Jsou vidět elektrony ve vodiči?

[Jan Franěk]

Zatím to vypadá tak, že se sem přišel tento blbeček jen vyonanovat.

Malý rozdíl mezi Michalem a Alfonssem vidím. Michal na to měl oficiální papír a vůbec se tím netajil. Jeho otázky byli sice často mimo, ale byla v nich znát touha po poznání, byť možná na úrovni 3létého děcka. Dokonce mne velmi bavil i jeho web a mrzí mne, že byl zanedlouho po jeho smrti vypnut.

Pro ty co nevědí o kom se píše https://www.objevit.cz/vzpomenme-na-michala-kolesu-t158534

Na internetu se najdou i jeho proslulá videa a mnoho z nich má kupodivu i celkem kvalitní obsahem. (samozřejmě bráno s trochou nadhledu)

Nicméně mě v podstatě ani nevadí položené dotazy, jako následné reakce a úplná ignorace relevantních odpovědí   které se mu dle mého vždy na položenou otázku od kolegů dostaly. ALespoň když si ta poslední témata projdu, vždy tam najdu dostatek relevantních reakcí.  

[Alfonss]

Moderátor: Tak jako pokus o Michala Kolesu by to asi stačilo. Moc vtipné to není. Asi odebereme odznak chráněnce a přihlédneme k standardním pravidlům.



Také příspěvek k věci od duševně překombinované ho experta na sledování elektronů. Chce to si změřit tlak a dát studený zábal-snad by to pomohlo k tomu, že by se odborník mohl časem uvědomit že nepíše k věci, ale podléhá záchvatům změněného stavu vědomí.

[nobody]

Nechtěl by to zajímavé ale pokřivené téma někdo trošku narovnat? 

[Jirka Š. Svejkovský]

Zkusím to narovnat.

Otázka není pro elektrikáře, ale pro atomové fyziky.

Můžeme mikroskopem sledovat elektron? Asi těžko, protože

E=hf, kde h je pidikonstanta a f je frekvence. Frekvence odpovídá vlnové délce záření a protože elektron je záření, energie potřebná k jeho zobrazení musí být menší. Elektronový mikroskop používá energii stejnou.

Elektron není taková ta kulička, jak si to představoval Ruthefor, je to chomáček energie, který má náboj, spin (moment) a občas se chová jako vlna. A občas jako kulička.

Mimochodem, je to jedna ze dvou částic (subatomárních a komplexních),  která vznikla jako první v okamžiku, kdy stvořitel zavele Budiž vesmír!

[Peter Lovacký]

Celkom by sa aj hodila dajaká čo najjednoduchši a definícia pre obyčajných elektrikárov, že čo je najlepšie si predstaviť, jaký jav či proces, keď sa úplne jednoducho povie, že "striedavý prúd tečie"
Myslím dačo na jednoduchom fyzikálnom základe, čo v podstate stačí na predstavu o elektrike, a nemyslím teraz práve príklad vodárenskej trubky a ventilu

Občas sa v robote bavíme s otázkami, že napríklad, keď elektrón len "behá" cez spotrebič hore-dolu z fázy do nuláku, tak že či je furt rovnaký, alebo či raz má na sebe 230V a raz nulu? 
Alebo čo mu robí odpor keď sa pohybuje furt rovnako rýchlo?
Alebo v čom sú elektróny v človeku iné jak v drôte, keď tie z drôtu človeku škodia?

Radšej som to označil aby to dakto nezobral že sa pýtam úplne vážne... i keď je pravda že pochopiť všetko z kvantovej fyziky sa naozaj nechystám

[Jirka Š. Svejkovský]

Elektron ve vodiči lítá zmateně jak splašený několika procenty rychlosti světla. Pokud se dostane do elektrického pole, tak se pomaličku začne posouvat směrem ke kladnému pólu, aniž by přestal zmateně lítat. Asi jako ledovec, který pomalu driftuje. Rychlost driftu nepřekročí rychlost cyklisty zmateně se pohybujícího na silnici.

Mimochodem, elektron, který se dá do pohybu uvnitř generátoru elektrárny, tento stroj nejspíš nikdy neopustí.

