Jak zjistit parametry neznámého transformátoru?

[Milan Hudec]

Běžným měřením zjistíte akorát to že neprobijí, nikoli to zdali je probíjení oddolné.
Pokud nemáte zkušenosti a konstrukční znalosti na úrovni např.pKurky či Václava, a to nemáte, tak nedokážete takové trafo z hlediska úrazu posoudit.

[Jirka Š. Svejkovský]

Běžným měřením zjistíte akorát to že neprobijí, nikoli to zdali je probíjení oddolné.

Seznámil bych trafo s naším přístrojem METRISO 5000 a hned by bylo jasno. Ale to není asi úplně běžné měření 

[Martin Kurka]

Zásuvka na 24V typu K má třetí kolík součástí vidlice a v zásuvce pouze prázdný otvor o průměru 6mm, tato zásuvka není upravovaná. Tvar zásuvky je součástí krytu a zevnitř je vložen keramický strojek typu 5020. Co jsem se setkal s originálním trafem na 24V v tomto krytu. byla běžná zásuvka z krytu odstraněna odvrtáním a vyfrézováním a nahrazena panelovým provedením zásuvky typu K.
...

No, jo máte pravdu, ve tvarové zásuvce by nebyl kolík. Asi měli na pečení bakelitu jen jednu formu pro všechna trafa.

[Martin Kurka]

Běžným měřením zjistíte akorát to že neprobijí, nikoli to zdali je probíjení oddolné.
Pokud nemáte zkušenosti a konstrukční znalosti na úrovni např.pKurky či Václava, a to nemáte, tak nedokážete takové trafo z hlediska úrazu posoudit.

Zde nejsou zkušenosti nic platné, zde je třeba měřit.

Zkušenosti říkají, pro profíka zbytečná práce bez valné naděje na výsledek.
Vinutí je provedeno jeětě opředenými dráty, nikoliv lakovanými. Je otázkou, jestli je oředení nenapadené plísní nabírající vlhkost. Vinutí není vakuově lakované, prokladový papír nevypadá tropikalizovan ě. Jestli bude trafo v místnosti vyhovovat, po vystavení vyšší vzdušné vlhkosti venku už izolace nemusí vyhovět.

Kontaktní šroubové spoje jsou napadeny korozí, stejně jako kontakty zásuvky, PVC bužírky ztvrdlé a praskající.

Trafo vypadá vyrobené z M plechů, největší se asi dělaly ve velikosti 102b, to je nějakých 180VA. Z 24V dostanete tedy jen 7,5A. Což na tlustou strunu vychází možná málo a na minimální délku struny napětí 24V moc.

[Martin Kurka]

Musí se začít obráceně. Ne od trafa, ale od řezací struny. Jaká bude k dispozici, jaké bloky polystyrénu se budou řezat a z toho vyplyne potřebná délka struny a její průřez. Ideální je odporový drát Kanthal. Chce to míít jej pár metrů, abyste si struny mohl dělat lacino sám.

Co jsem vyčetl, zejména z TZB info je:
Struny se používají z kanthalového drátu průměru 0,65 až 0,8. Lepší výsledky může dávat nerezový drát, protože je pevnější, ale jeho odpor s teplotou není tak stabilní a potřebuje většinou jiné napětí a tím i jiné proudy.
Teplota drátu se nastavuje mezi 300 a 600°C, podle potřebné rychlosti a přesnosti řezu.
Přílišná teplota s pomalým řezem tvarů způsobuje nepřesnosti odtavováním sálavým teplem a tvorbou široké spáry.
Např. pro rozžhavení kanthalového drátu 0.8 v aktivní délce 1000 mm je zapotřebí napětí 25V. Odběr pak činní 7 až 9 A.
Dopínání drátu je prakticky nutností, 1m Kanthal dia0,65 se protáhne za tepla cca o 5 mm a tečením za tepla ještě o kousek více.
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=65102
Dopíná se většinou pružinou.
Střídají-li se tvarové a rovné řezy, je regulace teploty drátu nezbytná.
Regulace výkonu (teploty, proudu) se provádí na hrubo odbočkami z trafa, přepínáním článků akumulátoru apod. Jemně se dá teplota regulovat posuvným místem napájení struny (např. po struně pojízdnou svorkou z čokolády),  nebo dnes nejlépe elektronickým regulátorem (stmívačem pro indukční zátěže u trafa, PWM regulátorem pro DC zdroje)

