Má se podle vyhlášky 114/23Sb. zvolit bezpečné napětí při dotyku neživé části?

[Pavel Horych]

 všem,
raději hned na začátku uvedu, že jsem naprostý laik minimálně co se elektřiny týče, ale protože pracuji v oboru stavebnictví, tak se mě problematika výroby elektřiny z OZ nějakou měrou dotýká. Z tohoto důvodu jsem si přečetl vyhlášku č. 114/2023 Sb. a byť jsem laik, tak mě napadaly stejné otázky jako ty výše uvedené.
Nevím, zda to nějak pomůže, spíše bych tipoval, že ne, ale HZS má na svých stránkách uvedu brožuru (ke stažení zde: https://www.hzscr.cz/clanek/prakticka-doporuceni-pro-bezpecnost-a-pozarni-prevenci-stresnich-fve.aspx),  kde na několika místech hovoří o napětí 400 V. Na poslední straně brožury "souhrn zásad",  v části "Požární zásah na FVE" je uvedeno, cituji: "V technickém listu FVE vyznačit mj. vedení tras, možnost zálohování energie (u ostrovního systému typ a umístění akumulátorů),  možnost odpojení živých stejnosměrných částí s hladinou napětí max. 400 V. Technický list FVE umístit na vnitřní straně dveří elektroměrovéh o rozvaděče."
Z výše uvedeného by možná šlo dedukovat, že za bezpečné napětí je považováno napětí 400 VDC, ale vzhledem k tomu, že je toto uvedeno v jakési brožuře, jejíž obsah není nikterak závazný, tak je potřeba být obezřetný.

[Tomáš Medek]

Tady se k hašení FVE vyjadřuje plk. Ing. Zdeněk Hošek z generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
http://www..../elektro/casopis/tema/pozarni-bezpecnost-fotovoltaickych-systemu--9835
cituji konec článku: "Hašení pod napětím do 1 000 V je v součas­né době běžnou praxí."
Je to z roku 2011. Jak je možné že v roce 2023 už hasiči neumí to co uměli v roce 2011? Vybavení pro hašení pod napětím propili?

[Juraj Rojko]

Aby otázka nezůstala nezodpovězená- dle odpovědi z MPO na dotaz pana Hlavatého jde o napětí 120V.

[Jakub Drbohlav]

Po mnoha urgencích jsem 01/06/2023 dostal odpověď z MPO:

Přeji ,
 
k Vašemu dotazu, týkající se ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2023 Sb.,  o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW, uvádíme následující:
 
Velikost bezpečného napětí, kterou vyhláška v ustanovení § 3 zmiňuje je myšlena hodnota 120 V stejnosměrného napětí. Jedná o hodnotu napětí, kdy této hodnoty musí být dosaženo v případě vypnutí elektrické energie v objektu v rámci požadavku na vypínání elektrické energie při požárech a mimořádných událostech podle technické normy ČSN 73 0848 – Požární bezpečnosti staveb – Elektrická zařízení, elektrické instalace a rozvody, kdy je nutné zajistit ochranu zasahující jednotky před možným úrazem elektrickým proudem. Každý objekt musí mít HLAVNÍ VYPÍNAČ ELEKTRICKÉ ENERGIE. Pokud v objektu nejsou zařízení s požadovanou funkcí při požáru, je pro objekt požadován pouze tento hlavní vypínač. Pokud jsou v objektu zařízení s požadovanou funkcí při požáru, je hlavní vypínač elektrické energie rozdělen na 2 stupně, a to na CENTRAL STOP a TOTAL STOP. Pokud je na objektu instalována výrobna elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW, musí být zajištěno její vypnutí (dosažení bezpečného napětí) po použití výše uvedených vypínacích prvků.
 
S pozdravem

Ing. Pavel Jirásek
odbor elektroenerget iky
T +420 224 852 211
jirasek@mpo.cz
Na Františku 32, 110 15 Praha 1
www.mpo.cz


Nad smysluplností této odpovědi se radši ani nezamýšlím...

[Vlado Konrád]

Nad smysluplností této odpovědi se radši ani nezamýšlím...

Presne tak. Je to len alibizmus a presun zodpovednosti na majiteľa s nulovou možnosťou obrany pri priekaku.

[Vlado Konrád]

Je to z roku 2011. Jak je možné že v roce 2023 už hasiči neumí to co uměli v roce 2011? Vybavení pro hašení pod napětím propili?

