Ve firmě jsme začali k našemu zařízení vyrábět rozvaděče (do průmyslových hal), dostal jsem na starost zjistit, co je k tomu potřeba. Tak jsem šéf elektrikářovi představil, že bude potřeba mít: shodu CE, výpočet oteplení, ověření návrhu, kusové ověření, výrobní štítek, charakteristik y rozhraní,...
V této chvíli uvažuje, že se udělá jen výrobní štítek, na kterém se skříň označí jako , ,Zapojovací skříň" a název Rozvaděč se nebude používat.
Ve skříni máme 24V zdroj, řídící jednotky, modem, anténu, svorkovnice atd. klasicky co lze najít v rozvaděči nn.
Své odůvodnění nazývat to Zapojovací skříní argumentuje tím, že zdroj z té skříně přesuneme sousedícího rozvaděče zákazníka, kterému tam zařízení montujeme a tak do naší Zapojovací skříně už půjde jen 24 V. Co si o tom myslíte?
Všem za Vaše příspěvky, nakonec zákazník přišel s tím, že zdroj bude nutné umístit do naší skříně, tudíž už k tomu vedení přistupuje jako k rozvaděči a já dělám dokumentaci dle norem :-D
Nicméně při další zakázce budeme nejspíš opět řešit, v případě že ve skříni bude jen 24 V, zda se bude označovat rozvaděčem či nikoliv a Vaše příspěvky k tomu pomohou.
Zajímavá diskuse o rozvaděči, anebo přechodové krabici.
Jenže celá nová elektrická instalace má svá pravidla a své certifikace.
Měla by to být záležitost projektanta výrobní dokumentace a ne záležitost "vedení".
Jen projektant bude vědět k jakému účelu to zařízení slouží. Součást provozní dokumentace je Návod pro obsluhu a údržbu. Dobrý projektant výrobní dokumentace připraví také všechny náležitosti k provedení přejímky EZ. Měl by vědět co MUSÍ.
Nejen podle norem, ale i podle vyhlášek a zákonů....
Autor
