Odstíní ocelová trubka bezpečně kabel křížící hromosvod?

[Milan Jakeš]

Perfektně uzeměná trubka je  z hlediska bleskových proudů docela sci-fi, ...

Navrhuji na to perfektní uzemnění připojit rovnou samotný svod LPS a je to vyřešené  .

[Jiří Schwarz]

Kdyby tam byla uzemňovací soustava B, správně udělané hlavní pospojování, mohli bychom přemýšlet o tom jaký by tam mohl být při blesku rozdíl potenciálů s ohledem rychlost šíření špičky a na vzdálenost a z toho plynoucí indukčnost vodičů.

Ale pokud je tam "nějaký drát vedoucí do země",  tak bych si ani nedovolil použít výraz (zkratku) LPS

A jestli  naznačil Honza Hájek nějaký "oblouček 12 - 15cm" podle 62305, tak tady by to ale bylo spíše podle normy 34 1390, platné pravděpodobně v době zřízení hromosvodu, a pokud tam není ochranné pospojování, tam bychom se mohli bavit o vzdálenosti řádově 2m i více

[Peter Lovacký]

Otázka hodnoty uzemnenia...
Jeden zvod môže mať kľudne aj 50-80ohm,..je to problém? (otázka nesmeruje na normu, ale na fyziku..)
Koľko má napr. taký strom keď zvádza bleskový prúd..? ?

V tejto súvislosti  treba zvážiť, že jak doba prechodu ovplyvní ionizáciu povrchových ciest, ale aj ďalšie riziko spočívajúce v nerovnomernost i neprepojených áčkových zemničov, , ...
A myslí si niekto, že hodnota uzemnenia priamo úmerne ovplyvňuje „s“..?  keď hej, celkom by ma zaujímalo že jak..

CUI má oproti HVI dosť obmedzenia,.. „s“ zložením izolácie predpokladám že nezaručí, a suchá aspoň "oblasť koncovky" pod tou ministrieškou v daždi je tiež dosť nepravdepodobn ý stav....
Možno v suchej prístavbe, pergole,.. keď sa inak nedá..

[Jan Hájek]

Zde:
jsem před krátkým časem otevřel téma, zda lze vzdálenosti dle ČSN EN 62305 aplikovat vždy a nebo jen za předpokladu spojení ochranného uzemnění s LPS přes společný zemnič a MET. Uspokojivou odpověď jsem na tuto otázku nedostal. Z mého pohledu ty vzdálenosti jsou správně ale jen v případě spojení LPS s MET. Ovšem dle textu normy se mi jevilo že, norma toto omezení nepředpokládá. Tuto normu zatím nemám zdaleka celou nastudovanou, takže co se jeví mne nemusí být nutně správně  .

Přes LPS jste zde samozřejmě známý specialista. Pokud byste mi pomohl tuto otázku z pohledu ČSN EN 62305 v té výše otevřené diskuzi vyjasnit, bylo by to dobré určitě nejenom pro mne  .

Vždyť to píšu, že pokud by to bylo správně, podle ČSN EN 62305, tedy uzemnění A či B, které musí být spojeno s MET, tak by to šlo oddálit. Pokud bude uzemnění samostatné, tak to prostě fyzikálně oddálit nepůjde nikdy, pokud nebudou vzdálenosti vyšší desítky metrů.

Edit. Část už zodpověděl Jirka Schwarz.
 

[Milan Jakeš]

Vždyť to píšu, že pokud by to bylo správně, podle ČSN EN 62305, tedy uzemnění A či B, které musí být spojeno s MET, tak by to šlo oddálit. Pokud bude uzemnění samostatné, tak to prostě fyzikálně oddálit nepůjde nikdy, pokud nebudou vzdálenosti vyšší desítky metrů.

Edit. Část už zodpověděl Jirka Schwarz.
 

Je nějaký článek ČSN EN 62305, který nařizuje spojení MET s LPS přes společné uzemnění? Myslel jsem, že norma dovoluje i oddělené uzemnění MET a LPS.

