Jak dlouho zůstane vodorovná izolační distančka nevodivá pro blesk vlivem smogu?

[Rozmahel Vladimír]

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) pana Hájka.
Se zájmem jsem četl váš článek v Elektru u oddáleném hromosvodu na RD. Zajímalo by mne, jak dlouho zůstane vodorovná izolační distančka nevodivá pro blesk vlivem smogu, a jestli pak není riskantní stožár anteny spojit s PE el.instalace. Nevím jestli je to řešení normy, nebo Vaše.

[Jan Hájek]

Toto řešení je v souladu se současnou platnou normalizací.
Ale takto bych zdůvodnovat řešení nechtěl, není ani tak důležité zda přesně něco v normě je, ale jaký to má důvod a smysl. Dochází pak k tomu, že někdo zná přesně citaci toho co chce norma, ale nedokáže pak třeba montérovi vysvětlit, jak to má udělat  a už vůbec ne posoudit, zda jiné řešení je v pořádku či ne.
Oddálení jímací soustavy od chráněného objektu je technicky elegantní řešení, které vyřeší spoustu starostí se svodiči bleskových proudů.
Na druhé straně může architektovi či majiteli domu způsobit záchvat nepříčetnosti  .
Již brzy na elektrika.cz bude ke stažení video s animací, která je vizuální podobou našeho článku a bude to bomba, autorem je pan Šalanský.
Izolační tyče jsou z materiálu, který má odolnost v čase a povrchovou úpravu takovou, aby byla zaručena stálost parametrů v čase.
Vizuální kontrola by měla být pravidlem u jakkéhokoliv hromosvodu, takže případné znečištění by mělo být řešeno a také zásahy do konstrukce jímací soustavy (LPS). Jinak izolované distanční vzpěry, vyrábí více výrobců.
Koeficient je že 70 cm vzduchu má ekvivalent v 100 cm délky distanční vzpěry. Materiál tyče je GFK- plast s UV odolností se skelnými vlákny.

K připojení stožáru na PE - nebude na stožáru jiný potenciál, to by byl pak problém, nebo při zavlečení, například poškozením napájecího kabelu antény, chudák co by na sloupek pak sáhl.

[Rozmahel Vladimír]

 Pane Hájek,
nebyla snaha se vás tímto dotazem nijak dotknout. Prozatím nemám nové normy o hromosvodech a tak mne zajímalo, zda Vámi popisovaný příklad je proveden dle nějakého ustanovení normy, nebo je to řešení Dehn. Blesk může udeřit i v zimě, kdy vše co je na střeše je potaženo námrazou, která vlivem nečistot může být vodivá, rovněž tak při lijáku je vše mokré, proto mne toto řešení zaujalo.

Dle ČSN 34 1390 se za oddálený hromosvod považuje zařízení, které není nijak spojeno s chráněným objektem. Zajímalo mne tedy zda toto již neplatí.


Řešení a provedení jímacího zařízení - oddálený hromosvod

42. Oddálený  hromosvod.
Oddálenými  hromosvody se nazývají  hromosvody, které žádnou částí  nejsou upevněny na chráněném objektu  ani vodivě spojeny s tímto objektem. Zřizují se jako  stožárové, závěsové nebo klecové (viz čl. 43 až 45). Při jejich navrhování  se musí dbát, aby objekt  byl v ochranném prostoru hromosvodu, který se posuzuje podle čl. 52.
Vodiče  a  stožáry  musí  být  navrženy  na  základě mechanického výpočtu (včetně kontroly vzdálenosti  vodičů od objektu) podle ČSN  34 1100, přičemž se  uvažuje příslušná  námrazová oblast   pro dané  místo. Tento  výpočet se provede pro případy počasí uvedené v čl. 69.

Přeji ....

[Jan Hájek]

V žádném případě jsem váš dotaz nebral jako , ,dotýkání,,  .
Pokud byste měl zájem, napište mi na mailíka, nebo se stavte za mnou na Amperu 2A4 a můžeme to spolu prolítnout, každopádně bych vám rád zaslal materiály ze školení, pokud je nemáte, to by vám mohlo pomoci k získání přehledu o nové normě. 

[Rozmahel Vladimír]

Pokud by se vám chtělo rád si přečtu materiály ze školení.
Možno na l@seznam.cz">revize.rozmahe l@seznam.cz nebo na adresu

Ing.Rozmahel Vladimír
671 76 Olbramovice 135

Otázky však zůstaly nezodpovězeny.

[Jan Hájek]

,
jakmile si prolítnete materiály bude vám to jasnější, dostanete je po Amperu, ted nám je zrovna vezou.
K otázkám,
s vnějšími vlivy se u systému DEHNiso Combi počítá.
Princip oddáleného hromosvodu zůstává stejný, jedná se technické řešení, které potřebuje fyzikální pravidla.
Podstatným rozdílem vůči ČSN 34 1390 je to, že vzdálenost hromosvodu od předmětů s jiným potenciálem není pevně dána, ale vypočítává se.
Pro výpočet dostatečné vzdálenosti je důležité znát parametr blesku ( tzn třídu ochrany před bleskem LPL, I= 200 kA, II.= 150 kA IIIa IV = 100 kA) dále vzdálenost od místa vyrovnání potenciálu (délku svodu) a počet svodů.  Pak je možno provést hromosvod (LPS) tak, že je oddálený a, že z něj bleskový proud díky izolaci vzduchu a dist. vzpěr , ,nepřeskočí,,  na jiný potenciál a nepoteče jinudy než po součástech jímací soustavy.
TAk to by bylo jen tak stručně, více naleznete v materiálech.

[Rozmahel Vladimír]

Děkuji, už se těším na materiály, jsem nažhaven jako blesk.