Kdy prohlášení o shodě na výrobek nahrazuje výchozí revizní zprávu?

[Karel Bělohlávek]

Tak teď jsem z toho trochu zmatený, podle toho co tu čtu, tak jde legálně za strojní zařízení prohlásit skupinu čerpadel, nádrží a elektroinstala ce, které se připojují na uzemnění dělá se u nich jímací soustava atd.

Něco podobného jsem slyšel v trochu opačném gardu:

"Jak si můžete dovolit posuzovat soustavu čerpadel a nádrží jako elektrickou instalaci a dělat jakési revize, když se jedná o strojní zařízení podle definice v NV č. 176/2008 Sb.
Kde máte hodnocení rizik, proč zařízení nevyhovuje požadavkům 60204 atd."

Posuzování technologickýc h zařízení je obecně problematické a lze na něj pohlížet z mnoha úhlů. Obecné hodnocení bezpečnosti strojních zařízení ale považuji za mnohem vyšší level, než hodnocení elektrických instalací. Je to však také mnohem náročnější.

[Velký Bobeš]

Pokud to má charakter strojního zařízení, je to výrobek.

A já jsem si dosud myslel, že výrobek musí mít označení konformity CE. A zatím je to dáno jeho charakterem. 

[Miroš Jan]

A já jsem si dosud myslel, že výrobek musí mít označení konformity CE. A zatím je to dáno jeho charakterem. 

Označení CE beru jako samozřejnost.

[Jan Bocek]

Nejde o strojní nebo "nestrojní" zařízení. Jde o zařízení obecně, které je nebo není považováno za výrobek. Strojní zařízení lze určit jako výrobek, kde se provádějí zkoušky, nebo jako instalaci, kde se provádějí revize a stejně tak to lze i u "nestrojního" zařízení. Třeba sušárna písku bez ventilátorů (aby bylo jasné, že to není strojní zařízení). V jednom podniku to bude instalace s revizemi a ve druhém výrobek s prohlášením o shodě.

V podstatě hezky shrnuto.
U nového zařízení, které se uvádí do provozu má investor obě možností. Záleží na okolnostech, kterou si vybere.

Pro provozovatele ( pro osobu odpovědnou za provoz elektrického zařízení) mohou býti obě varianty do budoucna problémové.

1) Cesta certifikace a prohlášením o shodě.
Pokud to bude jen prohlášení o shodě, které má velice daleko do dokumentace o shodě podle NV 118/2016 v případě elektrického zařízení, anebo NV 176/2008 pro strojní zařízení, tak při nejbližší pravidelné revizi bude dosti závad.

2) Cesta výchozí revize
pokud dodavatelská firma nedodá veškerou potřebnou dokumentaci k EZ a RT ji nevyhodnotí jako dostatečnou, tak má provozovatel opět v budoucnu problémy.

Ty okolností při výběru mohou býti jako "vazby" investora na dodavatele a absence provozovatele ( odborně slabá osoba odpovědná za elektrické zařízení). Výsledkem je převzetí zařízení do provozu s falešným prohlášením o shodě, anebo falešnou VRZ nad kterou odborník jen kroutí hlavou.

V průmyslu jsem viděl stovky takových VRZ, kde nebyla ani zmínka o nějaké dokumentaci dodané výrobcem. Žádné zkušební protokoly,  měřící protokoly, návody na obsluhu a údržbu a nebyly ani základní schémata zapojení jak hlavních tak ovládacích obvodů. Takové VRZ na jednu stránku A4 jsou často vidět v nově postavených průmyslových areálech. Investor vyžaduje, aby RZ byly vyhotoveny včera. Jedna se mu jen a jen o ten papír.

Pokud je "odborně silná" osobnost odpovědné osoby za provoz EZ, Tak jde cestou VR i přesto, že existuje prohlášení o shodě a někdy i dokumentace o shodě. Má dlouholetou smlouvu o technické pomocí a vykonávání VR a PR ve firmě. Naplnění takové smlouvy je oboustranně prospěšné. Hlavně, kde se zařízení obnovuje často, anebo i přesouvá. Pokud se vše pohlídá před VRZ na příklad formou technického dozoru, pak má provozovatel větší záruku nad riziky a daleko méně závad při PR. Opravdu záleží na formátu odpovědné osoby za elektrické zařízení. 