[Fuk Tomáš]

Můžeme mikroskopem sledovat elektron? Asi těžko, protože

E=hf, kde h je pidikonstanta a f je frekvence. Frekvence odpovídá vlnové délce záření a protože elektron je záření, energie potřebná k jeho zobrazení musí být menší. Elektronový mikroskop používá energii stejnou.

Elektron není taková ta kulička, jak si to představoval Rutheford, je to chomáček energie, který má náboj, spin (moment) a občas se chová jako vlna. A občas jako kulička.

Tady si dovolím se do toho trochu vložit.
1) E=hf=mc² je De Broglieho vlna, ale ta se pohybuje tak rychle, jak rychle (v) se pohybuje elektron - z čehož vyplývá vlnová délka λ=h/(m*v). Při kinetické energii elektronu v desítkách eV se tato vlnová délka pohybuje v oblasti 0,1 nm. Proto také bylo možné ověřit vlnový charakter elektronu difrakcí na krystalové mřížce.
Praktičtější bude přidržet se údaje, že fyzický průměr elektronu je <10^-19 m. Přesnější údaj zatím není znám.
2) Vlnová délka vlny, která by měla elektron zobrazit, pak musí být podstatně menší, tedy její energie vyšší. Vlnovou délku 10^-19 m má např. foton o energii 1,2 * 10¹³ eV.
Pro srovnání, to je max. energie srážek dosažená na LHC v CERN (2 paprsky 6,5 TeV proti sobě).

Asi si dovedete představit, co s takovým nebohým elektronem provede takto vysokoenergeti cká částice, když ho s ní trefíte. Možná nějak zjistíte, kde byl, ale pak už tam rozhodně nebude   Přirovnal bych to ke hledání odjištěného granátu na poli pomocí kulometu.

[Peter Munka]

Ono hlavne predstava elektronov, atomov a inych mikro objektov ako guliciek je vhodna len ako nazorna predstava pre zakladne skoly, realite je blizsi matematicky opis, na ktory treba mat vhodne teoreticke zaklady.
Ani elektricke veliciny (napatie, odpor, impedanciu ...) nevidime, len pouzivame pristroje na ich konverziu do nami citatelneho formatu. V striedavom obvode nie su ziadne komplexne cisla, je to len nas matematicky aparat ulahcujuci vypocty a pochopenie.

[Jan Franěk]

Tady si dovolím se do toho trochu vložit.

Mám malý dotaz. Jsou informace z prvního odkazu na stránky osel.cz (odpověď 1) správné, nebo ne? Je to tam "polopaticky" vysvětlováno a docela mi to dává smysl. Nicméně mé znalosti této problematiky nejsou takové, abych dokázal posoudit zda je to opravdu OK, nebo nesmysly.

předem zakázané slovo  

[Fuk Tomáš]

Přijde mi to tam docela výstižně řečené a při prolítnutí textu mne žádná zjevná nepravost netrkla.

[Peter Lovacký]

Zaujímavé sú aj názory diskutujúcich k tomu článku..

Ono na úplne jednoduché pochopenie el. prúdu možno dakomu postačí aj trubka či presýpacie hodiny, no možno je namieste aj zamyslenie, že či vôbec samotné slovo "prúd" už dosť nezavádza od skutočnosti
Mne tie prirovnania s vodou prídu kus podľa logiky, že keď voda netečie do kopca ale len dolu, tak v mračnách potom celkom logicky musia byť nekonečné zásoby vody...

Ja to vidím tak, že človek navonok síce celkom dobre zvláda a chápe prejavy a účinky elektriky (fyzika, normy),  no ale keď príde na úplnú podstatu,  a to nielen elektriny ako takej ale i magnetizmu či gravitácie, tak si myslím, že dneska sa dá reálne objaviť akurát tak hranica ľudského chápania
A hlavne zarytí ateisti by si mali dať pozor jak ďaleko chcú zájsť, bo za určitou hranicou by mohli ľahko začať veriť na duchovno

[Jan Palička]

Zatím to vypadá tak, že se sem přišel tento blbeček jen vyonanovat.

Upřímně řečeno, trolly si tu krmíme sami. Protože na některé dotazy většinou žádná reakce je nejlepší reakce.
A ono si sám položit otázku a sám si odpovídat přestane rychle bavit.