[/b]
Podružné rozvaděče na patro a ještě do dílny, případně do hospodářské budovy a pod přístřešek s krbem. Je to výhodné z hlediska rozvodů a spolehlivosti. Rovněž se EI dělala tak zvaně bez krabicově. Všechny vypínače a světla do rozvaděče, kde se vše svorkovalo.
Dnes umísťuji rozvaděč do technické místnosti, anebo velké garáže.
Domácí EI není můj denní chléb, ale jsem rád, že p.Boček popsal v podstatě pro mě nejpřijatelněj
ší řešení - rozvaděč v patře + obecně v technickém zázemí a na vzdálenějších místech.
Ale hlavně si nepřipadám jako z jiné planety, když světla, vypínače a jednotlivá zásuvková hnízda tahám samostatně do rozvaděče. To mi umožňuje nasazovat jednoduchou automatizaci i nějaký ten rok po výstavbě, nebo měnit logiku spínání takřka na požádání...
rozvaděč v každé místnosti si moc představit nedovedu. Ač manželka prohlásila, že vrchol estetiky nás elektrikářů je spousta zásuvek po celé místnosti, nedovedu si rozdodnici, ani sebemenší, představit v ložnici, obýváku nebo dětském pokoji. Nevidím k tomu ani nejmenší důvod. (ubytovací zařízení je samozřejmě jiná kapitola)
Autor