[Tomáš Kocián]

Tak nějak mi připadá, že z diskuze uniklo to podstatné.
Dle informací od tazatele vyplývá, že zařízení je určeno pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů. V tomto případě je při uvádění do provozu možné postupovat dvěma způsoby v souladu se směrnicí 2014/34/ES - ATEX:

1. V případě, kdy dodavatel tvrdí, že se jedná o výrobek musí tuto skutečnost doložit EU certifikátem shody, který vydá oznámený subjekt.  V našich podmínkách se jedná o FTZÚ Ostrava Radvanice, ale lze využít i služeb jiných subjektů v rámci EU (PTB, TUV ...). Tento certifikát nelze zaměňovat za EU prohlášení o shodě. Na základě tohoto certifikátu následně výrobce/dodavatel vydá EU prohlášení o shodě. Dále dodavatel/výrobce takto certifikované zařízení označí výrobním štítkem dle požadavků směrnice 2014/34/ES - ATEX, na kterém mimo jiné musí být uvedeno číslo certifikátu. Samozřejmostí je vytvoření a následné předání veškeré dokumentace (projekt, návod k obsluze, návody na údržbu dle požadavků směrnice ATEX).
V takovém případě, není povinen výrobce/dodavatel vypracovat výchozí revizní zprávu zařízení, ta je nahrazena certifikátem a udělá se pouze revize přívodu k zařízení. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o velké technologické zařízení určené pro použití v prostoru s nebezpečím výbuchu je dodavatel povinen zajistit u tohoto zařízení ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a následně tuto ochranu ověřit - tzn, že je nutné vypracovat výchozí revizní zprávu zařízení na ochranu před účinky statické a atmosférické elektřiny.
Dále dodavatel musí v souladu s Vyhl 73/2010 Sb zajistit stanovisko TIČR (v tomto případě TIČR bude posuzovat pouze hromosvod a uzemnění).

2. Jestliže se jedná o technologické zařízení (není to bráno jako výrobek) zajistí dodavetel po ukončení montáže výchozí revizi tohoto zařízení dle ČSN 332000-6 ed. 2 a ČSN EN 60079-17 ed.4 ,  dále zajistí revizi  zařízení na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny. Následně zajistí u organizace SOD vypracování stanoviska dle Vyhl 73/2010Sb. V tomto případě TIČR bude posuzovat jak technologické zařízení, tak hromosvod a uzemnění.

Jestliže tedy dodavatel postupoval podle bodu 1, je nutné vyžadovat od zařízení Certifikát shody + EU prohlášení o shodě + dokumentaci dle směrnice ATEX a dále revizi hromosvodu, uzemnění a revizi přívodu.
Předpokládám ale, že tímto směrem se dodavatel nevydal, proces certifikace ATEX zařízení je jak časově, tak finančně nákladná záležitost a pochybuji, že by  do toho při této pravděpodobně  kusové výrobě někdo takto investoval.

[Jan Bocek]

Ano, ten výbuch jsme nějak dali stranou a přitom je to alfa a omega celého problému.
Kdo se někdy zabýval s VR pro BE, kde je výbuch a musel se projít cestou s DOPV a ATEXy
tak příspěvek Tomáše Kociána velice ocení.

Rozhodnutí pro všechny strany ,  zdá mají "zařízení" posuzovat jako výrobek, anebo jako technologické zařízení, není jednoduché. V obou případech musí mít ale RT připraveny všechny podklady dříve, než pozve TIČR na vydání stanoviska. V obou případech jsou také značně rozdílné ceny za vydání stanoviska. Co myslíte, bude to případ 1) nebo za 2) ?

[Miroslav Revús]

Pokiaľ je silo už certifikované a dodávateľ je len montážnou firmou, skúšobný ústav nie je potrebný.
Stačí na hotovú technológiu vydať CE, ktoré odovzdá investorovi s ďalšími drobnosťami, ako je podrobný návod na obsluhu a údržbu, výkresovú dokumentáciu (železo, elektrika a iné médiá) a pod.

Vo svojom archíve musí mať navyše analýzu rizika, skúšobné protokoly, CE od použitých komponentov a kopec iných "maličkostí" (DOPV, PoUVV) .

Avšak revízia je vhodná, lebo zdokladuje, že bolo skontrolované pospájanie a uzemnenie, že boli overené ochranné opatrenia, že bleskozvod/hromozvod je navrhnutý a namontovaný podľa projektu (tým nepriamo deklaruje, že existuje analýza rizika a projekt) atd. A po odovzdaní investorovi má tento doklad o overení, ktorý je potrebný a vhodný pre budúcu kontrolnú činnosť.

Ja osobne revíziu vykonám vždy, hoci by mi stačila iba na prívod. Naše odsávacie a filtračné systémy sú tiež stroje, hoci majú charakter inštalácie - vydávame na ne CE aj výrobný štítok stroja.

Je okolo toho kopec papierovania, teda okrem projektovej dokumentácie, a práve preto spolupracujeme aj TÜV, aj s Technickou Inšpekciou (obdoba TIČR).

[Jan Bocek]

Ja osobne revíziu vykonám vždy, hoci by mi stačila iba na prívod.

