Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  VEŘEJNÁ ZÓNA
| |-+  Témata ještě nezařazená do příslušných rubrik
| | |-+  Jak vhodně navrhnout bezpečnostní obvod pro hlídání krytu stroje?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Jak vhodně navrhnout bezpečnostní obvod pro hlídání krytu stroje?  (Přečteno 6236 krát)
Tomáš Pepíček
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« kdy: 28.04.2021, 15:05 »


Řeším problém návrhu bepečnostního okruhu stroje.
Zařízení bude mít motorem poháněnou rotační součásti pod krytem, ke kterým je nutno přistupovat po skončení pracovního cyklu.
Motor bude ovládaný měničem.
Bezpečnostní relé bude přes nouzové zastavení odepínat stykače přivadějící napětí pro měnič.
Zároveň bude odepínat 24V pro řídící obvody (jako je start apod.)
Nevím, zda mám zařadit senzor otevření krytu do serie s tlačítkového nouzového zastavení nebo mít druhé bezpečnostní relé, které bude hlídat pouze otevření krytu a současně odpojovat 24V pro řídící obvody.
V první variantě bude vypínaný měnič s každým otevřením krytu a to výrobce nedoporučuje.
V druhé variantě bude o bezpečnostní relé navíc, menič bude shozen pouze při stisknutí nouzového zastavení, ale po otevření krytu bude měnič pod napětím.
Které řešení je lepší/bezpečnější?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #1 kdy: 28.04.2021, 22:33 »

Předně udělejte analýzu rizika podle ČSN EN ISO 13849-1 a vyberte vhodnou bezpečnostní kategorií pro váš případ 1 až 4.
Pak podle typu bezpečnostního relé vyberte vhodné aplikace se Safety Books na příklad od
Euchnera nebo Allen-Brandley.

Z hlediska bezpečnosti při otevření krytu vyžaduji signál o nulových otáčkách a při zvednutí krytu galvanické odpojení motoru ( na při kat.3 s  dvěma kontakty do série). Často místo indukčního čidla se instaluje na kryt interlog, který umožní odemknutí krytu až po splnění všech podmínek

Mít měnič v režimu jen STB a otevírat kryt moc bezpečné není.....

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 29.04.2021, 07:19 »

Řeším problém návrhu bepečnostního okruhu stroje. ......

To řešíte na novém stroji, anebo na starém strojním zařízení?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #3 kdy: 02.05.2021, 20:32 »

Bezpečnostní obvody strojů jsou ve stejné mlýnici požadavků, jako mistr ve výrobě. Z jedné strany vedení, bezpečáci a technologové s požadavky na striktní plnění jejich pokynů a z druhé strany dělníci, kteří i přes v součtu občas neřešitelné požadavky těch nahoře musí vyrábět.

Základní pravdou konstrukce stroje je, že když už je hotov, nikoho už nezajímá, jak byl drahý, kolik času stál vývoj ale moc provozovatele ajímá jak je stroj výkonný, funkční, spolehlivý a opravitelný.

Proto při návrhu bezpečnostních obvodů musíte být občas Šalamounem jako mistři.
Budete-li měnič vypínat, nevydrží dlouho, občas i proudový ráz shodí jističe. Každý start cyklus stroje po zavření cyklu se prodlouží o dobu inicializace měniče. Takový stroj vám hodí zákazník na hlavu a na zárukách proděláte kalhoty.

Použití dvou a více bezpečnostních relé dost zvyšuje cenu (nejen za tato relé, ale hlavně za silové obvody). Nemluvě o složitých vazbách těchto relé navzájem a složitých resetech a inicializacích (ono definované vybruslení ze stavu po aktivaci nouzového zastavení).
V dnešní době vám na pomoc jdou jak parametrizovat elná ("programovateln á") bezpečnostní "relé" ,  tak frekvenční měniče s garantovanými bezpečnostními funkcemi Safe Stop, Safe Speed a Safe Torque.