[Jan Hájek]

ČSN EN 62305-3
E.5.4.3.3 Paprskový a svislý zemnič typu A
......
Je-li proveden zemnič uspořádání typu A, dosáhne se potřebné vyrovnání potenciálů pro všechny zemniče pomocí vodičů ekvipotenciáln ího pospojování a přípojnic pospojování.

E.6.2.5 Ekvipotenciální pospojování proti blesku pro vnější inženýrské sítě
....
Je-li použito zemniče uspořádání typu A jako části LPS, přípojnice pospojování by měly být připojeny k samostatným zemničům a dodatečně by měly být vzájemně spojeny pomocí obvodového vodiče nebo vnitřních vodičů, které tvoří dílčí okruh.

[Jiří Schwarz]

... Myslel jsem, že norma dovoluje i oddělené uzemnění MET a LPS.

Norma je soubor jakýchsi doporučení a osvědčených řešení. Je převzatá z nějakého zahraničního vzoru, v jiné zemi může platit jiná legislativa.

U nás je zákon, vyhláška nebo nařízení vlády předpisem s vyšší právní váhou než norma, platnost zákonů, vyhlášek,... je závazná:

Vyhláška 289/2009Sb. a technických požadavcích na stavby:
§34 mimo jiné uvádí:
(6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede propojením se základovým zemničem.
a §36 mimo jiné uvádí:
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

Dá se z toho seriozně vykroutit a neporušit závaznou vyhlášku?

[Pavel Horský]

Vyhláška 289/2009Sb. a technických požadavcích na stavby:
§34 mimo jiné uvádí:
(6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede propojením se základovým zemničem.
a §36 mimo jiné uvádí:
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

Dá se z toho seriozně vykroutit a neporušit závaznou vyhlášku?

Mám ale dojem, že se zde od začátku jedná o již hotový dům, kde případnou absenci základového zemniče doženeme jen kruhovým. Jak to asi budou řešit ti, kteří se po letech rozhodli pro rekonstrukci objektu v pražské řadové zástavbě, kde je z jedné strany chodník a koleje, z druhé pak společný dvůr všech na sebe stavebně napojených objektů.

Budu se opakovat...jed iným správným řešením je použití CUI a nebo avizované oddálení (jak psal Honza Hájek). Nepřijde mi, že by cena 6400,-Kč byla až tak likvidační a to zvláště, pokud se jedná o investici do bezpečí osob. Uvědomte si, jaké nepotřebné kraviny je člověk schopný koupit za daleko vyšší cenu a užitek ve finále = 0.

[Milan Jakeš]

... Nepřijde mi, že by cena 6400,-Kč byla až tak likvidační a to zvláště, pokud se jedná o investici do bezpečí osob. ...

V tom sice s vámi souhlasím ale zde by majiteli velmi pravděpodobně chyběla ještě nezbytná MET a SPD.

[Pavel Horský]

V tom sice s vámi souhlasím ale zde by majiteli velmi pravděpodobně chyběla ještě nezbytná MET a SPD.

Proč?

Citace z katalogového listu DEHN...
Vodič CUI z produkce DEHN splňuje požadavky na napěťovou pevnost proti průrazu i povrchovému přeskoku – a tím chrání před nebezpečným dotykovým napětím.

Pokud vodič chrání před nebezpečným dotykovým napětí a přeskoku, pak v úrovni zkušební svorky splňuje to, co se požaduje k ochraně před přeskokem na kabely uložené celkem zbytečně v ocelové trubce.
S tímto opatřením pak logicky není potřeba tyto kabely opatřovat SPD.

Toť můj technický názor.

[Jiří Schwarz]

Vidím to trochu jinak.
Vodiče HVI nebo CUI mají nějakou napěťovou pevnost, která se dá nějak "přepočítat" na vzdušnou vzdálenost.
Vodič CUI má podle výrobce pevnost 100kV. To je rozdíl napětí, který se může objevit mezi součástí hromosvodu a jinou vodivou částí v nějaké vzdálenosti od místa spojení. Pokud to spojeno není, čekal bych tam rozdíl potenciálů vyšší

[Pavel Horský]

K tomu se asi musí vyjádřit přímo Honza Hájek.

