Co všechno je třeba pohlídat při stěhování strojního zařízení z USA do ČR?

[Hynek Havliš]

Budu řešit přesun strojního zařízení ze závodu v USA do ČR, kde má zařízení být normálně provozováno. To s sebou samozřejmě nese celou řadu úskalí. Např. změna napětí a kmitočtu napájecí sítě, vypracování CE (Návody k použití, analýzy rizik, značení...),  tím pádem velmi pravděpodobně i úpravy rozvaděčů a nové CE na rozvaděče... Po stěhování/úpravách proběhne na zařízení inspekce z TUV, takže se to musí udělat pořádně.
Že to bude poměrně pracné a složité je jasné, nicméně takové je zadání.
Řešili jste někdy něco podobného? Na co si dát zvlášť pozor?

[Jan Bocek]

Velké plus je, když jsi u toho od počátku. Osobně jsem se k tomu vždy dostal, až když to 2-3 roky bylo provozováno. A to byl velký boj jak technicky, tak legislativní. Stroje vyrobené před rokem 1997 neměly CE a prohlášení o shodě. Scházelo spousta bezpečnostních funkcí a prvků. Ale psal se rok 2000-2010.

Co je třeba pohlídat?
1. Důsledná přejímka dokumentace od každého stroje podle specifikace
2. Fotodokumentac e všech strojů před stěhováním
3. Vyžádání jejich směrnice o el. bezpečnosti HS7.S1 se všemi aktuálními přílohy
4. Seznam všech Návodu pro obsluhu a údržbu a kdo to přeloží
5. Zvláštní důraz na provozní dokumentaci ( kinetická schemata, jednopóláky, obvodové schemata, vývojové diagramy, schemata hydrauliky, pneumatiky, SW, PLC - to se obvykle ztrácí, anebo při přejímce záměrně nedodá.

Chce to pobyt v té firmě na týden a vše projít. Jsi specialista na pohony a zároveń RT. Jsou to sice dva pohledy, ale když je to v jedné osobě.....někt eré věcí mají přísnější v těch OSHA 29 CFR a NFPA 70E, ale mnohé věcí se technicky musely předělávat. Někdy ani ne z hlediska bezpečnosti ale z hlediska funkčnosti a poruchovosti. Občas na příklad používají jednodrátový ovládací systém. Druhý pól se uzemnuje kde se dá....tom vždy je mimo mé chápání. Ale to je jen perlička.

Prostě nedopustit, aby stroje nesplňovaly základní bezpečnostní podmínky a dále aby vše bylo řádně dokumentováno.
Na vyhodnocování rizik mají formuláře MS2.F1 a součást toho HS7.S1 jsou i přílohy F, kde je na příklad audit el. shody specifický pro dané zařízení, ale i seznam kvalifikovanýc h osob pro obsluhu a údržbu.

Ale mezi řádky toho vyčteš více a tak přeji Hynku zajímavé zážitky na celý život. To bude Škola řemeslem.   

[Hynek Havliš]

Ahoj_Honzo. Děkuji_Ti za postřehy. Zvlášť mě zaujala část o zapojení ovládacích obvodů.
Jinak situace je trochu složitější, tak jen pro dokreslení. Zatím jsme ve stadiu jednání (nabídky). Stěhování si bude zajišťovat sám zákazník mezi svými závody, tedy na místo se před odvozem určitě nedostanu.
Jakou dostanu dokumentaci zatím vůbec nevím. Na druhou stranu se jedná o stroje pro automotive, tedy nebudou příliš staré a mohly by mít rozumnou dokumentaci (návody, pneuplány, konstrukční data, elektro plány...).
Osobně se, kromě legislativních věcí, se kterými se tak nějak počítá, obávám i následujícího:
- technická dokumentace v uzavřeném formátu (pdf, papíry...) - pokud bude třeba dělat změny (což bude),  znamená to spoustu věcí nakreslit znovu, protože nějaké změnové listy apod. je cesta do pekla
- úpravy SW - stroje měly poměrně složitou komunikaci s výrobními databázemi a ta bude 100% jiná a bude se muset řešit. SW může být v kdovíjakém stavu, třeba bez komentářů nebo uzamčený...
- napájení speciálních modulů (robot, šroubovací vřetena, značící laser, lisovací jednotky, výpočetní technika...) - nemusí být rozumně upravitelné na CZ verze a technická podpora v CZ může být drahá a/nebo nedostupná (s tím už nějaké zkušenosti jsou)
- spínané zdroje, frekvenční měniče atd. - možná zůstanou, možná ne...
- barevné značení vodičů v rozvaděčích - tam snad, pokud bude ž/z a světle modrá správně, by se zbytek dal ošetřit administrativn ě...
K analýze rizik/CE asi nějak přistoupit umíme a pokud se na něco necítíme na 100%,  umíme oslovit externí odborníky.
Tak kdyby Tě ještě cokoli napadlo, rád si to poslechnu.