Chytrou kombinací těchto měničů a bezpečnostních relé získáte:
  • kaskádní bezpečné vypnutí nejprve pomocí měniče na Safe Stop1 a zpožděne pomocí měniče a už jediného stykače (díky kaskádování už připojitelného na výstup měniče) na bezproudový Safe Stop 0.
  • hlídání krytu i s blokováním
  • hlídání nulových otáček párem běžných přibližovacích senzorů
  • nouzové zastavení kategorie 0 pomocí hřibových tlačítek
A to vše rovnou v bezpečnostní kategorii 4. Takže nemusíte moc plašit se zdůvodňováním přípustnosti nižší bezpečnostní kategorie.
Dále můžete použít i jednokanálové připojení bezpečnostních spínačů a hřibových tlačítek, protože impulzní testování vstupů elektronických bezpečnostních "relé" i jednopólové kontakty tlačítek a cívek udrží v bezpečnostní kategorii 4. Obdobně i impulzní testování cívek stykačů.

Elektronické parametrizovat elné bezpečnostní "relé" je cenově v ekvivalentu cca 3 klasických. Vyberete-li si typ se softwarem zdarma (např. Sick),  pak investice navíc je čas na zvládnutí "programování".
Frekvenční měnič s bezpečnostní finkcí se cenově proti normálnímu  liší asi o 15 až 20%. Což je menší nárůst než cena stykače a jeho  ovládání.
 
Chytrým návrhem za použití moderních bezpečnostních prvků tedy dnes můžete získat stroj fungující řádově lépe za shodnou pořizovací cenu jako za klasicky navržené obvody.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Tomáš Pepíček
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #4 kdy: 05.05.2021, 14:32 »

Jedná se o nový stroj, který konstruuje zákazník. Já jsem dodavatelem řídící elektroniky.

Rozhodnul jsem se pro multifunkční bezpečnostní relé, u kterého je nadřazené nouzové zastavení a pak má 2 kanály pro stav dveří zavřeno/otevřeno. Resetem se nahodí primární okruh, který zapne měnič a po zavření dveří dojde k automatickému resetu sekundárního okruhu, který připojí napájecí napětí na ovládací prvky jako je start tlačítko. Bohužel zákazník nakoupil i některé komponenty jako je zmiňovaný měnič a ten nemá funkci STO. Na druhou stranu jsem zákazníka přemluvil k použití zámku dveří.

Jen jsem si kladl otázku, zda má smysl lámat si hlavu s tím, že "co kdyby se zbláznil měnič" a spustil se sám od sebe, v tom případě je prvkem pro zastavení buď hlavní vypínač nebo červený hřib, ale má se cenu zaobírat takovými nepředvídateln ými stavy?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #5 kdy: 05.05.2021, 15:09 »

Ano, musíte se vždy zaobírat jednou vážnou poruchou. Například utržení či zkratování potenciometru měniče a jeho rozjetí na plnou rychlost atd. Dále nevypnutí (přivaření stykače) atd.
Proto jsou zapojovány dva bezpečnostní prvky v sérii aby při poruše jednoho vypnul druhý a to i při nevypnutí povinně nuceně vedených kontaktů  jednoho prvku. A oba se kontrolují na stav alespoň jednou při zapnutí stroje či periodicky.
Obdobně vstupy musí být zabezpečeny proti přerušení a všem způsobům zkratu mezi sebou a proti napájení i proti zemi. To vše si dělají bezpečnostní relé, proto se používají.

Když si už měnič zákazník koupil, budete muset dát dva až tři stykače navíc a případně i nějaké to bezpečnostní relé s vícečetnými dvoukanálovými bezpečnostními kontakty. Cena mu stoupne na hodnotu měniče s bezpečnostní funkcí, ale je to jeho volba, z ní musí bezpečnostní návrh vycházet.

Prostě základ je stanovení rizik a kategorie zastavení. Spočítat doběhy na setrvačnost i při největším obrobku a vyjde doba dotočení a z ní rozhodnutí zda užít blokovaný či neblokovaný kryt bez diskuse vyjde. Pak se třeba ukáže, že doba volného dotočení je dlouhá a řízené zastavení měniče následované bezpečným stopem zrychlí cyklus třeba 6x a cena složitějších bezpečnostních obvodů se bohatě vyplatí. A neřízené dotočení a blokování krytu při nouzovém zastavení kategorie 0 zbyte jen na aktivaci tlačítek nouzového zastavení.

