Jak vyřešit stykačový záskok pokud se na kontaktech potkají oba přívody?

[Ivan Polínek]

Tady máte schema záskoku ovládacího napětí s  jedním relé, s  tím, že napájení ze zdroje 1 je prioritní.

[Lukáš Rotrekl]

Tak teď už najít jen odpovídající relé s přepínacím kontaktem na 3f napětí a proud v řádu desitek (možná stovek) ampérů.

[Petr Liskar]

Tady máte schema záskoku ovládacího napětí s  jedním relé, s  tím, že napájení ze zdroje 1 je prioritní.

Jojo. Přesně o tomto mě kolega Miroš pocitově tvrdil, že to nemůže fungovat, kdzž jsem poznamenal "Nestačil by jen jeden stykač s jedním spínacím a jedním rozpínacím kontaktem?"...

[Lukáš Rotrekl]

Teď jsem si všiml, že tam má pomocné napětí, tak třeba těch ampérů nebude potřeba až tak moc. (Mimochodem se ten dotaz zrovna objevil v jedné elektroskupině na FB - nevím, jestli zdejší odpovědi nebyly dost uspokojivé nebo tam trvalo tak dlouho schvalování).
Jen bude nutný, aby u toho spínacího prvku (relé, stykač) bylo dostatečně rychlé a bezpečné odpojení druhého (vč. přechodného děje při jiskření na kontaktech a pod) před připojením prvního při obnově napětí na něm.

[Ivan Polínek]

Ve schematu vidíte čísla kontaktů, zapojuje se to ob jeden kontakt. Pokud by to bylo na jednom přepínacím kontaktu, tak to zlobí. 
A jak zde někdo psal o zpětné transformací, tak ta při výkonu trafa 10kVA a výše nehrozí, protože dojde k výpadku ovládacího jištění, které bývá do 10A. 

[Jiří Vodehnal]

Pánové, podívejme se na problém trochu jinak.
Jestli to dobře chápu, tak je u dvou stykačů blokování pomocí pomocných rozpínacích kontaktů. Pominu ne zcela správné značení kontaktů. Stykač má vlastnost, že nejdříve tyto kontakty rozepnou a pak teprve sepnou hlavní kontakty. Toho se využívá, např. při reverzaci motorů.
Z toho je jasné, že by oba stykače, jsou-li v pořádku sepnout najednou nemohou.

Samozřejmě, má-li být systém spolehlivý a bezpečný, tak se využívá principu zdvojení:
1. doplnění mechanického blokování (již zde bylo řečeno) - existuje originál kombinace stykačů od výrobců
2. zdvojením spínacích prvků, tj. pro každou větev dva stykače v sérii včetně pomocných kontaktů -v případě "připečení" i mžikového funguje el. blokace dobře
3. řešením na straně ovládacích obvodů, např. již citovaným zpožděním nebo přidáním přepínacího relé, jak již také bylo navrženo

Nevíme žádné další doplňující informace.
Jak dlouhá může být prodleva nebo, co je vlastně napájeno. Pokud je zde požadavek záskoku, tak zřejmě je k tomu důvod. V tom případě bych nejspíš investoval do správného řízení.

Nicméně zadavatel problému se již více neozval, takže ...diskuse ... je asi o ničem.

[Jakub Drbohlav]

Tady máte schema záskoku ovládacího napětí s  jedním relé, s  tím, že napájení ze zdroje 1 je prioritní.

Toto bych nedoporučil...
Zaručíte, že 31/32 odskočí dřív, než sepne 11/14?

Já řeším jakékoliv záskoky dvou sítí vždy přes dva prvky (jistič s motorovým pohonem) s mechanickým i el. blokováním.
Jen tak jsem schopen zajistit, že se mi sítě nikdy "nepotkají".
U větších a "chytřejších" ATS řeším přepínání pomocí ŘJ COMAP.

[Miroš Jan]

Kolega Polínek a Liskar, dobrá, vzdávám se. Dokázali jste mě že lze použít jedno relé.
Já ale říkám, že je to velice nebezpečné.
No a jsem na začátku dotazu. Už poněkolikáté se opakuje pořád jedno a to samé. Tazatel neuvedl všechny relevantní informace, a chce radu. Prostě bez přesného zadání dotazu, se tady jen tak diskutuje.
Apropo, v tom jeho schématu, má uvedeny stykače a né relé.
Proč pořád vymýšlet pitomosti, a nejít osvědčenou cestou, navíc leta praxí i vyzkoušenou a bezpečnou.

[Ivan Polínek]

za 30 let praxe s tímto jednoduchým záskokem ovládacího napětí jsem se nesetkal s žádným problémem. Samozřejmě je nutné použít správné relé nebo stykač - viz obrázek.
Pokud by se jednalo o větší proudy, pak je nutné toto řešit se zpožděním jednoho přívodu.

[František Šohajda]

Fungovat vám bude každé takové zapojení!
Ale bezpečnost tímto nezajistíte ani kdyby jste se modlili!!