[Jan Bocek]

....jedná o stroje pro automotive.

Také jsem si myslel, že to "automotive" je skvělým prefixem z oblasti funkční bezpečnosti. Ale časem jsem ztratil iluze. Objevily se velice staré stroje, kterých se potřebovaly firmy zbavit. Nevyhovovaly platným předpisům jak v USA, tak v EU.

Mnohé stroje ale byly ve skvělé mechanické a někdy i elektrické kondici, jen za tu dobu se změnily bezpečnostní předpisy. Na příklad úprava na dvojruční ovládání, doplnění elektronických zábran, doplnění emergency stop a krytů s  interlogy, bezpečnostních relé atd.
Rozděloval jsem to tří fázi.

1. drobné úpravy jako Option bez výměny rozvaděče, ale s nw dokumentaci
2. Nový rozvaděč s novou náplni
3. Celá instalace stroje nová. Prostě GO elektriky

Dokumentace se obvykle musela kreslit. Málo co bylo v elektronické podobě.
Ale byly i stroje, které se zabudovaly podle hesla  Klockner Moeller " Zabuduj a zapomeň". Hlavně novější CNC stroje. Na proti tomu byly podobné "mechanické CNC"
většinou od Wickmana, které byly z poválečných roků. Dokumentaci jsem musel dokupovat od servisní firmy. Některé měly poměrně složitou zadrátovanou logiku. Mnohé závady jsme ošetřili jen administrativn ě, protože stroje fungovaly bez poruch a byly velice výkonné. Ve firmě se vyplatilo držet jednoho údržbáře elektro i strojaře jen na tyto stroje. ( asi 25 Wickmenů)

Je vidět Hynku, že jsi již hluboko v první fázi, to je sběr informací. Sice v této fází by neuškodilo být na místě rýžoviště strojů a seznámit se na příklad s místním W4xx.
Usnadnilo by to druhou fází a to je třídění informaci, když již máš dělat systémového inženýra zaručující náběh továrny po technické stránce ve třetí fázi.

Ve druhé fázi je nutno uplatnit hodně konkrétních i vymýšklených požadavku na hlavního investora, aby se v té třetí fázi nedivil. Je to vždy o penězích a času. Oboji se v závěrečné fázi nedostává.

Jen mne napadá důraz na zabezpečení energie a rozvody elektro. Obvykle poddimenzováno, pokud to nemáš také pod kontrolou. Na příklad v jedné firmě špatně provedené Bus Bary zavěšené na lanech. Špatně provedený BB rozvod je někdy neštěstí....

[Hynek Havliš]

To je všechno relativní/ještě uvidíme, jak a jestli to vůbec dopadne. Já mám zkušenost, že technologie automotive bývají v rozumném stavu, zatímco třeba MaR/proces na tom bývá daleko hůř. Ale každý může mít zkušenosti jiné, to je jasné.
Ani bych asi osobně neřešil vše, o čem píšeš (např. přívody, rozvody napájení),  to by si řešil zákazník (ponechávám stranou technické otázky změny napájecí sítě). Tyto stroje by ale s dimenzováním rozvodů mít problém neměly, mělo by se jednat spíš o lehký průmysl, tedy o malé příkony.
Zákazník je ale na úrovni, takže toho se neobávám. A o detailech se teprve bude jednat.

...aby se v té třetí fázi nedivil. Je to vždy o penězích a času. Oboji se v závěrečné fázi nedostává...

Setkal jsem se i s případy "můžeme na to z rozpočtu uvolnit až 50 000 korun",  od těch se vždycky uteklo - tohle ale takto určitě nebude. Ale GO elektriky + CE - to se můžeme bavit nejméně o statisících na nejmenší aplikace.

[Jakub Drbohlav]

Kdysi jsem řešil podobný problém pro Motorolu. Nakonec bylo nejjednodušší vytvořit síť 110VAC/60Hz pomocí UPSek pracujících v podstatě pouze jako "měniče".