Kryt se musí spočítat na energii vymrštěného obrobku, to je zas úkol strojařů. Z toho vyjde váha krytu a rozhodnutí, zda bude otevíraný motoricky, nebo ručně. Zase je to dáno bez diskuzí a jen na základě výsledků výpočtů. Pokud je motorické zavírání krytu silou a rychlostí nebezpečné pro obsluhu, musí mít také bezpečnostní prvky (bezpečnostní lišty, koncové spínače atd.)
A tak dále se postupuje v bezpečnostním návrhu stroje krok za krokem.


Zákazníka nemusíte k ničemu přemlouvat, buď akceptuje Nařízení Vlády a normy a Směrnici EU o strojích, nebo vy jdete od toho ať si hledá někoho jiného, kdo se pod bezpečnost stroje podepíše a bude porušovat zákony (a toho dnes už těžko najde).
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
M S
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #6 kdy: 05.05.2021, 16:37 »

Pán Kurka, mal by som na vás ako odborníka doplňujúcu otázku, ktorá by mohla pomôcť aj predrečníkovi, keďže už utrpel menič bez SS1.

Ako by ste z bezpečnostného hľadiska posudzovali riešenie s obyčajným STO meničom, ktorý má byť použitý tak, aby bolo riešenie bezpečné? Videl som nasledovné riešenie, no myslím, že nerieši bezpečnosť úplne: Na stroji bolo bezpečnostné relé s dvoma kontaktmi vypínajúcimi okamžite a dvoma kontaktmi vypínajúcimi s nastaviteľným oneskorením.

Po aktivácii E-STOPu okamžitý kontakt na meničoch aktivoval funkciu QuickStop, ktorá brzdí rýchlejšou rampou, ako bežný STOP / absencia signálu START. Následne po X sekundách oneskorené kontakty aktivovali na meničoch STO.

Jeden z problémov bolo napríklad to, že meniče zastavovali relatívne synchronizovan e, len rýchlejšie, ako pri bežnom STOPe. V ideálnom svete by som očakával zastavovanie plnou rýchlosťou, čo dovolí menič - v závislosti od typu napríklad -200% momentu po istú definovanú dobu. Rovnako, použitý menič pri preťažení (príliš ťažký pripojený náklad) spadol do freewheeling režimu, čo je katastrofa sama o sebe. Nebola tu možnosť pri QUICKSTOP funkcii použiť obmedzenie prúdu/momentu.

Z tohto dôvodu odhadujem, že STO menič nevhodného typu doplnený stykačmi a zložitejším bezp. relé môže byť z princípu veci stále nedostatočný a kvalitu integrovanej funkcie SS1 nedosiahne.

EDIT: a práve som si uvedomil, že vybraný menič nedisponuje ani funkciou STO. Tá síce "len" odpojí hlavný IGBT od DC busu, no pre bezpečnú funkciu akéhokoľvek moderného stroja by som považoval STO a SS1 za absolútne minimum. Plus SLS ak je potrebný pohyb počas zavádzania materiálu alebo umývania / údržby.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #7 kdy: 05.05.2021, 20:04 »

Ono spolehlivě řízeně zastavit měnič není legrace. Nebavím se o bezpečnostní funkci, jen o řízeném co nejrychlejším zastavení.

