Aký je najlepší postup pri revízii inštalácie s predradeným prúdovým chráničom?

[Radim Strycharski]

Jenže ono uplatněno bude právě za pomocí onoho 30mA PCH (o ochraně základní - izolaci se sam.nepřu).

Tak to ještě srovnej s čl. 5.5.1 ČSN EN 61140 ed. 3. Toto ochranné opatření se uznává jako doplňková ochrana v případě poruchy prostředku základní ochrany a/nebo prostředku ochrany při poruše nebo při nedbalosti uživatelů.. Takže jeden přístroj pro ochranu při poruše selže a druhý přístroj doplňkové ochrany ho má zastoupit. Nedovedu si představit, že jeden přístroj může sebe zastoupit v případě svého selhání.

[Milan Hudec]

To máš samozřejmě pravdu a nebýt čl.v 53, nepřel bych se, on je ovšem diskutované problematice nejblíže.
Normotvůrce zřejmě vzal v potaz nevyzkoušiteln ost jističů, bo situace je stejná jako v kaskádě "nepadající jistič"+proudový chránič 30mA v situaci, kdy smyčka na jistič vychází.
Důležitá bude první věta čl.v 53, dle které lze pravidlo jednoho chrániče použít jen pro koncové obvody, a ne na celý objekt (jedna třicítka pro několik podružných rozvaděčů).
PS.
Nejstrašnější na tom je prvotní nejasnost norem, kdy se několik odborníků (si trochu fandím musí přít ohledně chápání článku.

[Rozmahel Vladimír]

Jen bych dodal, že je zde často citována ČSN EN 61140 ed. 3.
Je to ale norma, která není určena pro samostatné použití.
To bychom také mohli začít čerpat i z Bible...

[Jan Bocek]

Jen bych dodal, že je zde často citována ČSN EN 61140 ed. 3.
Je to ale norma, která není určena pro samostatné použití.
To bychom také mohli začít čerpat i z Bible...

Proč ne?
Kniha Přísloví 1,6.7
Počátek moudrosti je v úctě.....jak porozumět jinotajům,
rčením mudrců a jejich hádankám.

Normy mám v úctě, ukazují mi směr. Mnohých diskutujících si vážím i toho co zde prohlašuji. Někteří píšou v jinotajích a hádankách. A tak užitečnost celé diskuse vidím v tom, že se vytáhly patřičné normy a provedlo se opakování "jak to s těmi ochranami vlastně je". A tak posílám všem BP 2020

[Rozmahel Vladimír]

Nic proti tomu, ale jako technici bychom se měli držet faktů a pro nás platných technických předpisů.
Je jich i tak hodně a domnívám se, že nemá smysl "čerpat jinde než je nařízeno". 
Jinak všem přeji v novém roce bezpečný styk  / samozřejmě s el.částí  / a hlavně hodně zdraví.

[Velký Bobeš]

p. Schwarz mluvil pouze o základní ochraně....... .

K některým odborníkům totiž  ještě nedošla zásadní změna významu pojmů (r. 2009, ...4-41 ed.2) základní ochrana, zvýšená ochrana, doplňková, doplněná apod. 
Ale asi to nevadí, neboť ed.3 některé tyto pojmy vypouští, podobně jako definici prostor.
A když někoho upozorníte, že kdo chvíli stál, tak stojí opodál,budete v nemilosti. 

[Jan Franěk]

K některým odborníkům totiž  ještě nedošla zásadní změna významu pojmů (r. 2009, ...4-41 ed.2) základní ochrana, zvýšená ochrana, doplňková, doplněná apod.  
)

Norma rozeznává prostředky základní ochrany (dříve ochrany před dotykem živých částí) a prostředky ochrany při poruše (ochrany před dotykem neživých částí).
 
Prostředky základní ochrany (doposud ochrany před dotykem živých částí):
základní izolace,
přepážky a kryty, zábrany,
ochrana polohou,
omezení napětí,
omezení ustáleného dotykového proudu a náboje,
řízení potenciálu.
Prostředky ochrany při poruše (doposud ochrany před dotykem neživých částí):
přídavná izolace,
ochranné pospojování,
ochranné stínění,
automatické odpojení,
jednoduché oddělení,
nevodivé okolí,
řízení potenciálu.
Prostředky zvýšené ochrany (zajišťují jak základní ochranu, tak ochranu při poruše):
zesílená izolace,
ochranné oddělení obvodů,
zdroj omezeného proudu,
ochranná impedance.
Ochranná opatření (jsou kombinacemi ochranných prostředků základní ochrany a ochrany při poruše, které zajišťují kompletní ochranu zařízení):
ochrana automatickým odpojením od zdroje,
ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací,
ochrana pospojováním,
ochrana elektrickým oddělením,
ochrana nevodivým okolím,
ochrana SELV (Safety Extra Low Voltage, bezpečné malé napětí – obvody zásadně neuzemněné),
ochrana PELV (Protective Extra Low Voltage, ochranné malé napětí – obvody mohou být i uzemněné),
ochrana omezením ustáleného proudu a náboje.