[Hynek Havliš]

To mě napadlo taky.
Třeba by byla varianta i jedné (několika) větších UPS. Už jsem něco podobného kdysi řešil (už je to déle),  ale vybavuji si, že byl celkem problém sehnat UPS s CZ vstupem a US výstupem. Uměly to pouze ty "lepší" a tedy i patřičně dražší.

[Jakub Drbohlav]

ale vybavuji si, že byl celkem problém sehnat UPS s CZ vstupem a US výstupem. Uměly to pouze ty "lepší" a tedy i patřičně dražší.

Takové UPS máme, akorát je to pro Evropu nestandartní, takže je nemáme skladem, ale musí se objednat ve výrobě.
Takže dodací lhůty jsou trochu fuj... .

[Jakub Drbohlav]

Kdysi jsem řešil podobný problém pro Motorolu. Nakonec bylo nejjednodušší vytvořit síť 110VAC/60Hz pomocí UPSek pracujících v podstatě pouze jako "měniče".

EDIT: neřešil jsem bezpečnost strojů a podobné věci, to neumím a rád přenechám tuto problematiku odborníkům . Pouze napájení, v tom se snad trochu vyznám...

[Hynek Havliš]

Díky_, budu si to pamatovat jako zajímavou možnost. Třeba se později ozvu.

[Miroslav Revús]

Ohladom napajacej siete - je moznost pouzit takzvanu umelu siet.
Je to striedac z 50Hz na 60Hz, vystupne napatie je podla zelania zakaznika.
Viem, ze to vyraba slovensky VONSCH.


link:
https://www.vonsch.sk/produkty/umelesiete.php?lang=sk

[Martin Kurka]

Mnohdy je nejlepší stroje a dokumentaci vidět v chodu ještě před stěhováním a fotit, scanovat, kopírovat, prohlížet dokumentaci na místě a točit videa za chodu strojů.
Nebo alespoň si nechat na dálku tyto věci udělat a poslat.

Nevěřili byste, jak jsou cenné předem získané fotky výrobních štítků stroje, štítků rozvaděčů a štítků motorů v případě, že se štítky během stěhování odřou nebo ztratí. Jak je jinak těžké prokazovat, že jde o přesně tento stroj tohoto výrobního čísla a jak je těžké získat základní údaje pro duplicitní výrobní štítek.

Při prohlídce je dobré navštívit i pracoviště údržby a naskenovat si jejich pracovní schemata, na kterých mají tužkou napsány vysvětlující poznámky, zaznamenány provedené změny apod. Stačí fotit/skenovat jen strany se zásahem tužky.
Je dobré kolegiálně pohovořit s předávajícím "útvarem hlavního mechanika" o zkušenostech s tímto strojem, požádat je, jestli by vám z podnikového systému vyjeli pro konkrétní stroj seznam provedených oprav, plány preventivních údržeb, kalibrací, zkoušek,  prohlídek a externích servisů.


Ono nejde jen o elektrickou stránku bezpečnosti, jde i o pevnost a typy krytů pracovního prostoru, různé hydraulické a pneumatické bezpečnostní prvky, tlakové nádoby a zdvihadla ve strojích obsažená.
Také je potřeba podchytit seřizovací postupy, různé upínací, obráběcí a kalibrační přípravky podchytit kalibrace senzorů a měřidela apod.

Někdy je převzetí takového stroje příjemná formalita, někdy těžký boj a jsou i  případy, že je lepší stroj nebrat, protože je v důsledku potřebných změn a úkonů moc drahý.
Nejjednodušší bývají stroje od globálních velkých světových výrobců, takové se dělají v mezinárodním provedení a dokumentace se dá dokoupit od výrobce, stejně tak se dá od něj poslat kopii CE, které dělá pro evropský trh.
Problémy jsou s regionálními a zaniklými výrobci strojů a nejhorší bývají jednoúčelové stroje vyráběné ve firmě pro vnitřní potřebu.

A někdy se vyplatí si od TÜV Nord nechat udělat zakázkově CE. Je to drahé, ale bez nervů a v případě kdy byste vlastníkovi těžko vysvětlil, že zprovoznění v Evropě neprojde bez enormních nákladů jim to papír od TÜV vysvětlí za vás.

[Miroslav Revús]

TUV Nord môžem doporučiť. Spolupracoval som s nimi na certifikácii nového výrobku do zóny 22. Super prístup, komunikácia, ochota.