Jako u každé brzdy se mění značná energie rotující části v teplo.
Co se děje, když měnič brzdí? Měnič snižuje kmitočet po nastavené rampě. Poháněný asynchronní motor přejde do nadsynchronníc h otáček, protože jej strká setrvačná energie stroje a kmitočet proudu z měniče je nižší než jeho otáčky. Asynchronní motor se stane generátorem a dodává energii zpět do měniče. Měnič vygenerovaný výkon z motoru pošle zpět do svého napájení, ale pokud nemá rekuperační obvody, pak energie do sítě přes usměrňovač neprojde. Zůstává v DC meziobvodu, kterému se zvýší napětí. Pokud napětí vzroste moc, měnič motor odpojí aby se mu elektrolytický kondenzátor v DC meziobvodu neprošvihnul. Ale jak odpojí motor, ten přestane brzdit a motor dobíhá jen volným doběhem. A to je malér, pokud potřebujete rychle zastavit.

Každý měnič má proto v DC meziobvodu odporník, který si měnič připojí, pokud napětí v DC meziobvodu vzroste. Jenže jeho tepelný výkon je strašně malý a stačí to jen na klesání otáček po pozvolných měkkýcgh rampách.
Aby se mohlo brzdit rychleji, dá se na měnič připojit externí brzdný odporník většího výkonu. Ten si měnič také podle potřeby připojí k DC meziobvodu. Jeho tepelný výkon již umožní i časté a razantní brždění. Ovšem problém je s jeho umístěním, v rozvaděči je to problém s oteplením všech prvků a na střeše rozvaděče jsou problémy s krytím.

Pokud nemáte brzdný oporník a jde opravdu jen o nouzové občasné zastavení, lze si pomoci motor předbrzdit DC bržděním. Měnič nainjektuje do 2 fází motoru  řízeně DC proud a vzniklé DC pole měnič silně a rychle přibrzdí. Veškeré brzdné teplo ovřem jde do vinutí motoru, takže se nedá tato funkce opakovat do vychladnutí motoru. A je žádoucí, aby si měnič hlídal přímo teplotu vinutí motoru (a motor měl vestavěné termistorové čidlo ve vynutí).
Po tomto DC předbrždění, které je nejúčinnější ve vysokých otáčkách, si měnič od jistých otáček zapne brždění po  rampě a na nízké otáčky už stačí malovýkonový odporník v měniči.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #8 kdy: 05.05.2021, 20:23 »

Oprava: termistorové čidlo ve vinutí.

Každé brždění měničem je nutné vyladit a experimentálně ověřit na reálném stroji a reálné zátěži. Zkusit brzdit z maximálních otáček při maximální setrvačné zátěži (třeba největší obrobek v soustruhu). Brzdné rampě se zvyšuje strmost až měnič vypadne na OV Error (přepětí v DC meziobvodu). Pak se nastaví brzdná rampa měně strmá  aby byla jistá bezpečnost zastavení. Změří se doba brždění. Takže nyní máte měnič nastaven na zabrždění do klidu a změřenu dobu brždění.

A nyní ona bezpečnostní funkce:
Nejprve dá bezpečnostní relé povel řízeného zastavení kategorie 1 po výše uvedené a vyladěné brzdné rampě. Měnič zastavuje po rampě, nebo prvně s podporou DC brzdy a následně po rampě  a zabrzdí na nulové otáčky.
Teprve po po výše uvedené zjištěné zaručené době brždění lze přepnout na bezpečné zastavení kategorie 0
To vypne pomocí stykačů buď napájení měníče, nebo si můžete dovolit vypnout i přívod motoru z měniče.

Technicky je stykač(e) na výstupu měniče problém. Musí se montovat tak aby nevyzařoval rušení do rozvaděče. Musí být co nejblíže výstupu měniče a stíněný kabel musí být nejen ze stykače do motoru, ale i z měniče do stykače. A musí se dávat pozor, aby stykač nerozpojil za chodumotoru, jeho rozpojení za chodu mívá za důsledek vyhoření koncového stupně měniče.

Třetí bezpečnostní relé pro sledování nulových otáček dá pak povel k odblokování krytu, protože pohon se již bezpečně zastavil a je bezpečně odpojený od napájení.


Jó, když je měnič vybaven bezpečnostními funkcemi, je hardwarový život o mnoho jednodušší. Tyto funkce si umí pohlídat řízené brždění stupňovitě  a nebezpečí přepnutí do volného doběhu za točení měniče není tak velké. Nemusíte si dělat rezevvy a můžete zabrzdit rychleji.