Tedy z již brzo končící, ale zatím stále platné  ed.2 (7/2020)

[Jan Franěk]

Jen bych dodal, že je zde často citována ČSN EN 61140 ed. 3.
Je to ale norma, která není určena pro samostatné použití.
To bychom také mohli začít čerpat i z Bible...

Ano, ale už v názvu se píše - Ochrana před úrazem el. proudem, společná hlediska pro instalaci a zařízení.

To si navíc  vysvětluji tak, že se týká i spotřebičů z instalace napojených. Když si tuto normu každý pozorně přečte, tak zjistí že se v této normě o tom píše poměrně často. Například v článku 7.6.3.3  dále hned 7.6.3.4 . Ten druhý citovaný mi vlastně říká, že bych v instalaci kde "se toulají" stejnosměrné proudy, neměl používat PCH typu AC.  Někde zde v diskusích byl dokonce odkaz na článek v časopisu elektro, kde jeden z výrobců PCH popsal to samé, tedy že PCH typu AC, nemají dnes už v běžné bytové výstavbě co dělat. Zrovna tak se domnívám že nám tato citovaná norma i jasně říká, že musím brát v potaz součet unikajících proudů v síti a to včetně toho co "uteče" ze spotřebičů a stanovuje maximální dovolenou hodnotu. Osobně to vnímám jako velmi silný normo "protiargument" občas padajícímu centrálnímu PCH.    

[František Šohajda]

Osobně to vnímám jako velmi silný normo "protiargument" občas padajícímu centrálnímu PCH.    

Ano, to je jedna strana mince.....
Ta druhá je, když bude PCH AC a zahltíme jej i větším součtovým ss proudem, pak nemusí i dobrý PCH AC vybavit! A to je ta horší strana mince .
Viz. výrobci chráničů!

[Jan Franěk]

Ta druhá je, když bude PCH AC a zahltíme jej i větším součtovým ss proudem, pak nemusí i dobrý PCH AC vybavit! A to je ta horší strana mince .
Viz. výrobci chráničů!

Ano, právě o tom jsem před chvilkou psal. Dle mého nemá v nové instalaci AC chránič co dělat a proto jsem se o tom zmiňoval. Předpokládal jsem že dost jasně  
Tedy to v tomto případě nevnímám jako druhou stranu mince. O tom jsem ochoten uvažovat maximálně v případě použití chráničů  typu A   a lepších      ,  navíc jen po splnění určitých podmínek

[Milan Hudec]

No vida, pak že se nikdy neshodnem, naprosto souhlasím, AC chránič je dnes vlastně jen pro specifické instalace.

[Velký Bobeš]

Tedy z již brzo končící, ale zatím stále platné  ed.2 (7/2020)

Takový výpis, co jste uvedl, je k ničemu. Aby to k něčemu bylo, musel by se porovnávat význam pojmů z doby před ed.2, s pojmy v ed.2 a následně s ed.3, která ve vztahu k ed. 2 spoustu pojmu vypouští a neřeší.

[Jan Franěk]

No vida, pak že se nikdy neshodnem, naprosto souhlasím, AC chránič je dnes vlastně jen pro specifické instalace.

   Ano souhlas. Má své místo, ale jen u některých aplikací.

Takový výpis, co jste uvedl, je k ničemu. Aby to k něčemu bylo, musel by se porovnávat význam pojmů z doby před ed.2, s pojmy v ed.2 a následně s ed.3, která ve vztahu k ed. 2 spoustu pojmu vypouští a neřeší.

OK, máte možnost to rozvinout mnohem dále.  

Navíc jsem přesvědčen o tom že úplně k ničemu to není. Tato norma je prozatím ještě stále platná a tedy v určitých případech použitelná. 

[Peter Lovacký]

jako technici bychom se měli držet faktů a pro nás platných technických předpisů.
Je jich i tak hodně a domnívám se, že nemá smysl "čerpat jinde než je nařízeno". 

