Čo si myslíte o revízkach podľa cenníkov stavebnej výroby?

[Peter Lovacký]

Skúsim takú úvahu:
Budem  predpokladať že existuje profík (žiadny priemerák),  ktorý používa skutočne kvalitný a aktualizovaný ceníkový softvér za ktorý si zaplatil veľké peniaze, že je to zároveň špičkový revizák, a že ponúka veľmi kvalitné naceňovanie stavebných prác za dohodnutú úplatu.

Dám príklad:
Dajmetomu že som starosta na malom úrade v malej obci, chcem si v tom úrade nechať zodpovedne zrevidovať EI, a s tým špičkovým odborníkom sa dohodnem že mi urobí rozpočet na revíziu mojej EI z podkladov ktoré mu dodám.
Predtým ale nechám svojho elektrikára urobiť podrobný súpis celej EI s tým, že v nej podľa jednotlivých prostredí zráta všetky EZ od prípojky až po poslednú zásuvku... (všetky rozvádzače aj s výzbrojou, svetlá, zásuvky, vypínače i pevne pripojené spotrebiče...,  alebo budem pán Dokonalý, a dám mu PD skutočného vyhotovenia)
Ďalej budem predpokladať, že mi z takého podrobného podkladu dokáže špičkový odborník určiť, že aké úkony podľa 2000-6 treba v mojej EI vykonať, a tiež že koľko ich má správne byť aby bola revízka aspoň podľa predpisov
No a nakoniec mu za tento podklad (odborný opis a stanovenie ceny zákazky) zaplatím čo si zapýta, a cenu z jeho nacenenia potom použijem vo verejnej súťaži ako maximálnu cenu diela, čo bude vlastne môj a nepriamo i jeho cenový strop.

No, a dajmetomu že mi to nacení na 3000e a 150Nh.
No a keďže predpokladám že živnostník má nižšie réžijné náklady jak veľká firma (napr. neplatí upratovačky či vrátnika atď...),  tak ponúknem na trh cenu 2000e
A keďže mám špičkový rozpočet, a v ňom rovnaké zadanie pre všetkých revizákov bez výnimky, tak furt musím dostať čo si objednám, a teda napr. 200 meraní Riso ...atď...keď sú uvedené v odbornom a špičkovom rozpočte

Takže keď si objednám presne čo potrebujem, a presne to aj dostanem bez ohľadu na cenu, tak čo robím zle, resp. načo je dobré platiť viac za to, čo všade a každému zo zákona celkom stačí?

Alebo je snáď jedno meranie Riso zo superdrahého meráku automaticky a logicky drahšie jak z lacného, keď sú obidva rovnako kalibrované?


Osobne si myslím, že keď dneska dakto dokáže urobiť revízku bez jedinej chyby a za ceníkovú cenu, tak nie je priemerák, ale špička...teda aspoň ja zatiaľ dajakú chybu zrobím furt...a kto nijaké nerobí a je špička, nech to tu kľudne napíše

[M S]

Akýkoľvek pokus o stanovenie cenového stropu, alebo nejakej štandardizovan ej ceny za daný úkon je návratom k totalite, prípadne vznikom kartelu.

Cenník úkonov - nech sa páči, pre účely tvorby cenových ponúk a podobne. Je pochopiteľné, že každý si inak cení svoj čas, je inak (ne)šikovný, má iné hardvérové a softvérové vybavenie a ponúka k svojej práci rôzne pridané hodnoty.

Ako by ste chceli stanoviť cenu od toho "tutti-frutti" profesionála a prečo by ho ostatní profesionáli nemohli cenou predbehnúť smerom nahor? Trh sa stále mení, prístroje sa vyvíjajú. Nie je možné žiť podľa päťročnice.

Ak požadujem službu, bežne to riešim tak, že vytvorím podklady čo najlepšie informujúce o tom, čo požadujem. Ak už nemám stabilného overeného dodávateľa, oslovím mnohé firmy so žiadosťou o cenovú ponuku a popis/výrobcov použitého materiálu. Často sa najdrahšej firmy pýtam, prečo si vybrať práve ich. A už sa to viac krát stalo.