Potřebujete-li fakt zaručené rychlé zastavení, a není-li měnič vybaven bezpečnostními funkcemi, nebo je setrvačná hmota pohonu příliš rozmanitá, nezbývá nic jiného než instalovat a řídit i mechanickou brzdu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 05.05.2021, 23:58 »

Jedná se o nový stroj, který konstruuje zákazník. Já jsem dodavatelem řídící elektroniky.

 Bohužel zákazník nakoupil i některé komponenty jako je zmiňovaný měnič a ten nemá funkci STO. Na druhou stranu jsem zákazníka přemluvil k použití zámku dveří.


Bylo zde již řečeno mnoho velice dobrých rad a technických návrhu.
Z obecného hlediska "dovolit" zákazníkovi vybrat a nakoupit komponenty je ta nejhorší varianta, pokud mám být subdodavatelem elektriky. A je jedno jestli se jedná o RD, anebo vývojový stroj. Vždy je to cesta k problémům. A problémy by se měly řešit a ne je vytvářet.

Dnes existuje tolik typů FM a také je dosti i malých firem, které se s problematikou zabývají profesionálně. Často jsem projektoval stroje s FM, ale objednal jsem si seřízení a nastavení s parametrizaci u firem, které to perfektně umí.  Při vývoji je nutná spolupráce s budoucím technikem, který pohon nastaví a předáme pak provozovateli, nebo objednateli nastavovací protokol.

Někdy vidím v provoze při PR, že měniče nemají správně ( anebo vůbec) nastaveny parametry. Když chci po údržbě nějaké nastavovací tabulky, tak mi nerozumí, co po nich chci. Přitom to má být součást Návodu na obsluhu a údržbu, podle kterého dělají roční kontrolu a seřízení.   
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #10 kdy: 06.05.2021, 07:31 »

Někdy tak zákazník jedná z prozaických důvodů. Hlavní je důvod snadné údržby. Má pro dané měniče (PLC, regulátory ...) vyškolenou údržbu, má některé měniče na skladě jako univerzální náhradní díl.
Ono není jednoduché mít ve firmě pestrý zvěřinec průmyslové elektroniky, pro provoz je lepší se zaměřit na jednoho až dva výrobce a speciality použít jen tam, kde to technicky jinak nejde.

Kdysi měly měniče nanejvýše 128 parametrů, dnes jich mají i přes 2000 a jediný špatně nastavený může pohon odstavit. Výrobci se snaží o přednastavené sady parametrů pro typické úlohy, ale to je jen holá kostra umožňující nějaký kompromisní chod.

Umí-li údržba nahrát nastavení jedné výkonové řady měníčů, může si měniče sama měnit i v sobotu v 10 večer, kdy žádného externistu - specialistu neseženete.
Některé měniče umí klonovat parametry pomocí Compact Flash karty, ale pokud mají bezpečnostní funkce není to triviální postup jako u měničů bez bezpečnostních funkcí.

Měniče s bezpečnostními funkcemi jsou sice provozně a investičně výhodné, ale jejich nastavování a ladění je peklo. Bezpečnostní funkce jsou povinně zamčené hesly, jejich ztráta znamená odeslání měniče na opravu k výrobci.
Bezpečnostní funkce po jejich aktivování (u některých výrobců) zamknou i běžné parametry jako rampa a tím znemožní ladění pohonu za reálného chodu.

Z těchto důvodů občas zákazníci preferují údržbově průhlednější a pro ně provozně jednodušší řešení s měniči bez bezpečnostních funkcí a bezpečnost řešit odděleně i za vyšší cenu a větší zástavbový prostor v rozvaděči.

Dobrý kompromis je, když se může zákazník s dodavatelem dohodnout na typové řadě měničů od třeba dvou výrobců. Zákazník si nasmlouvá dodávku měniče včetně software a programovacího kabelu. Včetně předání parametrů měniče v záložním formátu na USB klíčence, nebo na CompatFlash kartě. A v návodu k údržbě si nasmlouvá zákazník kapitolu s popsaným postupem klonování měniče včetně uvedených hesel.

