Proč provádět spojení FV panelů s ekvipotenciální svorkovnicí?

[Milan Karvánek]

V některých technických podkladech o ochraně FV panelů na střeše domu se uvádí, že panely se spojují s ekvipotenciáln í svorkovnicí v domě. Mě zajímá několik otázek:
1. na základě jakých konkrétních norem (ČSN..../čl....) se toto provádí - tedy jaký je pro to "legislativní rámec" ;
2. v jaké ČSN /čl.se píše o parametrech tohoto pospojení (dimenze vodičů, příp. další) ;
3. proč se to provádí z hlediska fyzikálního - tedy objasnění toků proudů (třeba tak jak to všichni známe u ochrany před dotykem...).  

[Jiří Schwarz]

Co se stane při blesku? Pokud hromosvod nad panely zasáhne blesk, uzemnění má nějakou "konečnou" hodnotu, plus indukčnost svodů, takže na svodu se objeví nemalé napětí proti "vzdálené zemi".
Pokud budou panely spojeny s hromosvodovou soustavou přes  MET, ten rozdíl potenciálů mezi panelem a svodem nebude tak velký a nemělo by dojít k přeskoku (to je ta trochu magická vzdálenost s)
Pokud nebudou spojené, dá se očekávat takový rozdíl potenciálů, že to "přeskočí"

Myslím že pro to řešení je podpora jak v souboru ČSN EN 62305, tak by se něco dalo aplikovat i podle ČSN 33 2000-5-54, ed.3

[Radim Strycharski]

Ovšem nevyřčeně předpokládáme, že panely jsou v ochranném prostoru a mají dodrženy „s“. To je však jen jedna z možností jejich instalace. Jindy mohou být přímo v zóně LPZ0A, případně mohou být připevněny na plechové střeše spojené s hromosvodem. V tom případě jsou panely součástí jímací soustavy a jejich potenciál by měl být srovnán s potenciálem jímací soustavy. Další spojení s MET je pak v podstatě další svod pro blesk.

V některých technických podkladech o ochraně FV panelů na střeše domu se uvádí, že panely se spojují s ekvipotenciáln í svorkovnicí v domě.

Takže záleží, co je to za podklady. Návod od FV panelu takové detaily absolutně nemůže z principu řešit a pokud to uvádí projekt, tak ten už může řešit konkrétní případ. 

[pegas100]

Je tedy opravdu nutné spojovat panely a konstrukce s potenciálem země, když panely jsou na nevodivé střeše, panely jsou s dvojitou izolací a jsou v dostatečné vzdálenosti od hromosvodu?

[Jiří Schwarz]

Na kolik je dimenzovaná ta dvojitá izolace? Řádově stovky kV? Na kolik je dimenzovaná izolace u měniče (střídače) mezi DC rozvodem od panelů a vývodem AC 230V? Také na stovky kV?
Pak je to v pohodě 

[Milan Karvánek]

  no tak zatím podle mě 0 bodou.... zatím jsem se dozvěděl jen to co jsem už věděl, navíc s prominutím, v odpovědích se zabýváte vším možným, ale nikdo neodpověděl ani na jednu ze 3 položených otázek v textu. Domnívám se, že pokud na ně nebude všeobecně známá odpověď nebude možné správně odpovědět na hlavní otázku "Proč provádět spojení FV panelů s ekvipotenciáln í svorkovnicí?"
Protože zde v diskusích, třeba zde https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,8195.0/topicseen.html ,  ale i jinde píše spousta kolegů velice zasvěceně na dané téma, neměl by tedy být problém najít 3 správné odpovědi.

[Radim Strycharski]

"Proč provádět spojení FV panelů s ekvipotenciáln í svorkovnicí?"

Panel je vodivá část v zóně LPZ0 (nerozlišuje se LPZ0A a LPZ0B) s připojeným vedením do zóny LPZ1 a může dojít k zavlečení indukovaného bleskového proudu do stavby. Jde o ochranu proti LEMP, viz čl. 5.4 a 5.5 ČSN EN 62305-4 ed. 2.

Norma výslovně říká "přípojnice pospojování na rozhraní zón". Což je určitě logicky správně, nicméně praxe asi bude různá podle toho, jestli jde o dvoupodlažní domek nebo o věžák. U toho domku určitě nebudeme zřizovat přípojnici přesně na rozhraní zón, ale využijeme MET někde v přízemí nebo ve sklepě.