Za seba poviem, že si zákazníkov našťastie už môžem vyberať a na bežné pomery som sakramentsky drahý. Lacnejší, ako technik od OEM výrobcu stroja za 2000 EUR/deň, za ktorým stojí OEM podpora, prístup k originálnemu programovému vybaveniu atď atď, ale aj tak.

Moja špecialita je, že dokážem pracovať s extrémne obmedzenými možnosťami diagnostiky a od stroja odchádzam, až keď je opäť funkčný. Nemôžem si dovoliť to, čo OEM technik - "Vášmu stroju skončila podpora pred 2 rokmi, odporúčame kúpu nového za 4M EUR".

Majitelia stroja bývajú za môj prístup veľmi vďační a neviem si predstaviť, že by niekto, kto sa do môjho podnikania vôbec nemá pliesť (štát, odbory, cechy, ...),  chcel mať pokusy o stanovenie maximálnej ceny, ktorú môžem pýtať.

[Jiří_Hrubý]

Jenže je zásadní rozdíl mezi prací specialisty a otrockým strkáním měřáku do deseti zásuvek a zkouknutím rozvaděčíku o deseti modulech.
To první jsou opravy a revize průmysl, rozlehlé objekty, složitější instalace s automatizací, stroje a strojní zařízení. Tam se platí za know-how a přístup.
Ale netuším co je za výrobní tajemství revizi na 3+1 v paneláku, kde jediná automatizace je doběh větráku na wc.
Tam je to jen o tom, že zákazník potřebuje nebo chce revizi a rád by měl nějakou představu.
Ne jako když jsem poptával střechu a místo rozpočtů přišly jen nabídky od 350 do 500 kKč. To je jak na arabským tržišti, nehodné profesionála.
Onehdy jsem potřeboval řešit pohony AUMA. Poslal jsem dotaz a objednávku servisu.
Přišla nabídka s cenovým odhadem, spočívajícím v ceně za dopravu, ceny za komponenty, cenu za jejich montáž, plus dovětek, že další práce a materiál budou připočteny dle skutečného provedení.
Další, kdo se tak chová a dá mi předběžnou cenu dle tabulek,  je autoservis, kupodivu stejnou v čechách i na moravě, kde si troufám tvrdit se jedná o neméně odbornou a zodpovědnou práci, když se jedná o strojní brzdy.

[Kamil Novák]

Mohli by (mi) ti, co zde píší, že nepoužívají při revizích ceník (jakýkoli) prozradit jak k nějaké ceně za revizi dojdou?
Samozřejmě myšlenku na nějaké cenové stropy (ať už "nahoru" nebo "dolů") taky odmítám, ale nechápu jak jinak bych se k nějakému výsledku vůbec dostal.

Osobně jako základní rozpis revizních úkonů používám poslední ceník ze "socíku" (který vycházel z nějakých normohodin, později z hodinové sazby). Samozřejmě jsem číslovky na pravé straně od té doby několikrát plošně navyšoval a i doplnil pár dalších položek.
Ale ani za těch víc jak 25 let jsem nedospěl k lepší a hlavně kdykoli prokazatelné tvorbě ceny.

Několikrát se mi stalo, že se zákazníkovi zdála cena vyšší, než předpokládal. Ostatně jako mě třeba někdy v autoservisu.
Pak nebylo nic jednoduššího, než vzít revizní zprávu a v ní dohledat jakoukoli položku a tu porovnat s výčtem v ceníku. A bylo po problému.

Navíc jsem přesvědčen, že např. v části s měřeními je ten původní ceník i výhodný. Když si jen vzpomenu, že jsem v začátcích musel vzít QUčko na měření impedance, pak PUčko kvůli izol.stavu a pak Digiohm na "přechoďáky"... A i s těmito manipulacemi bylo tehdy počítáno.
Dnes pro požadované veličiny jen otočím voličem nebo navolím na dospleji, takže to zabere násobně kratší dobu...

