Stále jich mám v provozu několik v mém rajonu a stále pracují se standardními parametry. To jsou držáky, jejichž poruchy se odvíjejí většinou od vnějších vlivů, nikoliv stárnutím. Přesně u takového výrobku se ukazuje, jak nevhodné může být zminiaturizová ní věcí, co miniaturní být nemusí. Původně měly v návodu testování tlačítkem měsíčně, to nikdo nikdy nedělal, když je někdo otestuje jednou ročně, bývá to úspěch, přesto se nestává, že by nějak zásadně zatuhávaly. Řekl bych, že největší problém mívají s přetěžováním, protože jich bylo velké množství v provedení 20A/30mA a ty už dnes na většinu použití nestačí.
Měl bych trochu obavu z rozevírací schopnosti zkratových proudů. Hlavně pokud to v dřevních dobách někdo prohlásil za hlavni jistič a zaplomboval, a jediný další jištění jsou keramiky na přívodu a pak až jištění v měřené části.
Jinak tekoucí tělesa se dají vyměnit, asi má vždycky smysl bojler minimálně otevřít, pokud je stav relativně OK, tak těleso (i s novou sadou těsnění) se dá zkusit vyměnit. Pokud to bude vypadat blbě, tak neřešit, začlo by to zanedlouho stejně týct jinde. Dražice mají i modely, kde vůbec není těleso ve vodě, je tam ocelová šachta a v ní kulatý keramický těleso právě pro snadnou výměnu, pokud se přepálí vinutí. Má to sice o chlup horší účinnost, ale zase se to nažene celkovou trvanlivostí výrobku (těleso stojí třeba tisícovku, bojler ve větším objemu třeba deset).
Autor
