Môže mať stroj riadici obvod na 230V červenú farbu?

[Jozef Nagy]

Skúsím nájsť aj odfotím poprídade aj stroj. Pri revízii som ja osobne nebol, kolega tam bol a povedal že musel prerobiť riadiace káblové rozvody ktoré mali červenú farbu

A jaké ještě uvedl závady?
Můžete ty závady naskenovat a přiložit?
To jen proto, abychom se nemuseli domnívat.....

[Jiří Vodehnal]

Skúsím nájsť aj odfotím poprídade aj stroj. Pri revízii som ja osobne nebol, kolega tam bol a povedal že musel prerobiť riadiace káblové rozvody ktoré mali červenú farbu

Bylo by dobré vyfotit i štítek stroje, pokus se dochoval.
Stroj, správně strojní zařízení je v ČR výrobek, na Slovensku předpokládám, že také.
Za výrobek je odpovědný výrobce, proto nelze do výrobku zasahovat. Pokud ano, tak ten, kdo do něj zasáhl se stal posledním výrobcem se vší odpovědností. Zdůrazňuji, že odpovědnost za výrobek není záruka. Žádný revizní technik není oprávněn toto posuzovat. Samozřejmě, že strojní zařízení podléhá revizím, ale musí být posuzováno dle ČSN v době zhotovení. To znamená, i kdyby tam byly holé dráty, tak to není předmětem revize, jedině, že by časem zezelenaly měděnkou, a tak by byl rozpor s barvou pro PE-Nebo by červené dráty časem zčernaly, a pak je opět problém, zde však by byl RT zřejmě již spokojen.

[Jiří Vodehnal]

Pokračování.

Staré stroje ve stolářské dílni obvykle mají jen ruční vypínač a nereagují na ztrátu napětí.

Toto je např. důvodem pro úpravu, neboť NV to v podstatě přikazují. Takovýto stroj proto nelze bez úpravy zrevidovat. Pokud úpravu provedu, tak ji musím udělat dle současně platných předpisů.
Nedávno jsem to zrovna řešil u několika strojů v jedné truhlárně.
Vyřešilo jsme to na straně napájení bez zásahu do strojů.

Pokud by se někdo chtěl pouštět do nouzového zastavení …,  tak pozor, musí tomu předcházet posouzení rizika a mnoho dokumentů předtím …,  a to celého prostoru nejen stroje ...
Navíc musíme rozlišovat nouzové vypnutí a nouzové zastavení.

[Miroš Jan]

První v řadě, je datum uvedení do provozu.
To znamená krom jiného, že strojní zařízení, uvedené do provozu, před datumem účinnosti zákona 22/1997 Sb.,  musí splňovat minimální požadavky na bezpečnost. Strojní zařízení uvedené do provozu po datu účinnosti zákona 22/1997 Sb.,  musí splňovat základní požadavky bazpečnost. A to je jeden ze základních rozdílů.
Další věcí je, jaké úpravy se na strojním zařízení dělají. Dikce zákona je taková, že pokud se podstatnou měrou, nezmění původní koncept výrobce. Je to v pohodě.
Pokud se ale změní původní koncept výrobce, pohlíží se na strojní zařízení, a na úpravy, jako na nového výrobce, se všemi náležitostmi, jako na nové strojní zařízení.
Například u nového strojního zařízení, určuje analýza rizik, jakým způsobem mají být zapojeny bezpečnostní části řídících, (ovládacích),  okruhů.
Takže je otázka, jak moc se změnilo původní zapojení.

[Martin Kurka]

... Pri revízii som ja osobne nebol, kolega tam bol a povedal že musel prerobiť riadiace káblové rozvody ktoré mali červenú farbu

Jestli je to pravda, pak jako vedoucí provozu bych nechal stroj zpět předělat do červené barvy zpět a revizákovi poslal znalecký posudek a škodní protokol s vymáháním částky jak za chybnou úpravu tak za uvedení do původního stavu podle CE výrobce. A to včetně ztrát  výroby z odstávky stroje a nákladů na znalecký posudek.

[Martin Kurka]

Mimochodem záludnost řídícího obvodu přímo napájeného ze sítě bývá v tom, že je galvanicky spojen s  N nebo PEN . A někteří neznalci (zejména ti co nědělají stroje, ale instalace) na zemní stranu řídícího obvodu použijí světlemodrou, nebo žlutozelenou.

Jenže při řídícím obvodu napájeném přímo ze sítě začíná ostrá část řídícího bvodu za pojistkou, nebo jističem napájení řízení a zemní část řídícího obvodu musí být s PEN šínou spojena jen v jediném bodě (na N šínu podle mne propojena být prakticky nemůže a na PE nesmí být).
Prakticky změna na červený vodič na ostré straně, kdy z fázového vodiče černého, hnědého nebo šedého vodiče přejde na červený nastává za jističem nebo pojistkou řízení. Před jističem barva fáze, za jističem červená.
 Na zemní straně A2 cívek stykače, relé či kontrolek se řídící obvod připojí na PEN sběrnici (nebo na nedělenou PEN+N+PE sběrnici jediným červeným drátem. Pak je na N, nebo PEN sběrnici jasné, kde odpojit řídící obvod, pokud potřebujete změřit jeho izolační stav. A na ostré straně jasně vidíte, který jistič či pojistka se týká jištění řízení.

Řídící obvody napájené přímo ze sítě mají velkou necnost ve vysokém zkratovém proudu, protože elektrovodná síť má proti transformátoru řídícího obvodu strašně nízkou impedanci a výsledné zkratové proudy a energie I²t jsou strašně vysoké. Důsledkem může být velmi nebezpečné svařování pomocných kontaktů stykačů, kontaktů relé a tlačítek. Po zkratu v řídícím obvodu by se měla provést důkladná funkční zkouška. Bohužel, jednoduché stroje, které mohou mít řídící obvody napájené příma ze sítě,  neoplývají kvalifikovanou údržbou a obsluhou.
Naštěstí se jako pojistky takového obvodu používají max 4A typy a jističe 1-2A, takže zkraty nemívají takovou energetickou úroveň.
Ovšem, pokud někdo takový z úsporných důvodů nejistí, je stroj jištěn životem obsluhy stroje.....

Já bych se dnes u strojů napájených přes pohyblivý přívod a strojů v soustavě TNS vyhnul jako čert kříži.
Nevěděl bych, jak zohlednit, že N vodič je živý, jako každý jiný  (zejména francouzské a belgické flexošňůry s modrou balvou na levém kolíku zásuvky mi dávají za pravdu) a při tom bych měl dodržet ukostření jedné strany ovládacího obvodu v jediném bodě.
Na PE jej připojit nemohu - i z praktických důvodů kvůli chráničům. Pokud bych jednu stranu připojil na N, musel bych zemní stranu také jistit, pak zdvojovat kontakty tlačítek a relé a přidávat je na obě strany - ze strany L i ze strany N. Nebo dávat hlídač izolace. Jinak neodstraním riziko neočekávaného spuštění stroje při zemním spojení jakékoliv části obvodu.