Žárovka a elektrotechnické mýty kolem ní nebo fakt víš už všechno?

[Zdenek Skotnica]

Schéma musím najít, vždyť je to více jak 30let

[Petr Zíka]

Asi tohle, ARa11/1984, str. 416. Jó, to byly časy.

[Zdenek Skotnica]

Už to nemusím hledat. To je to schéma.  LED zapojené na tyristory . Bez žárovek  funkční.  S žárovkama
LED šly  do K.O. Po doplnění   diod k LED to fungovalo. Tak když  tam tedy nehrála indukcnost žárovek roly
. Co to tedy bylo

[Jiří Schwarz]

Těžko posuzovat některé závady, když si to člověk nemůže "osahat" a proměřit sám...
Ale také si neumím představit že by řada žárovek měla takovou indukčnost, aby se tam při změně nebo přerušení toku proudu objevila taková špička s opačnou polaritou, že by to poškodilo LEDku

[Fuk Tomáš]

S žárovkama LED šly  do K.O. Po doplnění diod k LED to fungovalo. Tak když  tam tedy nehrála indukcnost žárovek roli. Co to tedy bylo

A nenapájel jste anody těch LEDek z těch vyhlazených “25 až 30 V”,  aby nemrkaly?

[Petr Liskar]

Těžko posuzovat některé závady, když si to člověk nemůže "osahat" a proměřit sám...
Ale také si neumím představit že by řada žárovek měla takovou indukčnost, aby se tam při změně nebo přerušení toku proudu objevila taková špička s opačnou polaritou, že by to poškodilo LEDku

Indukčnost tam nějaká bude, o tom žádná. Kromě vláken je tam i dost dlouhé vedení.
Že tehdejší LED byly "chabrus na nerv" a v závěrném napětí nic moc nevydržely, to je též pravda - například tehdejší oblíbená LED LQ 100 měla povolené závěrné napětí pouhé 3 Volty...

[Václav Třetí]

Napětí LED v závěrném směru je problém dodnes. LQ 100 (až LQ 113) měly napětí U_R 3V, všechny ostatní typy z produkce TESLA a RFT, které se tehdá tady prodávaly pak 5V. S těmi dnešními LED to není nijak zásadně lepší. Proto odchází i LED žárovky, pokud jsou v síti špičky. Zjistit po těch létech, co se tam dělo, je trochu problém. Nejlepší by bylo se na to podívat osciloskopem, nejspíš tedy postavit repliku zapojení, původní se asi nezachovalo.

[Petr Liskar]

S těmi dnešními Nejlepší by bylo se na to podívat osciloskopem, nejspíš tedy postavit repliku zapojení, původní se asi nezachovalo.

Myslím, že příčinou odchodu LEDek do křemíkového nebe bylo špatné zapojení těch žárovek k tyristorům.
Pokud jedna větev zapla/vypla, na ostatních drátech se tato skoková změna projevila napěťovým pulsem, protože jejich jeden konec byl v té chvíli "v luftě". Těžko povědět, kolik voltů to bylo, ale LEDky se závěrným napětím 5V měly šanci přežít o dost větší, než ty nebohé třívoltové.
Řekl bych, že o dost větší vliv tam měla kapacitní vazba mezi vodiči k žárovkám, než indukčnost...

[Václav Třetí]

Nevím jaké  LED tam měl kol. Skotnica, ale ty s U_R 3V byly všechny tak akorát na ukázku, že to může fungovat. V LQ 100 (ta úplně první TESLA s kovovým prstýnkem, tu sem tedy doopravdy rád neměl) svítil maličký bod uprostřed, který byl vidět velice špatně. U typů LQ110, 113, 114 to bylo poněkud lepší, typ 114 byl dokonce již s rozptylnou čočkou, všechny tyto LED svítily červeně. Ještě existoval první zelený typ LQ 190, ale ten měl již U_R 5V . Ovšem doopravdové LED začaly až s typy, které měly čtyřmístný číselný kód. Ty už byly vidět i za denního světla, byly již ve třech tehdá běžných barvách a různých tvarech "normalisovanýc h" pouzder. Ty už byly na tehdejší dobu velice kvalitní a spolehlivé. V jakémsi mém zařízení dvě pracují již od r. 1985, z toho jedna svítí stále, pokud není přerušena dodávka EE.

P.S. Katalogová hodnota U_R znamená minimální hodnotu, kterou by měly vydržet všechny kusy, některé jistě měly již tehdá tuto hodnotu o něco vyšší, ale určitě nikoliv nějakou závratnou. LED využívají jiný polovodivý materiál než běžné diody a transistory.  

Když jsme tehdá stavěli výkonové zesilovače, vybírali jsme z tranzistorů KD 503, KD 607 a KD 617 takové kusy, které měly co nejvyšší U_CE0.  Katalogová hodnota byla 80V, ovšem daly se vybrat kusy, které měly U_CE0  až do 120V. Těch ovšem nebylo mnoho, ale přes 100V jich bylo poměrně dost a to nám pro většinu použití velice dobře vyhovělo.    

[Jan Alin]

KD 607 a KD 617

To vypadá na TW120  ,  ještě asi dva doma někde mám.