[Láslo Kečkemét]

Asi dochází ke špatné interpretaci některých příspěvků.

Předpokládám že ceník používá každý. Osobně se ohrazuji k tvrzení že má existovat cenový strop a k tomu že když někdo žádá více než jiný, je to podvodník.
Nicméně tvrzení některých zde že si najdu na webu ceník někoho o kom nic nevím a chci dle jeho cen posuzovat ceny dalších, je také silně k pláči. Pokud mají něco jednotlivé ceníky společného, bude to určení časové náročnosti na jednotlivé úkony. Vše ostatní bude rozdílné. Ať se jedná o ceny materiálu, tak především o odměnu za 1h práce.
Tedy v tomto považuji práci s ceníky za kravinu. Má cenová nabídka je dle mého ceníku a mých podmínek. Za stejnou práci může být velmi odlišná výsledná cena u dvou firem, nebo živnostníků. Ani jedna cena nebude špatná, nebo dobrá.
Napadám jen zvolený způsob srovnávání cen, kdy ceník z nettu slouží někomu jako etalon. To nevíme nic o tom kdo ho připravil, jak je ceník starý, nebo k čemu má sloužit.

Myslím že se bavíme o tom samém, jen si nerozumíme.

[Jirka Š. Svejkovský]

Normoceník je skvělá pomůcka pro určení hodinové náročnosti práce. Teda pro toho, kdo má s touto prací zkušenosti.

Reálná náročnost se ladí koeficienty, výsledná cena pak hodinovou sazbou za jednotlivé úkony.

Počítat cenu podle normohodin na drobnou zakázku nedává smysl. Cena se určí "pohledem z okna" (podle zkušenosti).

Počítat cenu za velkou zakázku podle normohodin se vyplatí, usnadní to odhad a člověk na nic nezapomene.

Samozřejmě, jiná situace je u eráru. Tam vám pošlou čísla položek a ceňte. Že tam toho půlka chybí, no, tak začnete čarovat.

[Miroslav Minařík]

Pokud zapátráme v archívu, budeme siž trapně opakovat, že jsme to tu už řešili. Přesně jak to popisuje Jirka to uváděl Milan Karvánek. Jeho propracované extelové tabulky s jeho zkušeností dělali úžasné odhady. Další kdo by o tom i dnes mohl psát romány je Radek Červený. Ten pro změnu uchopil pardubický OBIS PRO se vším všudy. Jedna věc jsou normohodiny, druhá věc je pořizovací cena materiálu a třeba třetí je reálná cena zakázky na trhu.
Cenotvorba je dovednost jako každá jiná, ovšem je to docela zásadní know-how každého dodavatele. Jak udělat cenu abych vydělal? No někdy se to povede, jindy ne ... ale jak jsem psal, to už tu bylo.

Jen jsem si vzpoměl ...

[Peter Lovacký]

Několikrát se mi stalo, že se zákazníkovi zdála cena vyšší, než předpokládal. Ostatně jako mě třeba někdy v autoservisu.
Pak nebylo nic jednoduššího, než vzít revizní zprávu a v ní dohledat jakoukoli položku a tu porovnat s výčtem v ceníku. A bylo po problému.

Tak dajak to myslím s tým cenovým stropom, akurát si myslím že s ceníkom sa má riadiť ten čo službu kupuje a nie ten čo ju predáva...ten čo svoju službu predáva, tak ten nech si píše svoje vlastné neoficiálne ceníky jaké sa mu zachce, a čaká kto si ho vyberie a zaplatí mu...toto je celkom určite v poriadku.