Vedia ,ale v 101% horí objekt a nie fotovoltika. Vedia hasiť aj elektrickú stanicu Tu nemá význam ,  a ani možnosť hasiť špeciálnymi zmesami ak nehorí FVE ale horí objekt, ktorý je stále pod DC napätím až do deštrukcie panelov

[Tomáš Medek]

Pokud je podle úředníků MPO bezpečné stejnosměrné napětí 120Vdc, tak jaké je potom bezpečné napětí střídavé které je nebezpečnější, jen 60Vac? Nebo jsou hasiči citliví jen na DC napětí a střídavé napětí je nezajímá?
K čemu takový paskvil a co to vůbec řeší když ne bezpečnost?
To k tomu vypínání je také zajímavé. UPS - záložní zdroje (zdroj s akumulací, nebo samotnou akumulaci) mám vypnout kdy a čím když v objektu není zařízení které má fungovat při požáru? Ano už vím, přece z UPS leze střídavé napětí a to hasiče a vyhlášku nezajímá, tak to vypínat nemusím nikdy.

Tak teď jen zadat v Číně výrobu panelů ze kterých leze AC napětí (mikrostřídače) a tento paskvil se nás pak vůbec netýká. A když to Číňané vymakají aby se to dalo zapojovat i do série tak jsme zase na 1000Vac před střídačem se to usměrní a jsme tam kde jsme byly a této blbosti se můžeme smát.

[GDPR]

V Německu a Rakousku kupříkladu platí, že po vypnutí nesmí zůstat více jak 90 (AT) /120 (DE) V, avšak až mimo PV pole. Na Slovensku dle STN 34 3085:2016 platí, že musí zůstat "takový napěťový stav, který umožní hašení".

Pouze v Česku je zase specialitka, že těch 120 V musí být na celém PV poli (čili i mezi PV moduly) ...



PS: Mimochodem chystá se ČSN 73 0847, kde se požadavek na 120 V po vypnutí má týkat už všech elektráren, ne jen těch do 50 kW.

[Juraj Rojko]

A pak tam máme ještě baterie, běžně s napětím stovek voltů...

[Jan Franěk]

Asi jsem divnej, ale mě ten dotaz přijde nějak mimo. Nejprve se zde řeší bezpečné napětí při dotyku s neživou částí a pak všichni píší o napětí z FVE panelů, tedy o živých částech. Nebo mi něco během rychlého pročítání vlákna uniklo?
Tedy píši to jako elektrikář nepolíbený FVE, který se to teprve začíná učit. Nicméně z pohledu názvosloví mi to přijde jako jeden o voze a druhý o koze.

Teď si nejsem ale jist, o jakou síť se jedná v případě DC instalace panelů FVE. Je to izolovaná soustava? Nebo nějaká jiná siť? TO by mohlo být pro správné určení tou klíčovou otázkou.  

Ale pořád se bavíme o neživých částech FVE? Snad potom máme dané dle 4-41"dovolená napětí pro neživé  části"  

Nebo fakt něco přehlížím a FVE se bere jinak?

[Jan Franěk]

Aha, už to vidím. Nediskutujete nad neživou částí (byť se o ní píše v otázce),   ale o napěťové hladině v rozvodech FVE, tedy na vedení z panelů do baterek  

Heuréka. To se podle všeho netýká většiny malých FVE na RD, s instalovaným výkonem do 10kW.

(3) Výrobna elektřiny musí být kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 nainstalována tak, aby zajistila dosažení bezpečné úrovně bezpečného stejnosměrného napětí v jakékoli části stejnosměrného rozvodu této výrobny elektřiny. Požadavek na zajištění dosažení bezpečné úrovně bezpečného stejnosměrného napětí podle předchozí věty neplatí pro výrobnu elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 10 kW umístěnou na stavbě rodinného domu podle jiného právního předpisu1).

Tak ještě dostudujeme ty odkazy na další zákony, viz poznámka 1

Poznámky pod čarou
1) § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.,  o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb.,  stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

[Radim Strycharski]

Aha, už to vidím. Nediskutujete nad neživou částí (byť se o ní píše v otázce),    ale o napěťové hladině v rozvodech FVE, tedy na vedení z panelů do baterek 

Jo jo, stává se, že chce někdo něco vědět a přitom se neumí zeptat.

Teď si nejsem ale jist, o jakou síť se jedná v případě DC instalace panelů FVE. Je to izolovaná soustava? Nebo nějaká jiná siť?