Z hlediska dnešních možností a cen je ideální použití starého DC zdroje pro notebook, takové zdroje mívají 12 až 19V a proudy 2 až 6A. Vybírejte ze zdrojů s přívodním i vývodním kabelem, jsou nejvýkonnější, mívají 150-200W výkon. Klidně lze dát dva shodné zdroje do série - třeba 12V/6A. Sběrné dvory takovými zdroji notebooků, tiskáren apod. oplývají.
 Podle délky struny se nejvyšším potřebným napětím dostáváte dolů.
Podle průřezu drátu a potřebné rychlosti řezání je určen proud, s klesajícím průřezem klesá proud kvadraticky.

Za tento zdroj se dá připojit laciný PWM spínaný regulátor (chopper) pro DC motorky (např pro elektroskútry, různé stavební moduly tahané z Číny apod.
https://www.lhotsky-elektro.cz/Regulator-otacek-PWM-stejnosmernych-motoru-do-20A-d56121.htm?tab=download

[Václav Třetí]

Trafo vypadá vyrobené z M plechů, největší se asi dělaly ve velikosti 102b, to je nějakých 180VA. Z 24V dostanete tedy jen 7,5A.

Jádro je u těchto traf typu M. Jak jsem již psal, používala se různá výška svazku plechů stejného rozměru, aby bylo možno používat stejné výlisky krytu.

[Milan Hudec]

Zde nejsou zkušenosti nic platné, zde je třeba měřit.

Přiznám se, že nevím jakou hodnotu a za jakých podmínek bych měl naměřit k úsudku, jestli se jedná o jednoduché či ochranné oddělení P/S.

[Jiří Kubík]

Musí se začít obráceně. Ne od trafa, ale od řezací struny. Jaká bude k dispozici, jaké bloky polystyrénu se budou řezat a z toho vyplyne potřebná délka struny a její průřez. Ideální je odporový drát Kanthal. Chce to míít jej pár metrů, abyste si struny mohl dělat lacino sám.

Naprostý souhlas.

Když u mě jednou nastala potřeba nařezat pásy z 10 cm silného polystyrenu,
tak prvním krokem bylo, že jsem u blízkého keře ulomil vhodnou větev.
Napružil jsem ji a první odporový drát, co mi přišel pod ruku, jsem na ni upevnil jako
tetivu luku.
Konce jsem připojil na zdroj s možností nastavení napětí a omezení proudu
až 30V/10A.
Podle tavení polystyrenu s přiloženým pravítkem jsem nastavil bez
nějakého měření optimální hodnoty teploty drátu.

Mělo to být provizorní zařízení na jednorázové použití, ale fungovalo hodně dlouho.

 

[Martin Kurka]

Pro nouzové nebo nárazové řezání strunou pro stavební (zateplovací) kvalitu řezu se dá použít co dům nebo kamarád dal a co má regulační knoflík pro řízení proudu nebo alespoň napětí. Například některé typy nabíječek nebo svářeček, laboratorní zdroje, bezpečnostní trafo s předřazeným autotransformá torem nebo stmívačem vhodným pro indukční zátěže (stmívání halogenek s trafy),  trofejní notebookové zdroje s připojenými PWM regulátory pro motorky apod.