[Zdenek Skotnica]

Nevím jaké  LED tam měl kol. Skotnica, ale ty s U_R 3V byly všechny tak akorát na ukázku, že to může fungovat...... . . Ovšem doopravdové LED začaly až s typy, které měly čtyřmístný číselný kód. Ty už byly vidět i za denního světla, byly již ve třech tehdá běžných barvách a různých tvarech "normalisovanýc h" pouzder. Ty už byly na tehdejší dobu velice kvalitní a spolehlivé.     

Jaké LEDky jsem použil už nevím. I když se Tesla postupně ve výrobě LEDek zlepšila myslím že tehdejší NDReácké VQA které se daly také koupit byly kvalitnější a blbuvzdornější 

[Václav Třetí]

To vypadá na TW120  ,     ještě asi dva doma někde mám.

Samozřejmě a nejen ty, také TW 140 měly stejné osazení konců. Také do TW 40 se dávaly, jenže tam díky 45V napájení nebylo třeba vybírat, tam stačily i KD 606 a KD 616. Pravdou je, že  v těchto zapojeních neodcházaly díky U_CE0,   ale ponejvíc díky oscilacím. Tam se dělaly úpravy pomocí blokování báze tranzistoru T₄₀₁ (KC 507) keramickým kondenzátorkem v řádu 100pF a Boucherotův člen na výstup. Problémy dělaly hlavně třípásmové reprobedny se složitějšími vyhýbkami. To se občas povedlo rozkmitat i původní provedení koncového stupně s KD 606 (607) a germaniovým 4NU74 (6NU74).

Jinak s těmi KD jsme dělali i konce jiné až do výkonu 100/200W.

Také doma ještě něco mám, TW 120, TW 140, TW 40. Také je ještě používám, na svoji jednoduchost to byla daleko lepší kvalita než třeba AZS 217

[Jan Kelbich]

K těm LED : Jako mladý ucho jsem testoval, myslím, že to byla LQ110, závěrným napětím cca 566 V. V sérii odpor 30 kΩ. V pohodě vydržela.

[Jan Kelbich]

Když jsme u těch žárovek, napadlo mě, zda někdo nevíte, jakou životnost měli žárovkové sedmisegmentov ky.
Sedmisegmetový display, kde segmety byly tvořeny žárovkovými vlákny.

[Jiří_Hrubý]

Nemáte náhodou namysli znakovou výbojku, neboli digitron?
Ta je spíš doutnavkou, než žárovkou a tomu odpovídá životnost.

[Václav Třetí]

Digitron nebo také Nixie byly nesegmentové, ty měly přímo číslice nebo znaky (klasické zakulacené tvary, pro každou číslici svůj vlastní). Ty pracovaly na principu doutnavek a provozní napětí bývalo kolem 150V= přes ochranný odpor stejně jako klasická doutnavka. Životnost byla vysoká, každá číslice měla vlastní baňku. Barva svitu červená.

Sedmisegmentov é bývaly tzv. Itrony. Ty měly napájecí napětí nižší a nepřímé žhavení. Spotřeba byla vyšší a životnost kratší. U nás se vyskytovaly v různých kalkulačkách, digitálních hodinách  a radiobudících napájených ze sítě a dovezených ze SSSR. V západních výrobcích to bývaly zejména displaye starších typů videí. Tyto displaye byly obvykle sestavené v jednom pouzdru na míru podle potřeby, pro hodiny např. 4 nebo 6 číslic a dvojtečky. Barva svitu šedozelená nebo šedomodrá.

P.S. Jakýsi pan Dalibor Farný vyrábí digitrony nové. Sestavil si na výrobu celé pracoviště a vše vyrábí sám. Snad má obchodní úspěchy, zejména v zahraničí. Na internetu se dá nalézt asi 1/2 hod. dokumentární pořad, kde ukazuje celou výrobu a komentuje ji v anglickém jazyce.

[Jan Kelbich]

Nemáte náhodou namysli znakovou výbojku, neboli digitron?
Ta je spíš doutnavkou, než žárovkou a tomu odpovídá životnost.

Ne, opravdu mysím žárovkové sedmisegmentov ky.

Digitron nebo také Nixie byly nesegmentové, ...

To vím.

Sedmisegmentov é bývaly tzv. Itrony. Ty měly napájecí napětí nižší a nepřímé žhavení. ...

Jo, itron má anaodové napětí cca 25 V a žhavení přímé. Nepřímé by nešlo technicky provést.
Multiplex byl řešen pomocí mřížky. Takže v podstatě přímo žhavená trioda (s luminoforem).

P.S. Jakýsi pan Dalibor Farný vyrábí digitrony nové. Sestavil si na výrobu celé pracoviště a vše vyrábí sám. Snad má obchodní úspěchy, zejména v zahraničí. Na internetu se dá nalézt asi 1/2 hod. dokumentární pořad, kde ukazuje celou výrobu a komentuje ji v anglickém jazyce.

Viděl jsem. Jsou hodně drahé a také celkem velkých (některé až "obřích") rozměrů. Vypdají ale nádherně. Jsem zvědavý, jestli se pan Dalibor Farný také někdy pustí i do itronů.

[Zdenek Skotnica]

Když jsme u těch žárovek, napadlo mě, zda někdo nevíte, jakou životnost měli žárovkové sedmisegmentov ky.
Sedmisegmetový display, kde segmety byly tvořeny žárovkovými vlákny.

A o jaké displeje jde. Napájené síťovým napětím nebo nějaký slaboproud? U síťového lze použít žárovky určené pro semafory  kde je zvýšená životnost.