Také to takto děláme....

Takto to doporučoval i pan Jiří Hlinovský před mnohými léty, když se začalo koketovat mezi VR a prohlášením o shodě. Tehdy napsal, že slušný RT prohlédne všechny náležitosti prohlášení o shodě a její dokumentace. A porovná to se skutečností. Chrání tak odběratele, nebo provozovatele.

Mnohokráte provozovatel vyžadoval VR na dovezený nový stroj. Měl certifikaci, jenže nesplňoval základní bezpečnostní požadavky. Certifikace byla falešná. Zbývá reklamace přes Obchodní inspekci, anebo retrofit a vlastní certifikace. Zvláště u strojů, kde jsou popisky "zvířatkovými znaky". Ale azbuka to není....
Obvyklým signálem jsou na prohlášení neplatné zákony a normy a absence základní dokumentace. ( Ale ten stroj byl o 2/3 levnější než obvykle....)

[Miroš Jan]

Také to takto děláme....

Takto to doporučoval i pan Jiří Hlinovský před mnohými léty, když se začalo koketovat mezi VR a prohlášením o shodě. Tehdy napsal, že slušný RT prohlédne všechny náležitosti prohlášení o shodě a její dokumentace. A porovná to se skutečností. Chrání tak odběratele, nebo provozovatele.

Tak to je přesně ono.
S panem Hlinovským jsem měl tu čest spolupracovat.

[Miroš Jan]

Také to takto děláme....

Obvyklým signálem jsou na prohlášení neplatné zákony a normy a absence základní dokumentace. ( Ale ten stroj byl o 2/3 levnější než obvykle....)

No jo. Nekup to když ta cena je velice lákavá.

[Petr Tobolík]

Tičr se zatím neoficiálně (přátelský dotaz) k tomu staví tak, že pokud se jedná o výrobek (stroj),  není to problém Tičru. Je to problém ČOI.
Pokud se jedná o stroj, neměl by být někde štítek výrobce na celý výrobek? Zatím jsem našel jen štítky jednotlivých komponentů.
Pokud je instalován LPS dle 62 305...tak ta norma je snad jen pro stavby...ne pro stroje?
Prohlášení o shodě by měl obsahovat protokol o měření. Tzn něco jako VRZ?
A v návodu pro výrobek by měl být postup pro revizi?

Mě to zatím nedává smysl...tohle složité zařízení plné kabeláže, motorů, čidel....nemus ím revidovat....a hned vedle lampu VO ano...sklad s jedním světlem ano....atd atd....

[Jan Bocek]

Zřejmě provádíte pravidelnou revizi v objektu.
Ten problém je na straně provozovatele.
Co vlastně objednal? Je to položkově specifikováno, anebo chce firmu "an block" ?
Anebo předložil "lhůtník" pro revize danného roku?
Pak provozovatel má povinnost dodat podklady k vykonání revize.

Pokud je jakékoliv "zařízení" certifikováno, tak to neznamená, že nebude následně revidováno a kontrolováno. Výjimkou může být smlouva a v návodu uvedeno, že kontroly a revize přebírá servisní organizace. Pak to nebude předmětem pravidelné revize.

Myslím, že jste se spolu s provozovatelem dostali do situace, kdy se bude muset provést mimořádná revize v rozsahu výchozí revize. Je to obvykle 3-5 krát náročnější jak časově, tak finančně. Zde vám státní orgány moc nepomohou....p okud chcete provozovateli vůbec pomoci.

Znovu: prohlášení o shodě je jen kus papíru s čísly norem a podpisy. K prohlášení musí být dokumentace o shodě a obsah má svá pravidla v nařízeních vlády. Jinak je to prohlášení CE falešné. Při kontrole SUBP označí takové zařízení že "není bezpečné" a předává to ČOI, aby si to s výŕobcem, nebo dodavatelem vyřídila.

[Jan Bocek]

Prohlášení o shodě by měl obsahovat protokol o měření. Tzn něco jako VRZ?
A v návodu pro výrobek by měl být postup pro revizi?

Technická dokumentace musí prokazovat, že výrobek splňuje základní požadavky, a je tudíž odůvodněním a podkladem pro EU prohlášení o shodě. Dokumentace je nutná k tomu, abyste mohli svůj výrobek opatřit označením CE a vystavit protokol o shodě.
( CE Conformity Declaration )

V principu musí technická dokumentace obsahovat vše, co má obsahovat výchozí revizní zpráva.
Všechny protokoly o měřeních, všechny schemata jak elektriky, tak pneu nebo hydro, návody na obsluhu, údržbu i revize. Dokonce specifikaci ND.  Prostudujte přílohy NV 176 a NV 118....