[Jan Franěk]

Něco mále se nechá najít třeba zde

http://www..../elektro/casopis/tema/fotovoltaicka-zarizeni-aneb-ochrana-pred-bleskem-v-praxi--11007

nebo více podrobně a uceleně zde

https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Aktualni_publikace_2016/ds109-fotovoltaika.pdf

[pegas100]

Není pochyb, že FVE musí být v ochranném prostoru FVE(ochrana proti přímému úderu).
Pospojení panelů je nutné z hlediska vyrovnání potenciálu při průrazu napětí na kostru(občas se to stává).
Zde je odkaz na jev tzv. PID (https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/12260-pokles-vykonu-fotovoltaickych-elektraren-v-dusledku-vysokonapetoveho-stresu)

kterému právě vadí spojení rámu se zemí.
Je tento problém a jev nějak řešitelný, aby neutrpěla bezpečnost?

[Vít Rotrekl]

Přidám se s troškou do mlýna.
ČSN CLC/TS 50539-12, toto je norma které řeší přímo vaše otázky 1 a 2.

[Milan Karvánek]

Vynikající kolegové Strycharskí a Rotrekle. No a po přečtení ČSN CLC/TS 50539-12, mám hned další otázku: kapitola 4 normy, zejména v obrázcích pracuje s vícero pojmy, které v jiných normách i myslích elektrikářů splývají:
1. "doplňující uzemňovací spojení" ... což je přímé spojení rámů FV panelů s "hlavní uzemňovací přípojnicí" v domě u hlavního rozvaděče nn, která je přímo spojena s uzemňovací soustavou domu
2. paralelně k 1. je jako další nakreslené přímé spojení rámů FV s "ekvipoteciální přípojnicí pospojování",  která je dalším paralelním vodičem připojena na  "hlavní uzemňovací přípojnicí"
Norma dále uvádí průřezy vodičů ekvipotenciáln ího pospojování za různých konfigurací FV panelů na domě a LPS a vzdálenosti s...,  no zkrátka třeba obr.6 pro dům s FV panely a malou vzdáleností s k LPS uvádí u každého vedení viz. odstavce 1. a 2.  mého textu výše průřez Cu 16mm2 + na střeše ještě spojení s LPS průřez Cu 50mm2. No tohle je pro mě novinka, věděli jste o ní? Co na to říkáte? Je to v podstatě "dvojnásobné" opatření než jaké podle mě vyplývá z ČSN EN 62305 a jaké jsem kdy vidělk v projektech na FV instalace na RD.

[Milan Hudec]

Cu 50 a výš není nic jiného, nežli "prodloužení" přípojnice zpracovávavší bleskový proud.
Požadavek hromosvodního souboru norem.

[Radim Strycharski]

Cu 50 a výš není nic jiného, nežli "prodloužení" přípojnice zpracovávavší bleskový proud.
Požadavek hromosvodního souboru norem.

Ovšem v kontextu TS 50539-12 je ten Cu 50 mm2 uplatněn jinak než coby přenesení MET v prostoru a navíc poněkud nejasně, protože se píše, že se použije v případě, že je možné ho považovat za svod. Vzápětí se píše, že vodič s dílčím bleskovým proudem má mít min. Cu 16 mm2. Takže jednou máme svod Cu 50 mm2, u kterého se nerozlišuje, jestli je sám nebo je jich víc, a podruhé máme svod pro dílčí blesk (takže je jich víc) a tam už stačí Cu 16 mm2. Potom na tom obr. 6 je kresleno více Cu 50 mm2 na střeše pospojujících panely s hromosvodem, takže jde o dílčí bleskové cesty. Navíc krátké, tak bych řekl, že by měl vyhovovat klasický FeZn/AlMgSi 8. Naopak u těch propojovacích vedení MET bych radši viděl místo Cu 16 mm2 právě ten Cu 50 mm2.

[Milan Hudec]

Pokud je budova bez hromosvodu.
Použiji 50, tj.panely přenesu na úroveň země.

Pokud má budova hromosvod a panely jsou s tímto propojeny, stačí 16tka.