Jak se odečítaly výsledky starých mechanických elektroměrů?

[Nylix]

Jaká je uváděná spotřeba?
Jde mi o to, že většina elektroměrů má desetinou čárku, ale zde není.
Chápu dobře, že údaj je 510503 kWh a desetiny se neodečítají či odhadují podle bočního "hřebínku" - čárek?

[Martin Kurka]

Ano, je to údaj 510503 kWh.
Tento elektroměr je pro čtení desetin kWh velmi hrubý, je na proud 30/120A
Desetiny se sice dají odečíst podle "zoubků" kolečka posledního řádu, ale když si uvědomíte, že takový mechanický elektroměr měl necitlivost pro prvotní rozběh ve wattech příkonu, pak o nějakých desetinách kWh si můžete jen zdát.

Jak je v reále necitlivý si zjistíte snadno, vypnete zátěže a necháte dojet kolečko na barevnou značku. A  pak postupně zapínáte malé spotřebiče do té doby, než se kolečko hne. Odhaduji, že 20-40W žárovku tento elektroměr ani neuvidí a kolečko se ani nehne.

Jestli jej máte jako podružný elektroměr k elektronickému hlavnímu elektoměru, tak se mohou údaje značně rozcházet. Zejména pokud je například celou noc příkon pod citlivostí mechanického elektroměru, ale elektronický zatím poctivě načítá i malé dlouhodobé odběry. Navíc i tento mechanický elektroměr má proti elektronickým nemalou stálou vlastní spotřebu a tu už elektronický elektroměr pěkně za dobu 24hod/7dní v týdnu ke všemu připočte a zaplatíte ji.
 

[Václav Třetí]

Tohle je typ elektroměru, který sloužil dříve k měření velkých objektů jako školy, sokolovny a nebo menší průmyslové provozy. Dovolím si tvrdit, že ho nemusí rozhýbat ani žárovka 100W, nebo se sice proudovým rázem při zapnutí roztočí, udělá jednu otáčku měřícího kotouče a na kontrolní značce se zastaví.

Staré mechanické eletroměry měly podle maximálních dovolených hodnot zatížení také různé počty desetinných míst.

Sto let starý elměr Křižík 220V 3A měl tři desetinná místa, elektroměry staré 60 let pro 220/380V  5/20A měly desetinná místa dvě a elektroměry ze začátku porevolučního období 220/380 nebo 230/400V 10/40A  jedno desetinné místo. Také se měnily počty otáček kotoučku, ten 100 let starý měl 5000n/kWh, později to bývalo 2000, 1000, 500 a třeba 135n/kWh u těch posledně zmiňovaných. Se snižujícími se obrátkami se zhoršuje citlivost k malým odběrům a smysl desetinných míst mizí. Ať byl v minulosti počet desetinných míst na počitadle elměru jakýkoliv, vždy se odečítaly pouze celé kWh.

Jak již napsal kol. Kurka, je tento typ elektroměru pro použití jako podružný dnes na nic.

[Milan Hudec]

Jak již napsal kol. Kurka, je tento typ elektroměru pro použití jako podružný dnes na nic.

Záleží na které straně jste, řekl bych že takový EM je nájemníkův sen

[Martin Kurka]

Až na to, že takový rajský sen po výměně tohoto elektroměru za elektronický se naruby změní v temnou noční můru.

Ale o podružném měření tímto elektroměrem byla jen moje spekulace, může to být nějaký tarifikační elektroměr na pozapomenutém odběru, nebo podružné měření vývodu ve fabrice.

[Jan Bocek]

......elektrom ěr na pozapomenutém odběru, nebo podružné měření vývodu ve fabrice.

V době, kdy existovaly "národní podniky",  které měly desítky nákladových středisek, tak takových elektroměrů bylo spousta. Byla to jedna z hlavních náplní energetika, posbírat data pomocí "opisovačů" a rozdělit náklady za elektriku na jednotlivá střediska.

Změnili se majitele, změnila se ekonomika, ale občas tyto raritní kousky uvidíme v rozvodnách.
Ale nikdo již neopisuje údaje......

[František Šohajda]

Staré mechanické eletroměry měly podle maximálních dovolených hodnot zatížení také různé počty desetinných míst.

