Proč je u vamberských akumulačních kamen kabel 230V, když nemají ventilátor?

[Pavel Pokorný-ippokorny]

U příbuzných jsou stará kachlová vamberská akumulační kamna s přepínačem na přední straně dole. Do kamen vedou 2 kabely, jeden je 3×400V.
Druhý je 230V a vede do zásuvky, vedle zásuvky je asi vypínač, nerozebíral jsem ho.
V zásuvce 230V není žádné napětí v obou polohách vypínače.
Ke kamnům není žádný návod.
Přivolaný elektrikář potvrdil, že v tomto typu kamnech není ventilátor a že ten kabel 230V možná vede k nějakému ochrannému stykači pro přehřátí.
Na co by ten přívod 230V mohl být?

[Václav Třetí]

Původní vamberecká kachlová akumulační kamna neměla žádné tepelné pojistky ani termostat. U některých nebyl ani vypínač nebo přepínač výkonu. Novější provedení mělo přepínač 0-1-2-3 jak u vařiče, ovšem konstrukčně jiný a snad tam byla třífázová tepelná pojistka proti přehřátí. Nic dalšího tam dost dobře nemohlo být, regulace nebyla bez ventilátoru možná. Nahřátá kamna sálala dokud měla zásobu tepla a pak byl konec. To býval největší problém, tehdá běžná noční sazba nastavená na 22 až 06 hod. byla s těmito kamny utrpení. Když se ráno vstávalo, bylo v domě - bytě k zalknutí, když se odpoledne nebo navečer přišlo domů, byla už zase zima. Ještě existoval typ sálajících kamen, které nebyly kachlové, pod plechovými smaltovanými kryty byly kanálky mezi šamotem a nahoře byla velká páka s bakelitovou kuličkou, kterou se tyto průduchy daly přivírat nebo úplně zavřít, to bylo nepatrně lepší řešení. Teď si uvědomuji, že tak byly řešené i některé kachlové verze.

Akumulační kamna se moc nepovolovala, bývala většinou jen v dřevostavbách, v bytech invalidů a tam kde nebyl dostupný plyn na WAW-ky pro starší obyvatele. Pokud byl při instalaci elektroměru a tehdá ještě klasických mechanických spínacích hodin rozumný technik RZ, tak lidem hodiny posunul, aby měly kamna v provozu odpoledne a večer (samozřejmě hodiny musely mít nastavený cyklus 22-06, ale jakoby se zpozdily...). Občas to lidé také různým způsobem "nechali zpozdit".

Jinak k vašemu problému. Netuším, kam a jak je zapojen druhý, jednofázový přívod. Jediné, co se dá udělat, je demontovat zadní plechový kryt a udělat prohlídku. Připojení stykače je přes kabel s vidlicí nepravděpodobn é. Ovšem pokud to souvisí doopravdy s nějakou ochranou a regulací kamen, tak je to zřejmě kutilská verze zapojení. Ovládací obvody (novějších) kamen se vždy zapojovaly na pevno a silový přívod obvykle přes sporákový spínač.

Pokud se snažíte zjistit, proč kamna netopí, musíte vše zkoušet v době, kdy je v provozu nízký tarif. Pak by mělo chodit i případné ovládání stykačem v rozvaděči. To nejlépe zjistíte podle kódů na HDO u elměru na stránkách příslušného distributora. U ČEZu musíte najít správnou oblast, stejné kódy mají jiné časy fungování.

[Martin Kurka]

V každém případě se vyplatí tato kamna vyměnit za něco smysluplnějšíh o a méně energií plýtvajícího. Nová akumulační kamna s hybridní možností natápění (umí zároveň topit přímotopem i během natápění akumulační části),  nebo alespoň starší AD kamna s dynamickým vybíjením z druhé ruky (spíš z druhé podlahy).
Špatnou regulovatelnos t kamen řešili elektrikáři po vzoru AD kamen dobastleným nabíjecím termostatem v kamnech, proto je zde možná onen neznámý kabel na 230V. Po něm by šel 230V signál pro "HDO" stykač kamen v rozvaděči. Nastavení přidaného nabíjecího termostatu na nižší teplotu se odstranilo alespoň zbytečné přebíjení kamen v mírných mrazech. Aby se nemusel tahat nový kabel, řešilo se to i zvláštními  spínačkami, které se nastavily jen na část noci. Viděl jsem i třístupňovou pseudo ekvitermní regulaci, kdy podle venkovní teploty se končilo s nabíjením jen na část noci - podle venkovní teploty měřené 2 termostaty se přepínala 2 časová relé a nabíjení přímo bez relé na 4hodiny, 6 hodin a plných 8 hodin. Lidé si pomáhali všelijak a nápaditě.

Transport vambereckých kamen (jenž jsou vcelku) je stěhovácká lahůdka, spousta lidí to řeší demolicí kamen na místě pomocí příklepové vrtačky, nebo pozváním hasičů mimo službu, kteří tak v rámci tréninku na požární stěhování aut před paneláky si udělají přivýdělek.

[Viktor Klemon]

Je pravda, že tieto kachle plytvajú, ale v prípade dobového interiéru a zmene
na priamovykurova ciu sadzbu by sa dorobenie regulácie oplatilo, krajšíe historické
vykurovacie teleso do pamiatkových objektov nepoznám.
Natápali by sa na menšiu teplotu, akumulácia by premostila len výpadky pri VT.
Nevýhodou by bola len pomalá reakcia na rýchle zmeny potreby teploty, takže skôr
vhodné na základné temperovanie.

[Václav Třetí]

Už včera jsem o něčem podobném zde chtěl napsat po příspěvku kol. Kurky, ale nebyl čas. Setkal jsem se s tím v jedné (asi prvorepublikov é, možná ještě z konce c.k. mocnářství) vile. V největší a v zámeckém stylu vybavené místnosti (asi 40 až 50m²) byla použita dvoje tato kamna s krásně dekorovanými kachlemi. Původně 4kW, ovšem topná tělesa byla částečně odpojena, používaný příkon byl asi 1,5kW, zbylá byla ponechána jako rezerva. Kamna jinak nebyla upravována a v místnosti byly použity ještě dva částečně zamaskované přímotopy také po 1,5kW, které měly na starost rychlé vytopení a doregulování, většinou se však nepoužívaly. Kachláky měly povrchovou teplotu tak 30 až 35°C a vytvářely jak svým vzhledem, tak i příjemnou teplotou dokonalou atmosféru. Napájeny byly samozřejmě přímotopnou sazbou přes stykače a digitální pokojový termostat.