[Jiří Kantner]

S tímto opatřením pak logicky není potřeba tyto kabely opatřovat SPD.

S touhle větou si dovolím nesouhlasit. Jakkoliv kvalitní izolant kolem vodiče nezabrání  v případě průchodu bleskového proudu vytvoření magnetického pole a následnému naindukování elektrického napětí ve vodičích v jeho blízkosti (nejvíce v případě souběhu, teoreticky nulové v případě  vodičů vedených na sebe kolmo)
V tomto případě by naopak ocelová trubka  fungovala jako magnetické stínění  a závit nakrátko. Proto bych vynechání SPD neviděl jako přínos.
No a pak se majitel nemovitosti diví, že ochranu před bleskem nespraví jen kousek CUI kabelu ale že bu bylo užitečné dobudovat zemnič, vytvořit HOP, nainstalovat přepěťové ochrany. A jestli se počátečních 7000Kč zdálo moc, tak při komplexním řešení rizik se hravě dostaneme na desetinásobek i více. Investice se rozjede jak lavina a začínají dotazy kde by se dalo ušetřit, případně jak si při částečné rekonstrukci nezkomplikovat případnou instalaci FVE za pár let.

[Milan Jakeš]

Spojením MET s LPS bez správné aplikace SPD T1 by se do vnitřní instalace při úderu blesku zavedla zcela nepřípustná energie. SPD T1 je zde k tomu, aby PE proti ostatním vodičům "neustřelilo" a aby se bleskový proud odtékající do přípojky rozdělil mezi jednotlivé vodiče.

Spojit MET s LPS bez SPD T1 je předpokládám zakázané. Mohu se ale mýlit  .

[Jan Hájek]

Spojit MET s LPS bez SPD T1 je předpokládám zakázané. Mohu se ale mýlit  .

Jsou spojené přes odpor zemně, takže je rozdíl napětí o ten úbytek na něm větší.
Spojením se situace vylepší o minimalizaci vzniku výboje mezi uzemněním/svody a MET, klesne tím dostatečná vzdálenost na hodnoty vyjádřené výpočtem z normy.

[Milan Jakeš]

Jsou spojené přes odpor zemně, takže je rozdíl napětí o ten úbytek na něm větší.
Spojením se situace vylepší o minimalizaci vzniku výboje mezi uzemněním/svody a MET, klesne tím dostatečná vzdálenost na hodnoty vyjádřené výpočtem z normy.

ČSN 332000-5-54 Vyžaduje minimální vzdálenost mezi nespojenými zemniči LPS a MET 5m (NA.12.4.2). Ale přenos napětí z jednoho zemniče na druhý by hodně záležel na uspořádání. Vyšší by byl v případě podélných paralelních zemničů.

Spojením MET s LPS v příspěvcích výše jsem měl ale na mysli jen kovové spojení přes společný zemnič.

[Jan Hájek]

ČSN 332000-5-54 Vyžaduje minimální vzdálenost mezi nespojenými zemniči LPS a MET 5m (NA.12.4.2).

To je samozřejmě špatně, protože pokud budou zemniče od sebe 5 m v zemi a na domě bude mezi LPS a konstrukcí třeba 1 m zdi, kde to přeskočí a zapálí?
 ... a modří už vědí?

Stačí si to nakreslit na papír a doplnit předpokládané hodnoty. NA.12.4.2 je fyzikálně špatně a v rozporu se smyslem ČSN EN 62305 na kterou se dokument odvolává.

[GDPR]

Pánové, tvrdíte zde, že ocelová trubka nezajistí dostatečné odstínění kabelu křižujícího svod LPS. Jak potom vysvětlíte ustanovení ČSN 33 2000-4-444, čl. 444.4.2 písm. h),  které stínění přípouští?

h) Kde je instalovaný systém ochrany před bleskem,
– Silové a návěstní kabely musí být odděleny od svodů systému ochrany před bleskem (LPS) buď minimální vzdáleností, nebo použitím stínění. Minimální vzdálenost musí určit projektant LPS v souladu s EN 62305-3.

Ocelová trubka podle vás nezajišťuje stínění?
Pokud ne, tak co jej pak zajistí?