Ano, ale měli ještě řadu nešvarů...
Já měl, co by mladý ženáč na domě 3fáz elektroměr, jelikož byl za dveřmi, lidé v práci,rozvoďáci neměnili ho
asi 25-30 let. Když jsem ho popisoval mému otci /řadu desetletí pracoval u rozvodných závodů,tehdy už ne / tak mě řekl že tento typ měří jen dvě fáze!! /typ si nepamatuji, jen že by Landis a GYR /tak jsem co by mladičký elektrikář na tu třetí fázi, co jsem zjistil že neměří zapnul skoro všechno!!
No užil jsem si ho ještě asi 8 let! To byli doby-vše legálně!!
Žádná černota!

[Václav Třetí]

Ono to tenkrát bylo všechno trochu jinak. Mnoho hospodářství na vesnicích mělo tyto elektroměry, jenže původně bývaly na jeden objekt  dva, jeden jednofázový pro obytnou část a druhý  třífázový na motory  v hospodářské části. Jediný nedostatek pro rozvodné závody to mělo, že lidi nebyli hloupí a věděli jak to využít.

[Ivo Strasil]

Pane Třetí, zmínil jste staré elektroměry Křižík. Potkal jsem se v zahrádkářské kolonii s dodnes funkčním rozvodem z roku 69, kde stále běží zjevně už tehdy vyřazené 1F elektroměry Křižík-Chaudoir z let 1936, 1937.

Netušíte, jestli uvedená proudová hodnota na těchto elektroměrech je maximální proud nebo nějaká referenční a maximální proud je vyšší? Na přístroji je uvedeno pouze 5 A, 220 V. 

(Že to je technické muzeum nemá smysl řešit, ptám se z technické zvědavosti, půjdou pryč... ale beží to 54 let za 25 A jištěním)

[Václav Třetí]

Elměry Křižík-Chaudoir vydržely "vše". Proudové vinutí bylo isolováno lakem a opředením a pokud měly výrobní číslo začínající N, tak se počítalo s dvojnásobným maximálním proudem, tedy 5/10A. Mám ve sbírce jeden takový z roku 1926 a ten mnoho let sloužil na podružném měření ve služebním bytě v jednom JZD. Předřazený jistič byl 20A a jeho hodnota jen tak tak stačila. Přesto je elměr uvnitř jak nový. Isolace není poškozená ani zhnědlá!

[Miroslav Minařík]

Bible elektroměrů od Cyrila Macháčka je nezapomenuteln á!
https://zdroje.elektrika.cz/book/elektromery-technika-praxe/

[Václav Třetí]

Pokud se nepletu, tak byly o elměrech od něho tři knihy. On dlouhou dobu pracoval v cejchovně elměrů.

Ještě existují:
- Elektroměry v praxi
- Elektroměry - základ hospodaření elektřinou

[Miroslav Minařík]

Pokud se nepletu, tak byly o elměrech od něho tři knihy. On dlouhou dobu pracoval v cejchovně elměrů.

Ještě existují:
- Elektroměry v praxi
- Elektroměry - základ hospodaření elektřinou

Zkusím popátrat ale mnou avízovaná kniha má přes 500 stránek a to je jen o elektroměrech tedy úplný román!

[Václav Třetí]

Já je znám všechny tři a momentně jsem našel tu druhou a ta třetí by měla někde také být

[Novák David OV]

Staré statické elektroměry značky Enermet mají místo desetinného čísla geometrické obrazce.
Jak se to odčítá a proč to tak vymysleli?

[Jiří Kantner]

To co je za desetinou čárkou se neodečítá. V situaci kdy běžná domácnost spotřebuje několik kWh denně, je taková přesnost zbytečná. A protže lidský faktor je to nejhorší s čím se můžete při zpracování dat setkat (lidi nevědí co je desetiná čárka na elektroměru, opíšou poctivě celé číslo a pak mají najednou spotřebu k nezaplacení). Proto jsou tam geometrické obrazce. A proč není to poslední císelné kolečko úplně vynechené? Aby bylo možné zkontrolovat jeho pohyb i při normálnímm odběru.

[Novák David OV]

Takže ochrana před nesprávným odečtem.
Zapomínat na desetinnou čárku je časté a lidi hlásili 10x více.
Kurióznější je situace když u elměru s LCD, kde šipku co indikuje tarif T1 lidi mylně vyhodnocují jako desetinnou čárku.

[Jiří Kantner]

Kurióznější je situace když u elměru s LCD, kde šipku co indikuje tarif T1 lidi mylně vyhodnocují jako desetinnou čárku.

Ano to jen potvrzuje fakt že vyrobit něco blbuvzdorného je obrovský problém. Blbci jsou nesmírně  vynalézaví