Čím nahradit sádru?

[David Hruda]

Dnes jsem byl stavbyvedoucím upozorněn, že krabice a kabely ve venkovním prostoru domu nesmí být sádrovány z důvodu pozdější absorpce vlhkosti a skvrn/ prasklin na fasádě.
Již v minulosti mi říkal kolega, který pracuje v Rakousku, že tamní elektrikáři nesmí z tohoto důvodu používat sádru např. v koupelnách.
Máte někdo zkušenost s nějaký jiným materiálem, který není na bázi sádry a dá se použít?

[Juraj Rojko]

Pro tyto účely se prodává rychletuhnoucí cement. Pracuje se s tím hůř než se sádrou, ale jde to.

[Vít Rotrekl]

Krabice a Klemfix od Kaisera
https://www.kaiser-elektro.de/en_DE/products/electrical-installation/flush-mounting/accessories/3597/klemmfix-for-one-gang-and-one-gang-junction-boxes?number=1159-03

[Jakub Drbohlav]

Krabice a Klemfix od Kaisera

No, člověk se furt učí - pěknej systém, líbí se mi

[Jaroslav Jonáš]

Sádra stavební je již léta páně ten nejběžnější a nejpoužívanějš í připevňovací materiál. Elektrikáři se bez ní neobešli a při běžné hrubé instalaci neobejdou. Dnes jsou i systémy pro různé připevnění krabic do dutých stěn, pro připevnění krabic do fasádních izolací a pod. Ale bez sádry si elektrikářské řemeslo neumím představit. APRÍL je až zítra. Nenechte ze sebe dělat hlupáky.

[Milan Hudec]

Sádra natahuje vlhkost, tím mění strukturu a objem, to je nepopíratelný fakt.
O žádný apríl se nejedná.

[Kvita Ladislav]

Sádra stavební je již léta páně ten nejběžnější a nejpoužívanějš í připevňovací materiál. Elektrikáři se bez ní neobešli a při běžné hrubé instalaci neobejdou. Dnes jsou i systémy pro různé připevnění krabic do dutých stěn, pro připevnění krabic do fasádních izolací a pod. Ale bez sádry si elektrikářské řemeslo neumím představit. APRÍL je až zítra. Nenechte ze sebe dělat hlupáky.

Tak například výrobci sanačních omítek zakazují jakýkoliv kontakt sanačních omítek a přísad se sádrou, vápnem a podobnými výrobky.

[Jan Franěk]

..... APRÍL je až zítra. Nenechte ze sebe dělat hlupáky.

Ne, ne. Je to fakt. Sám jsem to řešil právě u zmiňovaných sanačních omítek ve sklepních prostorách, kde byla vysloveně zakázána sádra už v projektu. Jak psal Juraj Rojko, používali jsme rychle tuhnoucí cement. Složitější, ale jde to.
Co se týká venkovních a opěrných zdí, kde hrozí zatečení, nebo vzlínání vody, tak tam je to stejné. Sádra nasákla vodou dokáže krabici zdeformovat, rozlomit, nebo vymáčknout ze zdi, případně se vydrolit, tím jak nabývá na objemu. Sám jsem pár takových i viděl.

[Radomír Kovář]

Nebo třeba něco takového
https://shop.elektrosms.cz/cs/p726-instalacni-krabice-thd-70--skl000372193?gclid=CjwKCAjwopWSBhB6EiwAjxmqDeyhlxveZm7znHm7fGfspc5T0X8Oj4S5J-JBG9VbRT-Ogd39f5luexoCBa8QAvD_BwE

[Václav Třetí]

Dříve se doporučovalo přisádrovat krabičku ve vnějším prostředí tak, aby sádra byla pouze ve spodní části a zbytek prostoru  byl doplněn klasickou vápenocementov ou  maltou v tloušťce 15 až 20mm.

Rakušáci jsou extrémisti, viděli jste někde problém se zasádrovanými krabičkami v koupelně?

Jedním z použitelných materiálů pro upevnění krabiček venku je lepidlo na dlaždičky.

[Jiří Kantner]

Dříve se doporučovalo přisádrovat krabičku ve vnějším prostředí tak, aby sádra byla pouze ve spodní části a zbytek prostoru  byl doplněn klasickou vápenocementov ou  maltou v tloušťce 15 až 20mm.

Přesně tak,  sádrou se krabička nebo kabel, husí krk jen fixuuje a pak se dorovnává povrch  maltou.  Co se týče změn objemu sádry vlivem nasávání vody tak to není zdaleka tak hrozné jak to vypadá Pášková sádra je hemihydrát (obsahuje 1/2 molekuly vody na jednu molekulu síranu vápenatého a při smíchání s vodou se začínají tvořit krystalky  sádrovce která už na 1 molekulu  síranu má navázané 2 molekuly vody. Zbytek vody se odpaří sádra ho víc přijmout nemůže a ze sádrovce se prášková sádra za běžných teplot nestane.  Daleko víc ale nasákne vlhkost vápenocementov á omítka. Pozoroval jsem po delší době, že zasádrovaná místa, která byla přemalována nějakou malířskou barvou, tak po čase se ten barevný odstín změní. Těžko  říct,  jak se větší zasádrované plochy snáší s některými moderními materiály co se týče přilnavosti.  Jinak k popraskání sádry dojde v i případě, že se do ní dá příliš vody a ta se všecha nenaváže na molekuly CaSO4 tak po jejím odpaření prostě chybí hmota.
Sádru ničím nenahradíš teda nahradíš ale není to ono. Podobně jako s náhradou olova v pájce. Náhrady fungují ale má to své mouchy.

[Václav Třetí]

Vlastnosti namíchaného sádrového pojiva výrazně zlepší přimíchání zhruba 1/4 jemně prosátého písku. Sníží se mírně roztažnost pojiva při tvrdnutí, ovšem zlepší se spojení s původním materiálem zdi. I ve vnitřím prostředí je užitečné upravit vnější vrstvu materiálu kolem zasádrované krabičky štukem ve vrstvě asi 3mm. Tím se zajistí sjednocení podkladového materiálu před výmalbou, takže nedochází k barevným změnám.

[David Hruda]

Tak kdyby někdo do budoucna potřeboval, koupil jsem Ceresit CX 5- Rychletvrdnouc í cement k ukotvení předmětů a utěsňování lokálních průsaků vody.
V ruce jsem to osobně neměl, ale ti, kteří s tím dělali mi nenadávali. Jen to prý tvrdne trochu rychleji než sádra.

[František Šohajda]

To už mě kdysi říkával a tloukl do hlavy můj otec, který skoro celý život dělal u rozvodných závodů a při své práci montovali i  pojistkové skříně na fasády domů.....
Nikdy na upevnění pojistkové skříně nedávat sádru, vždy dávali cement s pískem, na uchycení samý cement s vodou! Sádra se za pár roků rozsypala.