Musí mít autozvedák doplnující pospojování ke konstrukci?

[Jan Němec123]

No určitě je to jen k dobrému k zvedáku přívést vodič pospojování, jen moc nechápu v jakým článkem v normě je to v rozporu. Pokud napíši závadu, měl bych se o něco opřít. Dle autora není proveden protokol o UVV, pokud by tam náhou vyšly prostory zvlášt nebezpečné tak je jasné chránič, doplňkové pospojování... .,  ale pokud by tam byl prostor nebezpečný nevidim v normě nějaké další nutnosti tam ten chránič dávat, nebo zvedák pospojovat.

[Peter Lovacký]

Základný postup a princíp je v podstate vždy rovnaky.
Najprv treba v projekte alebo na základe prevádzkovateľ om určených VV posúdiť či stačí základná ochrana (to sa tu zatiaľ nestalo) a potom ju podľa VV, vlastností samotného EZ, prípadne sedmičkových noriem už len stačí keď treba primerane zvoliť a doplniť
Už som videl vyhodnocovať i také riziká, čo ich hádam nevymyslí ani sám "Holyud" 

[Jaroslav Jonáš]

Jak jsem již uvedl v příspěvku "17",  není mi jasné, který vnější vliv by z onoho prostoru se zvedákem udělal prostor zvlášť nebezpečný. Musel by to být některý z VV uvedených v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 ZMĚNA Z1 Tabulka NA.6 - Prostory zvlášť nebezpečné. Podle mého názoru žádný z těch VV pro dílnu se zvedákem nepasuje. Proto si troufám tvrdit, že diskutovaný prostor se zvedákem, není z hlediska úrazu elektrickým proudem prostorem zvlášť nebezpečným. V takovýchto prostorech norma předepisuje stupeň ochrany normální, ne doplněnou (zvýšenou). Pokud by přesto připadalo v úvahu pospojování, rád bych věděl, odkud kam by se tento vodič vedl, kam by se připojil jeden i druhý konec tohoto vodiče a co konkrétně by tento vodič vylepšil.

[Jan Franěk]

Jak jsem již uvedl v příspěvku "17",  není mi jasné, který vnější vliv by z onoho prostoru se zvedákem udělal prostor zvlášť nebezpečný.

Ale o těchto zvlášť nebezpečných prostorech zde píšete jen vy.  

Nicméně to že například BA, BC a další VV v prostorech jsou vyhodnoceny jako normální, nemusí vůbec nic znamenat.
Vemte v potaz dalších mnoho "drobností". Od vibrací, po třeba práci s hořákem, nebo chemií na čištění motorů a součástek. Nepříznivých vlivů se tam může nacházet víc než dost.
Z logiky věci prostě všem připadá zcela normální a logické, vyžadovat zvýšenou ochranu v prostoru, kde se navíc nacházejí studenti. O tom co se tam doopravdy dělá a jaké nářadí a chemikálie se zde používá, je potřeba zohlednit v protokolu VV. Pokud ho nemám po ruce, automaticky počítám s tím nejhorším co mne napadne i když se tam třeba jen mění pneumatiky. Tedy i z důvodu toho abych se uchránil, doporučím zvýšenou ochranu, která vůbec nemusí znamenat to že se jedná o zvlášť nebezpečný prostor. To ostatně nemáte ani doma a přesto máte předepsány PCH na zásuvky i světla. Mne osobně "děsí" právě ty velké vodivé neživé části a velmi snadné porušení kabelů při práci učňů, ať už mechanicky, tak zmiňovanou chemií, či zatečením vody a podobně. To vše v blízkosti dalších vodivých konstrukcí.  Pospojení může mnoho zachránit a přitom se jedná v podstatě o velmi levnou ochranu. Být projektantem toho díla, tak neváhám ani vteřinu.
Ale vždy je to samozřejmě třeba řešit podle konkrétních místních podmínek.

[Peter Lovacký]

Pokud by přesto připadalo v úvahu pospojování, rád bych věděl, odkud kam by se tento vodič vedl, kam by se připojil jeden i druhý konec tohoto vodiče a co konkrétně by tento vodič vylepšil.