[Ivan Polínek]

Co si představujete v tomto případě pod pojmem "bezpečnost"?

[Martin Kurka]

Dělali jsme od 90-tých let hodně řízení záskoků, nebo nás volali k úpravám a seřízení něčích jiných výtvorů. Většinou to byly záskoky s nějakým řídícím systémem, který bylo třeba napájet z jakéhokoliv živého zdroje. Byla to doba, kdy specializované automatiky, ještě neexistovaly. Ty to dnes řeší v jednom chytrém modulu, jak napájení, tak napěťová relé s nastavitelnými limity, zobrazení údajů, časování přepínání atd. Stačí naparametrizov at pár údajů a je hotovo.
Ale tehdy jsme si na obvodu, který umí přepnout napájení elektroniky řízení a motorových pohonů z jakékoliv ještě živého zdroje docela užili. Tomuto obvodu jsme říkali napájecí most a musel být jen z relátek.

První "Polínkovské" zapojení ale s průmyslovým relé a přepínacím kontaktem skončilo při prvním přepnutí výbuchem relé. Ještě že tam byly rázové oddělovací tlumivky a kvalitní nožovky. Trafo 1MVA, diesselagregát 750kVA měli rande v tom relé.

Z nouze se přepojilo relé na ob-kontakty nového relé a ty se ještě přejustovaly, aby zaručeně mezi sepnutým a rozepnutým kontaktem byla pauza. Prostřední kontakty se pro sichr ukostřily.
Vydrželo to asi 3 sepnutí. Nějaká indukčnost v motorovém pohonnu deonů natáhla při rozepnutí oblouček, který trval do přesahu sepnutí a bylo zase jasno. A hodně jasno.  Naštěstí elektronika ovládající pohony deonů nikdy nezablbla a sítě nepropojila.

Pak jsme s ostudou odjeli domů a přepracovali zapojení na stav uvedený v příloze. Pomohla 3 přidaná časová relé. Už jsme byli chytřejší, protože jme měli záznamy doznívajícího napětí a nastavili jsme časy 20-30sec.
Řídící systém byl upraven na autoreset a automatický rozběh programu.

Dvě měřicí relé a jedno průmyslové byly použity z důvodu, že první trafo bylo největšího výkonu a mělo se držet na připojení na něj co nejdéle, i když napětí hodně poklesne. Kdežto trafo T2 i generátor měli nižší výkon a před přepnutím se musely odepnout deony nedůležitých obvodů.
Pokračování:

[Martin Kurka]

Pokračování:
Jednou jsme narazili na "Daňhelovo" zapojení dvou stykačů jen navíc s mechanickou blokádou (viz přiloha). Naschvál jsem si doma tento obvod otestoval se shodnými stykači a při bezmezné důvěře ve spolehlivost mechanického blokování se mu dalo věřit na 100%.
Zatím nemám informaci, že by s tím měli problém, ona je četnost sepnutí mizivá.
Ještě jsem jej trochu "vytunil",  na jeden stykač dal odrušovák s R-C členem a na druhý jen s varistorem. Tím si stykač s RC jen lehce ťuknul a ten s varistorem přitáhl vždy jako první.
 
Nakonec jsme skončili na naprosto spolehlivém řešení  dvou až tří identických DC zdrojů, pro robustnost a odolnost proti přepětí (častému v rozvodnách) s klasickými transformátory .  Napětí ze zdrojů 24V DC je sloučeno diodami  do společného uzlu řídícího napětí 24V DC. Použité DC stykače s cívkou 24V přepínají napájení 230V pro motorové pohony deonů a přepnutí těchto stykačů napájecího mostu už řídí elektronika.
To umožnilo na stykačích přepínat pro motorové pohony i N vodič a udělat motorovým pohonům jejich zvláštní N vodič izolovaný od PEN neaktivních sítí. Což bylo důležité pro opravy a úpravy na některých rozvodnách, kdy se při rekonstrukci svařovalo obloukem.


Jako perličku, volali nás na ověření a test zálohovacího systému jednoho zimního stadionu, protože jim při play-off padlo trafo a kogenerace nenaběhla. Tam měli napájecí most řízení záskoku vyřešený malou UPS, která měla při přechodu držet elektroniku pro rozběh kogenerace. Jenže měla starou baterku a neudržela řízení a rušili zápas a vraceli vstupenky a naštvaní fanoušci jim po tmě leccos rozbili. V budově nešly ani GSM telefony, protože opakovače měly napájení ze zálohy, která nenaběhla. Reléový napájecí most to po úpravě vyřešil bez UPS.  Mimochodem tam byl kromě baterky také problém s UPSkou připojovanou PC šňůrami, protože off-line UPS má průchozí N, který některé flexošňůry otočí na L a pak se otočí fáze a N. A když má řízení zálohy pohony kostřené na PEN, nastává tvrdý zkrat ze sítě a smrt UPS. Takže s náhradní UPS se kterou přiběhli od počítače nastalo druhé fiasko.