Jenže tenhle ideální stav funguje jen ve firmách, které umí vytvořit dobré poptávkové zadání nového stroje. Ve firmách, které hledí na úplné náklady třeba na 10-letý provoz a ne jen na nejnižší pořizovací náklady stroje. Pokud zadání tvoří jen sami ekonomové, dopadne to stejně špatně jako by je tvořili jen technici nebo jen technologové.
Velký význam v tom hraje interní technický standard firmy, každá firma by si jej měla vytvořit a mělo by být součástí každé smlouvy o nákupu stroje. Zejména technické vedení oddělení údržby by se mělo v každé firmě tímto směrem napřít, technický standard iniciovat a část z hlediska údržby sestavit.  Jen tak si firma ušetří spoustu peněz, nervů a prostojů.


* 1_1102908331.jpg (86.35 KB, 800x600 - prohlédnuto 212 krát.)

* Projekce.jpeg (106.08 KB, 640x966 - prohlédnuto 234 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Může mít staveništní rozváděč pro funkci nouzového vypnutí napěťovou cívku?
 Musí být ve stolařské dílně central stop co vypne všechny stroje?
 Která norma řeší umístění STOP tlačítka hlavního vypínače rozváděče?
 Musí mít kuchyň centrální STOP vypínající současně i světla?
 Jak řešit STOP tlačítka rozvaděčů v případě častého podpětí?
 Kde a za jakých podmínek má být umístěn nouzový vypínač strojovny?
 Nemá někdo blokové schéma zapojení cetrálního tlačítka stop?
 Musí mít přípojnicový rozvod bezpečnostní vypínání?
 Musí byt STOP tlacitko u stavenišťového rozvaděče uzamykatelné?
 Musí mít stavba (RD, BD,.)tlačítko central stop, total stop pro vypnutí el. ?
 Je toto zapojení nouzového stop tlačítka správně?
 Jak řešíte CENTRAL a TOTAL STOP ??
 Která norma řeší stop tlačítka?
 Co používáte jako "Total stop" podle ČSN 73 0848 ?
 Je třeba centrálmí stop tlačítko na starém stroji?
 Jaké mohou být vypínací časy u tlačítek Central Stop a Total Stop?
 Jak má vypadat označení "Total stop"?
 Jak často kontrolovat funkci nouzového zastavení?
 Lze použít spojení L a PE za chráničem k nouzovému vypnutí?
 Jak se realizovaly obvody nouzového zastavení v dobách dřívějších?
 Je potřeba nouzové stop tlačítko na zařízení bez pohyblivých částí ?
 Je možné spraviť central stop s napäťovou cievkou?
 Proč tlačítko Central stop se spíná do zkratu?
 Lze aplikovat ČSN EN 13525 na štěpkovače pevně zabudované ve výrobních linkách?
 Jsou nutné vypínače v kuchyni restaurace před spotřebiči?
 Jak připojit tlačítko nouzového zastavení k jističi 250A?
 Mohu pro vypinani hlavniho jistice/vypinace pouzit jeho napetovou spoust?
 Jak řešit Central STOP v bytovém domě s více vchody?
 Který zákon nebo předpis nařizoval na staré soustruhy dosazovat stop tlačítka?
 Proč některé plynové kotelny mají centrální vypínací tlačítka?
 Jak postupovat při dle ČSN nesprávném zapojeni central stop?
 Je oprávněný požadavek hasičů, na označení Total Stop u RD?
 Jakým textem se má označit tlačítko nouzového zastavení?
 Eaton uvedl na trh novou řadu tlačítek nouzového zastavení
 Existuje alternativa k běžně používaným vypínačům TOTAL STOP a CENTRAL STOP?
 Existuje norma popisující provedení obvodu Stop tlačítko laboratoře?
 Instalovali jste ruční tlačítka odkouření?
 Jaké jsou požadavky na stykač k nouzovému zastavení ?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.079 sekund, 23 dotazů.