Napríklad:
Priložte jeden hrot meráku na nejakú neživú časť EZ a roztiahnite ruky. Pridajte k tomu dajmetomu ešte meter a v tejto vzdialenosti zmerajte odpor ďalšej hocijakej vodivej neživej časti voči tej prvej. Pritom sa rozhodnite sa, či je podľa vášho tá druhá v dosahu tej prvej.
Z nameranej hodnoty medzi nimi a z prostredia si potom vyhodnotíte potrebu pospájania.
To tak dosť v skratke.

[David Hruda]

Pánové, jen taková kontrolní otázka.
Viděli jste někdy vůbec takový zvedák?

[Milan Hudec]

Pánové, jen taková kontrolní otázka.
Viděli jste někdy vůbec takový zvedák?

Poslední byl dvacetitunka na náklaďáky, vykazoval unik.proud při záběru kolem 8mA, takže dostal do vínku desítku zž.
Revize předešlá žádný takový vodič nedoporučovala, jestli byl vůbec měřen tento parametr, tak bez zátěže (mne vykazoval kolem 2mA.

[Jan Němec123]

Samozřejmě proudové chrániče jsou doma, protože jsou lidi laici. Pokud projektant nakreslí pospojování paráda, pokud VV napišou prostor nebezpečný, tak moc nevím kde hledat závadu, že tam pospojování není. Doporučení pospojit vyborné.

[Jan Bocek]

Ale o těchto zvlášť nebezpečných prostorech zde píšete jen vy.  

Nicméně to že například BA, BC a další VV v prostorech jsou vyhodnoceny jako normální, nemusí vůbec nic znamenat.

Ale vždy je to samozřejmě třeba řešit podle konkrétních místních podmínek.

Je to již několikrát opakované téma

BC prostory, kde může dojít k dotyku s dvěma vodivými částmi současně.
Pak se již stupňuje zdá vyjimečně, často, nebo trvale. Dílna, kde je autozvedák, který má obvykle velké kovové hmoty, tak vytváří prostor s vlivem BC3 až BC4.
Pak jsou to prostory nebezpečné a vyžadují z hlediska úrazu elektrickým proudem zvýšenou ochranu. Ta lze provést Fi nebo pospojováním.
V době, kdy se Fi neinstalovaly, tak pospojování bylo vždy.

Je to základní princip a základní hledisko v el. instalaci. Části současně přístupné jsou v normě definovány v půdorysu 1,25 m a v nárysu 2,5 m ( na dosah ruky a rozpažené ruky). Slovo dosah se rozumí, že nesmí dojít ke kontaktu se žádnou části těla ( rukou, nohou, hlavou, atd)

RT se musí PVV zabývat, aby ověřil její skutečné podmínky, jak si jej provozovatel určil, nebo měl určit ( §3 odst.4 NV 101/2005 Sb.,  podrobné požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, kde se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a technického zařízení))

[Jan Němec123]

BC prostory, kde může dojít k dotyku s dvěma vodivými částmi současně.
Pak se již stupňuje zdá vyjimečně, často, nebo trvale. Dílna, kde je autozvedák, který má obvykle velké kovové hmoty, tak vytváří prostor s vlivem BC3 až BC4.
Pak jsou to prostory nebezpečné a vyžadují z hlediska úrazu elektrickým proudem zvýšenou ochranu. Ta lze provést Fi nebo pospojováním.
V době, kdy se Fi neinstalovaly, tak pospojování bylo vždy.

A konečně jsme se dostali k tomu správnému, u prostoru zvlášť nebezpečných je nutná dolněná ochrana. U prostoru "pouze" nebezpečného stačí ochrana normální dle ČSN 332000-4-41 ed. 2  Z1.

[Jan Bocek]

A konečně jsme se dostali k tomu správnému, u prostoru zvlášť nebezpečných je nutná dolněná ochrana. U prostoru "pouze" nebezpečného stačí ochrana normální dle ČSN 332000-4-41 ed. 2  Z1.

To myslíte vážně?
4-41 není jediná pro posouzení

[Jiří Schwarz]

...
Viděli jste někdy vůbec takový zvedák?

