazňuje důležitost synchronního generátoru, tj. alternátoru, při výrobě elektrické energie. Zmiňuje také ekonomický význam a výstavbu elektráren, včetně těch vodních. Celý text nám připomíná, jakým způsobem se technické znalosti šířily a uchovávaly v minulosti, a jaké byly doby, kdy bylo nutné spoléhat na tradiční metody vzdělávání a záznamů.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Co víš o synchronním motoru?

   

[Jan Yossarian]

Asi bych našel nějaké zápisky ze strojírenství, taky to byl jen diktát a pěkně nudný. Vůbec jsem nerozuměl proč nás to na SOUE učí. Navíc ten učitel mluvil monotóním hlasem, mistr uspávač hadů a nakonec koukal jen na tabuli a i s tou si povídal. Co jsem nezapsal, neobkreslil z tabule jsem neměl. Tak ty sešity mám ale opisovat to teda nebudu. Na druhou stranu z elektrotechnik y to bylo obráceně. V učebnicích byly vzorečky a vysvětlení žádné. Na toho profesora mám vzpomínky skvělé, protože dokázal každý vzoreček obalit příběhem který jsme my cucáci chtěli přijmout!

[Jiří Schwarz]

Za éry Svazarmu jsou se připletl k jedné HiFi partě.
Probírali tam tehdejší odchylku síťové frekvence krátkodobě až 1% a vliv na zvuk gramofonu se synchronním motorem

[Václav Třetí]

Jo,jo, zesilovače Tranziwatt a gramofony TG 120. To byly časy. Když TG  ing. Jiří Janda vymyslel s motorky SMR a řemínkovým převodem, tak pak TESLA začala dělat chassis HC 15 (a později HC 16). Předchozí typy měly třecí převod, který přenášel hluk až na jehlu a navíc způsoboval nepravidelný, u starších kusů až trhavý, pohyb talíře.

[Jan Kelbich]

Pro hydrocentrálu platí toto schéma:
voda, přehrada, alternátor, transformátor, rozvodna, vedení, rozvodna a spotřebič.

Nevím, ale zdá se mi, že tady vypadla turbína ...

[Jan Kelbich]

Probírali tam tehdejší odchylku síťové frekvence krátkodobě až 1% a vliv na zvuk gramofonu se synchronním motorem

Si říkám, proč takové gramofony neměly vlastní generátor (řízený krystalem) ?

[Miroslav Revús]

Cena bola dôležitá a obvod riadený kryštálom by ju neúmerne zvyšoval.

Prevod motoru na tanier bol výrazne do pomala. Nie som si istý, či je bežný poslucháč schopný zaznamenať 1% zmenu frekvencie siete na otáčkach taniera a tým aj na hudbe.

[Zdenek Skotnica]

Cena bola dôležitá a obvod riadený kryštálom by ju neúmerne zvyšoval.

Přesně tak. Ve své době by taková dělička s obvody TTL ten gramofon docela předražila .

[Jiří Kantner]

Si říkám, proč takové gramofony neměly vlastní generátor (řízený krystalem) ?

Uvedu vás trochu do reality konce 70. let, kdzy se chassis HC15 dostalo do seriové výroby.
1kus ledky LQ100 stál tehdy 100 Kčs a desítka pivo byla za 1,70Kčs.. podle statistických údajů byla tehdy průměrná hodinová mzda 11,50.
Součástky pro radioamatéra těžko dostupné, nenakupovaly se tak jako dnes ale sháněly. A člověku bez známostí to trvalo  klidně půl roku rok, rok... Pro výrobce elektroniky to nebylo jiné museli plánovat spotřebu jednotlivých komponent a když náhodou  by spotřebitelská elektronika  měla  vysát nějaké nadměrné monožství nedostatkových součástek tak smolík, páni konstruktéři udělejte to jinak.
NA trhu  se ale objevily zdařilé konstrukce řady NC 4X0 a za pár let později vznikla velmi pokroková konstrukce, gramofon MC600Q, který měl pro motor generátor řízený krystalem.
http://www.oldradio.cz/gramofon/mc600q.htm
Povšiměte si na tom webu dobových cen, MC600Q stál ranec a byla to i tak podpultovka.

Převod mezikolem kraloval gramofonum v Československu až do konce 70. let, u přístrojů s krystalovou přenoskou to nebyla tragédie ale citlivou makgentodynami ku to po stránce kvality zabilo.
Ty rány a nepravidelný chod byly  dané vymačkaným mezikolem trecího převodu... pro přehrátí desky se podle návodu měl "zařadit " neutrál - mezipoloha. Kdo tak nedělal, měl z mezikola vačku:-)

[Václav Třetí]

Převod mezikolem kraloval gramofonům v Československu až do konce 70. let, u přístrojů s krystalovou přenoskou to nebyla tragédie, ale citlivou magnetodynamik u to po stránce kvality zabilo.
Ty rány a nepravidelný chod byly  dané vymačkaným mezikolem třecího převodu. Po přehrátí desky se podle návodu měl "zařadit " neutrál - mezipoloha. Kdo tak nedělal, měl z mezikola vačku

To byla tragedie, několik let nechaná zařazená rychlost místo mezipolohy dokázala v gumovém mezikole vytlačit jamku, že kolečko vypadalo jako srdíčko.

Uvedu vás trochu do reality konce 70. let
Součástky pro radioamatéra byly těžko dostupné, nenakupovaly se tak, jako dnes, ale sháněly.
Pro výrobce elektroniky to nebylo jiné, museli plánovat spotřebu jednotlivých komponent.

To si dnes umí málokdo představit. Například, když jsme ke konci 80. let objednávali jako firma součástky od TESLY, museli jsme je objednat více jak 1/4 roku předem v množství, které bylo určené jako limitní nebo jeho násobcích. Např. dokonce března se musely objednat součástky, které jsme potřebovali ve III. čtvrtletí. Zboží pak přišlo v červenci, ale jehle, nebylo všechno! Princip limitních množství měl zohledňovat velkoobchodní balící jednotky, jenže když výrobce nestíhal, tak vám limitní množství poslal na třikrát. To se nám tehdá skutečně stalo s takovou prkotnou, jako byly diody KA 265 (dnes zhruba 1N4148).

[Pavel Čermák]

Tak jsem též zavzpomínal na fronty před Hi-Fi klubem Ve Smečkách a zatlačil slzu v oku.
(dnes jsou bohužel Smečky proslulé jiným artiklem).

[Jiří Kantner]

Za éry Svazarmu jsou se připletl k jedné HiFi partě.
Probírali tam tehdejší odchylku síťové frekvence krátkodobě až 1% a vliv na zvuk gramofonu se synchronním motorem

Jeden cent při ladění  je cca 60 ppm. myslím že lidi s absolutním sluchem 1 procento poznají a krátkodobé zhoupnutí frekvence s odchylkou 1 procento pozná i netrénovaný posluchač.