Jak revidovat oddělitelné přívody?

[Rozmahel Vladimír]

A kde vidíte nějaký plamen?
Diskuze se stočila na zajímavý detail.
Myslím si, že spousta čtenářů si mohla rozšířit vědomosti o měření na zdroji pro NTB.
Co je na tom špatného?

[Kamil Novák]

Na obrázku zveřejněný napaječ NTB nemá značku tř.2. Není možno uvažovat tak, že výrobce to opomněl. V tomto napaječi běžně naměříte proud ochranným vodičem. Nemůže to tedy být tř.2.
Ano, existují i výrobci, kteří toto dělají jako tř.2, má to ale značku pro tř.2 a vidlici pro tř.2.

To je naprosto přesné! Označení předmětů II.tř. (a i III.tř.,  někdy nahrazované zkratkou SELV) patří mezi povinná. Takže když na nějakém el. předmětu toto označení chybí, jedná se automaticky o předmět třídy I. 
V případě externích zdrojů a adaptérů pak jde často o "I.tř. bez přístupných neživých částí".
A dotykový proud se měří na výstupním konektoru.

Pozn.: nevěřím, že kdyby ten zdroj splňoval podmínky pro předmět II.tř.,  že by to výrobce zapomněl označit. To je svým způsobem jistý znak kvality. Takže když toto označení chybí, je vhodné provést i měření přechodového odporu PE vodiče přívodu.

[Radim Strycharski]

Pokud je neživá část nepřístupná, není její správná spojitost s ochranným vodičem ověřitelná. Nelze tedy ověřit ochranu při poruše provedenou pospojováním. Je nutné tedy bezpečnost ověřit jinak. Nezbývá, než věřit, že izolace mezi neživou částí a přístupným povrchem má parametry základní izolace. Když ty parametry má, existuje základní izolace mezi živou a neživou částí, a mezi neživou částí a přístupným povrchem. V takovém případě má výrobek dvojitou izolaci. Pokud nevěřím tomu, že izolace mezi neživou částí a přístupným povrchem má parametry základní izolace, nelze výrobek prohlásit za bezpečný, protože může dojít k první poruše, která není zjistitelná a napětí na neživé části a přístupným povrchem není izolováno základní izolací. Takže buď budeme věřit, že je tam dvojitá izolace, nebo ty výrobky nesmíme pouštět do provozu.

[Kamil Novák]

Dvojitá izolace není o víře. Buďto má dané parametry a pak jí výrobce MUSÍ vyznačit a nebo nemá a pak jde o předmět I. třídy.

[Radim Strycharski]

Dvojitá izolace není o víře. Buďto má dané parametry a pak jí výrobce MUSÍ vyznačit a nebo nemá a pak jde o předmět I. třídy.

Ok. Potom jde o neprovozovatel ný předmět tř. I. Ovšem já osobně bych takové předměty do provozu bez problémů pustil.

[Rozmahel Vladimír]

Pořád nechápu tvůj úhel pohledu. Jaký je rozdíl mezi takovým adapterem a třeba obyčejným jednokolovým vařičem?
U toho adapteru je dobré si uvědomit, že kovový díl napájecího konektoru je v dotyku s kovovým šasi NTB a tím se všemi datovými kabely dané sítě a jejich hardware.
Jinými slovy - např. na  vzdálené tiskárně by se v extremu mohlo objevit nebezpečné napětí v případě proražení toho adapteru.
Ověření dotykového proudu na pólu konektoru nespojeného s PE považuji za normální úkon.

[Kamil Novák]

Ok. Potom jde o neprovozovatel ný předmět tř. I. ...

Asi mám dlouhé vedení, ale tohle nechápu 

[Radim Strycharski]

Asi mám dlouhé vedení, ale tohle nechápu 

Protože se bavíme o spotřebiči tř. I, který nemá přístupné neživé části, jelikož je ze všech stran izolant. Takže se u něj nedá ověřit, jestli jsou neživé části spojeny s ochranným vodičem přívodu. Když se to nedá ověřit, tak se neví, jestli funguje ochrana při poruše a nemělo by se to tedy provozovat. Ledaže bych se spolehnul na to, že ten obalený izolant bude izolovat jako základní izolace. Potom by napětí z poruchy na neživé části schované pod izolačním krytem nevadilo. 

[Kamil Novák]

1) Ale vždyť konkrétně ten zdroj pro NTB má neživou část. To je přeci ten konektor na výstupu.
Tím, že zdroj není označen jak II.tř. výrobce negarantuje, že se zde nemůže při poruše objevit nebezpečné napětí. A jestli tomu tak není lze zjistit změřením např. dotykového proudu.

2) O ten plastový kryt zdroje přeci vůbec nejde.
Kdybychom chtěli hodně mudrovat, tak je zde pravděpodobně ochrana krytem (živé části uvnitř krytu nejsou přístupné, ale kryt zase nesplňuje požadavky na II.tř.)

[Peter Lovacký]

A čo tak skúsiť pozerať na to napájanie notebooku jak na dve rôzne samostatné časti, a nie jak na jeden celok..šak v podstate to tak aj je..
Odoberateľný prívod 230V do samostatného zdroja je klasika samostatný predlžovák L+N+PE, no a zdroj je samostatný vyrobok, a ten stredný kolík zo zdroja už nie je PE, ale len dajaké odrušenie zdroja čo sa na PE pripája...

Len uvažujem že načo sa výrobca furt trápi s odpojiteľným prívodom 230V, a nedá ho do zdroja rovno napevno?
Žeby to bol bez prívodu 230V dajaký univerzálny zdroj pre rôzne vidlice a siete v rôznych štátoch aj mimo CENELEC, kde možno majú iné značenie tried ?

Ale hej, to značenie je kus zmätočné keď sa ten zdroj posudzuje podľa našich noriem.. v samostatnom prívode nijaký problém nevidím

[Radim Strycharski]

1) Ale vždyť konkrétně ten zdroj pro NTB má neživou část. To je přeci ten konektor na výstupu.

Uznávám, že ten holý konektor na výstupu se dá považovat za neživou část, protože je pevně spojen se zdrojem a jde o jeden výrobek. Ale co se spotřebiči, které mají jen tu vidlici na přívodu s PE a jinak jsou celoplastové? Typicky monitory ke stolním počítačům.

2) O ten plastový kryt zdroje přeci vůbec nejde.
Kdybychom chtěli hodně mudrovat, tak je zde pravděpodobně ochrana krytem (živé části uvnitř krytu nejsou přístupné, ale kryt zase nesplňuje požadavky na II.tř.)

Právě že jde o ten plastový kryt (teď nemyslím ten zdroj k NTB). Znepřístupňuje ověření existence případné neživé části pod krytem a současně je to izolant. Takže když ho budu držet v ruce a dojde ve spotřebiči k první poruše, nechrání mě nic jiného než izolace. A to je rozhodující. Při první poruše se spoléhám na izolaci a ne na spojitost neživých částí. A jestli při první poruše působí izolace krytu, jde o izolaci v pořadí druhou.

[Rozmahel Vladimír]

Typicky monitor má opět datový kabel s kovou částí...
HOWGH

[Jirka Š. Svejkovský]

Uznávám, že ten holý konektor na výstupu se dá považovat za neživou část, protože je pevně spojen se zdrojem a jde o jeden výrobek.

Tak jsem si ten konektor změřil. Vnější část konektoru je spojená s vodičem PE přívodu přes odpor přesně 1k. Měřeno Eurotestem.

Zítra se mrknu do norem, dneska už to nedávám ...