Správny názor, a ja si myslím toto isté, a že je dobré sa toho pravidlá držať v každej odbornej diskusii.
A preto sa chcem opýtať na ten AC, že či je naozaj taký nebezpečný jak sa tu často píše aj vtedy, keď sa bude aj naozaj testovať tak jak sa má?
Myslíte si chlapi že typ A je určený na to, aby podporil lajdákov? A typ A už vôbec netreba testovať?
Bo ja si o výrobkoch všeobecne myslím, že keď sa používajú tak jak sa majú, tak potom aj slúžia tak jak slúžiť majú

[Jan Franěk]

V určitých aplikacích může být AC nefunkční  . Nechá se snadno "uspat" stejnosměrným unikajícím proudem, který generují například mnohé spínané zdroje. Od TV, přes PC až po LED žárovky. Aby správně zafungoval, musel by pak být testovaný poměrně nedlouho před okamžikem kdy musí zafungovat. TO je jedne z důvodů proč nemá dnes už v bytové výstavbě své místo.  Ale je ještě dost apliakcí kde může být nasazen.

Pak podle velikosti stejnosměrného unikajícího proudu nasazujeme typ A, B, nebo třeba F

A typ A už vôbec netreba testovať?

To jako myslíte vážně 

[Jan Bocek]

Mám dojem že se zde pletou různé pojmy.

Ale na základní otázku, jak postupovat nejlépe je zde málo odpovědi.

Re: Aký je najlepší postup pri revízii inštalácie s predradeným prúdovým chráničom?

[Peter Lovacký]

Aby správně zafungoval, musel by pak být testovaný poměrně nedlouho před okamžikem kdy musí zafungovat.

Ou, vy ste teda ale riadne prísny 

Čo hrozí typom s citlivosťou na DC zložku keď sa nebudú nikdy testovať?

[Jan Franěk]

Ou, vy ste teda ale riadne prísny  

Proč já? Jen jsem vám posal jeho vlastnosti  

Čo hrozí typom s citlivosťou na DC zložku keď sa nebudú nikdy testovať?

To samé co s kterým koliv jiným PCH. Prostě nemusí vybavit v předepsaném čase. To ovšem nutně nemusí znamenat že nezachrání život, ale díky prodlouženému času se procentuální šance na přežití logicky snižuje. Stále nevím co je na tom nepochopitelné . Vyšlo mnoho článků od odborníků i od výrobců PCH s popisem funkcí i rozdílů mezi jednotlivými typy chráničů. Zde v diskusích je nepočítaně odpovědí na toto téma, vždyť se PCh nasazují už nějaký pátek.
Zkuste si nějaký PCH rozebrat. Možná vám to pomůže.

Pravidelné testování má řekněme dva úkoly. Prvním z nich je otestovat že je PCH funkční. Možná bych to trochu srovna s kamerovým systémem, kde pravidelně nekontrolujete záznam a v momeńte kdy k něčemu dojde, zjistíte že už 3 týdny nenahrává kvůli odejitému HDD.
Tedy čas výrobcem doporučený pravidelnému testování, většinou od 1 po 6 měsíců, nemusí souviset ani s tím jak si výrobce věří, ale třeba jen v rozdílném pohledu na samotnou bezpečnost. Jeden si řekne že stačí 2x za rok a hotovo, odpovědnost je na provozovateli. JIný že nevěří tomu že to někdo dělá a že když napíše 1x v měsíci, někdo se může leknout a třeba to alespoň 1-2x ročně skutečně udělá. Ve výsledku je to stejně jedno, protože o tom co e děje dál nic nevíte a ani nemusíte vědět.
Druhým důvodem testování je to, že rozpohybujete mechanismus PCH. D9ky dlouhému nicnedělání mu prostě "tuhne" mechanismus. Například oxidací, prachem, uvolňováním tlaku pružin a podobně. Dobře je to vidět například během revizí. Pokud potkám PCH, který nebyl testován, ať už ručně nebo provozem, většinou neprojde prvním měřením. Někdy časem, jindy vzestupným proudem. ALe naměřené hodnoty nebývají tragické, jen kousek za smluvenými hranicemi. Každé další opakované měření už je OK. Osobně mám vypozorováno že se tomu nejčastěji stává pokud není PCH testován (nebo využit) déle jak cca 2 roky. Tedy pokud se nejedná o Noark PCH. U těch pozoruji cca 30% úmrtnost už i během výchozích revizí.