Tato řešení se ovšem dají použít jen pro suché prostředí, ne pro těžké prostředí stavby.
O řezání v dešti se mluvit nedá nikdy, déšť a vlhký polystyrén by kvalitu řezu omezoval a znemožňoval. Ale musí se uvažovat vlhkost (zejména skladování přístroje) rosení po zapnutí, nízké teploty pod bodem mrazu, prach (zdroje s větracími otvory a ventilátory jsou nepoužitelné).
Tam je hrubá jednoduchá technika vítězem. Mnohdy stačí experimentálně vyladit řez pro rovné řezy, použít jednoúčelové trafo s velmi kvalitní izolací a mírně doregulovávat teplotu délkou struny, nebo bodem napájení struny. Kde se na stavbě s AC napětím na struně dostanete přes 12V AC, může být v mokrém prostředí už problém s velikostí bezpečného napětí a budete muset za trafo dávat usměrňovač.

Naopak pro přesné modelářské tvarové řezání profilů křídel, laminovacích kopyt, aranžérských písmen apod, je prvotní přesná regulace minimálně s regulací proudu, nebo ideálně výkonu.

Další hledisko je využitelnost zdroje řezačky. Laboratorní zdroj, nabíječku či svářečku určitě použijete i jindy. Čínský laboratorní zdroj 30V/10A se dá  pořídit za 1500Kč.
https://www.lhotsky-elektro.cz/Laboratorni-zdroj-LW-K3010D-0-30V-0-10A-d55934.htm?tab=description
Nedá se u něj spoléhat na trvalý provoz při mezním proudu, ale pro 7-8A by vydržet mohl.
Pokračování:



 

[Martin Kurka]

Pokračování:
Pokud si stavíte řezačku pro stavbu, kde není elektrika, dá se řezat z autoakumulátor u(ů). Za něj se dá připojit elektronická regulace proudu. Třeba můžete regulovat pomocí PWM modulů pro DC motorky, nebo naprosto komfortně pomocí regulovatelnýc h buck zdrojů typu DPSxxxx
http://www.hezkyden.cz/kategorie-produktu/moduly/dcdc-menice/pristrojove-menice/
http://www.hezkyden.cz/shop/dps5015/
Na tyto zdroje se prodávají i hotové krabičky, stačí vložit, propojit a zaklapnout.
Tyto zdroje se dají použít i pro řízení z trofejních (notebookových) DC zdrojů. Jen musí mít napětí dobře filtrované.
Regulace tímto zdrojem už je ideální i pro přesné řezání. Má poměrně unikátní funkci nastavitelnost i OPP = over power protection, ochrana proti překročení výstupního výkonu. Můžete ladit proud bez nebezpečí přepálení struny. Také se dají přepínat dvě přednastavitel né paměti nastavení proudu a napětí - například M1 rychlé rovné řezy, M2 tvarové řezy.

Jak bylo výše řečeno i kolegy, odladění struny je vhodné provést třeba zapůjčeným laboratorním zdrojem, pak teprve konstruovat definitivní zdroj.
V tomto případě je experimentální naladění nejrychlejší a nejpřesnější, na to přišel i ten budoucí bakalář, který navrhoval řezačku pro vedení řezacího rámu robotem.

[Martin Kurka]

Jádro je u těchto traf typu M. Jak jsem již psal, používala se různá výška svazku plechů stejného rozměru, aby bylo možno používat stejné výlisky krytu.

Pro M plechy se často používaly standardní tovární kostřičky a tím i standardní výšky svazku plechů. Tento případ u zde uvedeného trafa to není, zde se dělaly kostřičky pro optimální výšky svazků a s připravenými vlisovanými svorkami. Pro info posílám tabulku.

[Peter Munka]

Nebolo by nakoniec lacnejsie a bezpecnejsie kupit elektricky rezaci noz pripominajuci pistol za cca 25 eur ? Na stavebne ucely uplne v pohode.

[Juraj Rojko]

Osobně jsem k tomuto účelu s úspěchem použil laboratorní zdroj podobný tomu, který doporučuje pan Kurka a snad bych snad ještě dodal, že po několika experimentech s různými odporovými dráty se mi nejvíce osvědčil tenký nerezový drát který jsem za pár korun koupil v Bauhasu.