Občas dostanu tuhle otázku. Připojení panelů je něco podobného jako připojení spotřebiče s předepsanými požadavky na ochranné opatření, kterými v tomto případě jsou buď dvojitá nebo zesílená izolace, anebo SELV nebo PELV. Takže mohli bychom se při troše dobré vůle dopátrat nějakého druhu sítě za podmínky dobré znalosti konstrukce střídače, ale s ohledem na předepsaná ochranná opatření je to zbytečné a bezpředmětné.

Jinak normotvůrci nám opravili původní podivný článek ohledně použití chráničů typu B.

[Karel Bělohlávek]

Asi jsem divnej, ale mě ten dotaz přijde nějak mimo. Nejprve se zde řeší bezpečné napětí při dotyku s neživou částí a pak všichni píší o napětí z FVE panelů, tedy o živých částech. Nebo mi něco během rychlého pročítání vlákna uniklo?

Jo jo, stává se, že chce někdo něco vědět a přitom se neumí zeptat.

V tomto konkrétním případě asi nebude chyba na straně tazatele, viz:

Moderátor - Původní nesmysl zněl "Jak vyřešit požadavek vyhlášky 114/2023 Sb.?".

V původním dotazu není nic o neživých částek krom toho "upraveného" nadpisu.

[Radim Strycharski]

V tomto konkrétním případě asi nebude chyba na straně tazatele, viz:

Pravda, tentokrát tomu dal korunu moderátor. Nicméně mohl být ale trochu zmaten tímto textem:

"První dilema vidím v rozhodnutí, zda se hodnota bezpečného napětí má zvolit při dotyku neživé části (120 VDC) nebo živé části (60 VDC)?"

Tady je potřeba říct, že není nějaké bezpečné napětí živých nebo neživých částí. Existuje jenom hranice mezi mn a nn 50 V AC/120 V DC a že když se použije mn, tak obecně není potřeba ochrana při poruše. Takže když někdo další někde neuvede, že ochrana při poruše při mn zapotřebí je, tak lze mn považovat za bezpečné napětí ve smyslu textu vyhl. 114/23. Proto asi panuje všeobecná shoda ohledně těch 120 V DC u FVE.

[Tomáš Medek]

Teď si nejsem ale jist, o jakou síť se jedná v případě DC instalace panelů FVE. Je to izolovaná soustava? Nebo nějaká jiná siť? TO by mohlo být pro správné určení tou klíčovou otázkou.  

Pokud jsou FV panely připojeny na on-grid střídač bez transformátoru (transformátoro vé střídače už skoro nepoužívají ty byly pro tenkovrstvé panely a ty už také na trhu není vidět) a tento střídač je přifázovány k síti tak je v principu + a - pól střídavě připojován k fázi a nuláku. Takže nejde o izolovanou soustavu, protože galvanicky (přes polovodiče) je spojena se sítí. Proti zemi je tam naměřitelné střídavě napětí. Pokud se střídač odpojí od sítě, pak je na FV panelech izolovaná soustava.
Střádače mají hlídač izolačního stavu, protože pokud by se střídač připojil k síti se zkratem + nebo - pólu na zem, tak by došlo ke zničení polovodičů, proto střídač před přiřazováním kontroluje izolační stav. Po přifázováni měří zase unikající proud a pokud přesáhne nastavenou hodnotu tak se odpojí od sítě. Velikost unikajícího proudu je závislá na ploše FV panelů, protože například na plechové střeše tvoří dvě desky kondenzátoru a protože je tam proti zemi střídavé napětí, tak přes tento kondenzátor teče i unikající proud. Což je také i jeden z důvodů proč se neživé části konstrukce FV panelů musí uzemnit - aby se nenabíjeli.

[Tomáš Medek]

Hasičům stejně IT soustavu nevysvětlíte, několikrát jsem to zkoušel - marná snaha, oni to nerozlišují.

[Kamil Novák]

...Což je také i jeden z důvodů proč se neživé části konstrukce FV panelů musí uzemnit - aby se nenabíjeli. 

Znamená to tedy, že když je střešní krytina nevodivé, tak by se konstrukce FV panelů (protože o neživou část asi nepůjde..) spojovat s PE nemusely?

[František Šohajda]

Hasičům stejně IT soustavu nevysvětlíte, několikrát jsem to zkoušel - marná snaha, oni to nerozlišují.

Ono to tak není všude....Kamar ád dělá u hasičů vyšetřovatele (Vzdělání elektromontér+školy)
tak ten zná vše velmi dobře! Řekl bych lépe jak někteří OSVČ!(dance)