Ja ale píšem o oficiálnych ceníkoch ktoré majú zmysel len pre toho kto si služby na trhu kupuje, je ekonomicky gramotný a zodpovedný, a chce vedieť odbornú a nezávislú slžbu názor tretej nezaujatej strany ktorá sa oceňovaním živí

Dajme tomu, že som kúpil drahý elektro ceník 2020 a vyznám sa v ňom
Potom mi príde celkom normálne že zaplatím tomu kto pýta cenu z roku 2020 alebo nižšiu, jak tomu, čo už dneska vie ceny z roku 2030

Podľa môjho keď sa revizák vyzná dneska v ceníkoch, a vie ich aj na trhu zodpovedne používať, tak to tiež len zvyšuje jeho kvalitu poskytovanej služby


Celkom by ma zaujímalo, či už si dakto prerátal dajakú svoju revízku podľa ceníka...len tak pre seba, že jak sa trafil do svojej ceny a do Nh...
Bo ja si furt myslím, že keď sa dakto vyzná v elektrorevízny ch cenách a položkách, a vie si poctivo zrátať rozsah svojej EI, tak ten má aj právo položiť všetkým revizákom cenový strop z aktuálne platného ceníka,...a tí nech si to potom porovnajú so svojimi cenami a slobodne sa rozhodnú ... to nemá nic spoločne s diktovaním ceny za kolľko majú robiť, a tak som to aj myslel

[Jirka Š. Svejkovský]

Jistě, zákazník si může určit cenový strop. A taky to často dělá (nekoupím kolo za víc peněz, než tisícovku). Pak by se mu taky mohlo stát, že nikoho za takové peníze nesežene (nebo bude chodit pěšky).

[Peter Lovacký]

Jistě, zákazník si může určit cenový strop.

No a ja tu vlastne od začiatku píšem o tom, že by na ten strop mal byť použitý cenník....a určite nie o tom, že jak majú vyzerať jednotlivé ponuky na súkromných weboch, jak si to daktorí vysvetlili.... tam nech si každý o sebe píše čo sa mu zachce..
Akurát som napísal, že keď si dakto oceňuje sám seba, tak by mal najprv aspoň vedieť koľko je ten "zlatý stred" aby nevyzeral celkom "mimo" keď si potom náhodou jeho ponuku dakto oficiálne overí...to ho potom ťažko osloví (celkom iné je keď už sa zmluvne spolupracuje, jak napísal p. Bocek že už má svojich klientov, tam je dohoda na cene jasná)

Mňa napr. dosť štvú všelijakí objednávatelia čo nemajú ani páru o robote revízaka, majú revízky len od podvodníkov čo opisujú z posledných a podliezajú ceny, no a potom takí obstarávatelia chcú "šetriť" podľa zákona o verejnom obstarávaní, a napíšu do zákazky tzv. "obvyklú" cenu, ktorá je aj 10x nižšia jak tá ceníková...no a šmejd je na svete

Si preto myslím, že keď sa povinnosti na jednotlivé úkony z 2000-6ky správne rozrátajú podľa ceníkových položiek, tak že toto je ten správny základ (opis zákazky) na revízku, a že cena je až druhoradá keď je revízia spravená v zákonom požadovanom rozsahu jak má správne byť

Pak by se mu taky mohlo stát, že nikoho za takové peníze nesežene (nebo bude chodit pěšky).

Presne toto som napísal keď som dal za príklad toho starostu....
Keď vie, že revízka stojí 3000e, tak nech ponúkne,2000e...no a keď sa nikto neozve tak nech zdvihne cenu, a teoreticky aj nad ceníkovú.... no len to potom už kus kope tunel za naše dane 

[Vlado Konrád]

Starosta nemá čo ponúkať, pokiaľ ide o verejné obstarávanie. Podmienky musia byť v súťaži rovnaké pre všetkých. O cenu sa potom férovo pobijete s ostatnými uchádzačmi.
Inak cena práce nie je to, za koľko to chcete predať ale to, za koľko je ochotný objednávateľ kúpiť.

[Peter Lovacký]

Inak cena práce nie je to, za koľko to chcete predať ale to, za koľko je ochotný objednávateľ kúpiť.

Hej...toto tu celý čas vysvetľujem