Ake odblankovacie klieste doporucite na zaklade z poznatkov z praxe?

[Juraj Rojko]

Už vidím že mají jednu necnost a to že nesundají vždy bužírku z vodiče zcela dolů, ale často jí pak musím stáhnout rukou.

Toto je ale užitečné u slaněných vodičů. Zabraňuje to roztřepení při následné manipulaci. Kleště co mám to dělají také a myslím, že je to tak udělané záměrně. Je ale pravda, že u pevných vodičů to zdržuje.

[Martin Kurka]

A není stav, že kleště nestahují úplně způsoben neuvědomělým pootočením oranžového hranatého kolečka, kterým se nastavuje délka částečného stažení od úplného stažení až po milimetr od naříznutí?
Toto stavítko pracuje jako různě vysoký doraz promáčknutí (sisknutí) ramen kleští k sobě.

U automatů je trochu problém se starýma drátama hlavně když jsou hliníkové...

Jedna prastará elektrikářská ročenka někdy z 50-tých let byla monotematicky (tenkrát monothematicky) zaměřena na tehdy novou technologii - používání hliníkových vodičů.
O tuto ročenku z antikvariátu jsem přišel, ale byla v ní ohromná studnice technologickýc h postupů a návodů. Bohužel již neznám ročník této ročenky.
Bylo v ní třeba, že vytváření očkek na hliníkových vodičích je díky tečení hliníku naprosto špatné, kdežto jednostranné vložení přímého drátu pod šroubek mezi sedlovou opěrku a pod hlavičku šroubku pružností takového sevření tečení mírně vyrovnává.
Mimo jiné zde byl uveden příklad malé vrubové odolnosti hliníku, kdy i malý příčný vryp způsobí lom vodiče. Názorně zde bylo předvedeno, proč se na odizolovávání hliníkových drátů nesmí použít stahovačky, které z principu vždy nějaký vryp na vodiči vytvoří.
A bylo zde názorně ukázáno, jak se má odizolovávat nožem "strouháním" izolace podélně s osou vodiše, jako když se ořezává tužka nožem, aby nemohl vzniknout kolmý vryp. Aby v nejhorším případě necitlivého odizolování vznikl méně škodlivý odřež tenké hliníkové třísky.
A příklad lomu byl uveden i na svorkách - čokoládách - bez vložky pod šroubkem.
Byl tam i popis úpravy povrchu hliníku před lisováním, výhody plněných lisovacích ok naplněných vazelínou s hliníkovým práškem apod.
Samozřejmě zde bylo odstraňování korozního galvanického článku mezi mědí (mosazí)  a hliníkem pomocí cupalových podložek, pozinkovaných šroubů a podložek apod.

Znalosti z této ročenky by bylo dobré elektrikářům oprášit, nějakou reedicí (nebo směrníkem do Mirkova archívu). Do dnešní doby vše z této ročenky zůstává v platnosti, přibyly jen schválené Wago svorky se speciální kontaktní pastou WAGO 249-130 .

[Jirka Š. Svejkovský]

Mimo jiné zde byl uveden příklad malé vrubové odolnosti hliníku, kdy i malý příčný vryp způsobí lom vodiče. Názorně zde bylo předvedeno, proč se na odizolovávání hliníkových drátů nesmí použít stahovačky, které z principu vždy nějaký vryp na vodiči vytvoří.

Možná proto se automatům říká "zdrhovačky".  Lehce naruší izolaci a "zdrhnou" jí pryč.

Ty oblíbené kleště, pokud se špatně nastaví, pak zářez udělají celkem spolehlivě. I měď 1,5mm2 se pak dokáže zlomit.

[Jan Franěk]

U automatů je trochu problém se starýma drátama hlavně když jsou hliníkové, ale souhlasím s váma že automaty jsou pohodlnější

V nových instalacích se s Al vodiči nepotkávám a když se dostanu na opravu do staré Al instalace, zůstávají tyto kleště v kufru a vytahuji nůž. Jak popsal přesně kolega Kurka. Pěkně "okrouhat" jako tužku, je jediné správné stažení izolace z Al vodičů a i to je někdy problém. Například u gumových plášťů se často stává, že se izolace "rozjede ve švu" a je nutno to pak izolačkou, nebo smršťovačkou opravit. Některá izolace se zase vyloženě odroluje, nebo je tak vytvrdlá, že jen pohnutím vodiče v krabici, dojde k jejímu popraskání. SEm prostě zdrhovačky vůbec nepatří a tedy nemá cenu se o tomto ve vlákně zdrhovačkám věnovaném, vůbec bavit. Zas tak univerzální toto řešení není 

[Kvita Ladislav]

Znalosti z této ročenky by bylo dobré elektrikářům oprášit, nějakou reedicí (nebo směrníkem do Mirkova archívu). Do dnešní doby vše z této ročenky zůstává v platnosti, přibyly jen schválené Wago svorky se speciální kontaktní pastou WAGO 249-130 .

Netuším, co vše zmíněná ročenka obsahovala, ale myslím, že problematika hliníkových vodičů a jejich používání je dost dobře zpracována v TNI 37 0606. Základní informace lze získat z referátu pana Kříže.

[Martin Škopek]

O hliníkových vodičích bylo ve své době vydáno více publikací, viz přiložené obrázky.