Musím se přiznat, že jsem zvedák ještě nerevidoval.
Ale pravidelně pokukuji po používané technice když jedu na sezonní výměnu pneu a jestli tvrdím něco o zvýšeném nebezpečí poškození přívodního kabelu, plyne to z toho, co jsem viděl a co dokážu vnímat s ohledem na nějaké zkušenosti.
Ale uznávám, že nejsou všechny zvedáky stejně konstruované, a u  některých je to riziko poměrně menší

[Jan Němec123]

To myslíte vážně?
4-41 není jediná pro posouzení

Já neříkam, že je jediná k posouzení. Ale bavíte se zde o nějakých vnějších vlivech, dle nich napíšete, že jsou tam prostory nebezpečné a že to chce doplňkovou ochranu. Tak počítám s tím, že vycházite z norem pro určování vnějších vlivů. A v normách pro VV je, že prostory NEBEZPEČNÉ nepotřebují doplňkovou ochranu. Řekněte mi teda, kde se na prostory nebezpečné uplatnuje doplňková ochrana. V žádném případě se nechci hádat. Velice rád se nechám poučit.

[Jiří Schwarz]

... Řekněte mi teda, kde se na prostory nebezpečné uplatnuje doplňková ochrana.
...

Zařazení prostoru jako zvlášť nebezpečný je jednou, nikoliv jedinou podmínkou pro nějaký zvýšené bezpečnostní opatření, doplňkovou ochranu.

Jednak by měl seriozní výrobce zařízení zvážit co doporučí pro způsob instalace a zajištění bezpečnosti, a pak by pro instalaci takového zařízení měl být alespoň nějaký zjednodušený projekt, podložený nějakým místním šetřením, kde provozovatel, investor, technolog, elektrikář (RT) dohodnou s projektantem některé podrobnosti.

Norma, ať už "4-41" nebo jiná, mi nastavuje jakési minimální hranice, pod které bych neměl jít, ale nemůže vystihnout všechny okolnosti ve všech případech

[Jaroslav Jonáš]

Celá věc je tady zveličovaná a dramatizovaná, přitom podobných dílen se zvedákem jsou u nás stovky a možná ještě více. Stále to vidím tak, že se zde jedná o prostor NEBEZPEČNÝ, ne o prostor zvlášť nebezpečný. V prostoru NEBEZPEČNÉM je požadovaný stupeň ochrany NORMÁLNÍ. Ochrana doplněná (dříve zvýšená) je požadovaná v prostorech ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÝCH. Z toho pro mě vyplývá, že neprovedené doplňující pospojování není závadou, která by se zdůvodnila některou ČSN. To, že se v dílně opravují auta, používají se tam různé chemické prostředky a jiné látky, je sice pravda, ale jejich množství není na celkový prostor velké a způsob použití dlouhodobý. Prostor dílny je jistě podle potřeb odvětrávaný. Učňové mají nad sebou dohled a jejich případnou nekázeň technické předpisy neřeší.
Tvrzení, že v prostoru NEBEZPEČNÉM je normami požadovaná ochrana DOPLNĚNÁ, je pro mě novou informací, ale bez odkazu na konkrétní předpis.

[Jan Němec123]

Myslím to uplně přesně. Většina lidí zde píše že když je prostor nebezpečný tak musím hned myslet na doplňkovou ochranu. Prostor NEBEZPEČNÝ mi autmaticky nepřikazuje doplňkovou ochranu.

[Rozmahel Vladimír]

Trochu odbočím.
Kde je dnes stanoveno členění prostor na normální, nebezpečné a zvlášť nebezpečné?
Je to český anachronismus, který vypadl z platných norem...?

[Jiří Schwarz]

... je pro mě novou informací, ale bez odkazu na konkrétní předpis.

Tak si třeba prostudujte ČSN EN 60204-32, ed.2
Zabývá se elektrickou bezpečností té skupiny strojů, které můžeme zařadit mezi zdvihací zařízení
Požaduje posouzení rizik, mimo jiné vyplývajících ze závad a poškození, které mohou mít za následek úraz elektrickým proudem
Já netvrdím, že to tam musí být, ale určitě je vhodné podle místních podmínek a provedení zařízení posoudit, jestli nám ta ušetřená stokoruna za pár metrů vodiče stojí za nějaké riziko!