Jak máte tu podlahovku dlouho? Máte samozřejmě pravdu v tom, že radiátory nedokáží ohřát vzduch pod jejich dolním okrajem, takže podlahy v přízemí mohou zůstávat prochladlé. Návštěvy si na studenou podlahu u nás občas stěžují a asi je opravdu nejlepší mít obojí
.
Kdysi mi kdosi říkal, že největším nepřítelem automatů v autech jsou lidi, kteří takové auto nikdy neřídili. Koukám, že to platí i u podlahovky.
Podlahovku mám dvacet let, z toho deset let je řízena systémovkou (Inels, poté Foxtrot), programoval jsem si ji sám. V přízemí těžká (hadi v betonu), v patře lehká (hadi v plechových rozváděcích žlábcích pod 25 mm Femacelovým záklopem). Lehká je regulovatelná poměrně rychle (cca 3 hodiny), beton cca 6 až 8 hodin. Otopná voda 25 až 35 stupňů, ekvitermní řízení, do výpočtové teploty se bere v úvahu několikahodino
vý vlečený průměr externích teplot (jak moc na budovu působila zima), aktuální teplota ze dvou čidel, predikce podle webu (co se velmi zhruba dá očekávat - donedávka Yr, nyní OpenWeather - vidíte, i tohle PLC umí) a charakteristik
a budovy. Teploty v místnostech držíme na cca 19 až 20 stupních (kromě ložnice), slunce nemá smysl řešit - je fakt úplně jedno, zda na dvě tři hodiny stoupne teplota o stupeň, možná dva. Křivka podlahy je nastavena do nuly, pak se připínají radiátory, stejně tak se připínají v případě potřeby rychlého nahřátí, protože teplotu podlah držíme do cca 29 stupňů kvůli dřevěným lamelám.
Takže zkušeností dost. Za prvé 20 stupňů topených podlahou je pocitově výrazně příjemnějších, než 24 stupňů od radiátorů, protože rozvrstvení teplot v místnostech je homogennější a od "nohou" je teplo - zvláště žena to miluje. Za druhé systém, kde podlaha mi dělá pomalu regulované "basic" vytápění a na rychlé akce jsou radiátory, se velmi osvědčil a za třetí po několikaletém doladění systému máme spotřebu plynu o cca o 20 až 25% menší než předtím.
Takže tolik k té Vámi zatracované podlaze
Autor
