Může být střecha z titanzinkového plechu použita jako součást hromosvodu?

[Lukáš Rotrekl]

Revizní technik vám může odeslat odpověď "ano". Pokud máte pochybnosti Vy, je na vás, abyste na ně poukázal a řádně odůvodnil příslušnými články relevantní normy.
Pokud je vydáno stavební povolení podle ČSN 341390 a hromosvod odpovídá projektové dokumentaci podle ČSN 341390, potom nemůže nikdo z moci úřední požadovat před řádnou kolauadací jiné provedení.  

Takže hypoteticky, pokud jsem se dostal před asi měsícem k objektu, který je rozestavěný od roku 87, tak pokud se povede a zákazník jej podle posledního plánu na jaře dostaví a začně obývat, tak zrevidujeme instalaci v souladu s 341010, hromosvod s 341390, ..... Tak to asi nebude, ne? 

[Radim Strycharski]

Takže hypoteticky, pokud jsem se dostal před asi měsícem k objektu, který je rozestavěný od roku 87, tak pokud se povede a zákazník jej podle posledního plánu na jaře dostaví a začně obývat, tak zrevidujeme instalaci v souladu s 341010, hromosvod s 341390, ..... Tak to asi nebude, ne? 

Já nevím, kdo má dát podnět k aktualizaci dokumentace pro stavební povolení, ale revizní technik to není. A i kdyby byl, tak má minimálně počkat na schválení aktualizované dokumentace pro stavební povolení, když jinou nedostane, a teprve potom udělat revizi.

[Lukáš Rotrekl]

A vy byste teda napsal výchozí revizi s odkazem na již pár let neplatnou normu s tím, že zařízení je evidentně vybudováno až po skončení platnosti této normy?

[Radim Strycharski]

A vy byste teda napsal výchozí revizi s odkazem na již pár let neplatnou normu s tím, že zařízení je evidentně vybudováno až po skončení platnosti této normy?

Ano, napsal. Udělám revizi podle předložených podkladů. Měl jsem možnost udělat revizi v roce 2010 podle projektu z roku 2005 na ČSN 341390 a potom taky protokoly na osvětlení, kdy se svého času měnily normy na osvětlení, přičemž zrovna normy na osvětlení jsou typické tím, že se u nich nedává žádné souběžné období. Takže tam nezbylo, než ze dne na den udělat posudek podle neplatné normy. Jestli je norma neplatná jeden den nebo několik let je jedno. U hromosvodu je situace jednodušší, protože se nevyjadřujeme k bezpečnosti. U elektriky bych možná protestoval podle toho, jak dalece bych si podle svého myslel, že se stará úroveň bezpečnosti vzdálila od dnešních požadavků, nicméně bude podle toho ještě před ukončením výchozí revize aktualizována a následně schválena dokumentace.  Bezpečnost je totiž ve své podstatě velice pofidérní pojem, a proto taky na stejnou věc existuje tolik různých přístupů.

[Milan Hudec]

Jste kolegové neslyšeli o pravidle 18měsíců?

[Radim Strycharski]

Slyšeli, ale nečetli 
Respektive četli jen tuším v souvislosti se souborem 33 2000.

[Wolfgang Marks II]

Nejen že může, ale dokonce musí.
Plechovou střechu doplňte jímacím vedením.,  Ale plechy připojit musíte, protože nelze dodržet přeskokové (dostatečné) vzdálenosti. A zároveň si zkuste proměřit vodivosti krytiny jako celku.
Pokud toto uděláte, dojde k velkému rozložení proudové hustoty, a střecha to přežije. Zároveň ta střecha musí být uzemněná jako velké kovové těleso či hmota. Divím se, proč je kolem toho tolik zbytečných diskusí. U nás v Krkonoších je tolik kovových střech s hromosvody a žádná dosud neshořela. A když se ve střeše udělá dírka, to nemohu vyloučit, mám pojistku na živel a střechu opravím... Požáry vzmikly od rezavých a neudržovaných hromosvodů. Pokud ten montáž vynecháte, zanedbáte, nebo použijete nevhodné součásti, tak se střecha po úderu blesku nezapálí, leda, že by majitel měl kové součásti ve střeše. Pak ovšem může dojít k přeskoku nebo vzniku oblouku a hlavně k nekontrolované mu odvádění blesku. A to je potom průšvih. Doporučuji videa/fotky od Reinharda Schüngela z Mnichovského ředitelství HZS.

[Radim Strycharski]

Divím se, proč je kolem toho tolik zbytečných diskusí.

Jádro této diskuse spočívá v tom, že ta střecha musí být celá schovaná v ochranném prostoru jímačů. To není od věci připomenout. Nemusí to pro každého vyznít tak samozřejmě, když jde o plechovou střechu.

[Lukáš Rotrekl]

A další část debaty, jestli lze udělat výchozí revizi podle již neplatné normy.

[Peter Lovacký]

Jádro této diskuse spočívá v tom, že ta střecha musí být celá schovaná v ochranném prostoru jímačů. To není od věci připomenout. Nemusí to pro každého vyznít tak samozřejmě, když jde o plechovou střechu.

Chápem dobre že myslíte celý plech strechy v ochrannom uhle pod tyčami? Si myslím že tyče sú dobré pre vyvýšeniny na streche ako sú komíny a pod. a nemusia byť všade. Že drôty čo tvoria oká zberacieho vedenia na streche tiež stačia ako zachytávač.

[Vít Rotrekl]

Chápem dobre že myslíte celý plech strechy v ochrannom uhle pod tyčami? Si myslím že tyče sú dobré pre vyvýšeniny na streche ako sú komíny a pod. a nemusia byť všade. Že drôty čo tvoria oká zberacieho vedenia na streche tiež stačia ako zachytávač.

Není nijak složité pomocí jímačů schovat celou střechu do ochranných prostorů jímačů. Drát, který vede po plechové střeše bych za jímač nepovažoval. A osobně bych na plechové střeše preferoval izolovanou jímací soustavu, tak abych střechu neměl vůbec v kontaktu s hromosvodem. Ale jen ji uzeměnou a pospojenou.

[Peter Lovacký]

Drát, který vede po plechové střeše bych za jímač nepovažoval.

Ste ma zneistil že som musel pozrieť do starej normy  ,  a tam je jak zachytávacie zariadenie viac možností. Dokonca že aj zvod keď ide po streche slúži jak zachytávač a to som vôbec nevedel
Až teraz som si v tej starej norme všimol, že už pred 50 rokmi sa viac uprednostňoval o zachtávacie vedenie jak tyče.
Ja teda veľmi nerád revidujem ani opravujem staré bleskozvody hlavne kvôli ich zhnitým Ačkovým zemničom, ale teraz ma napadlo, že kebyže bolo ešte uzemnenie dobré, tak by sa aj dosť často dal starý bleskozvod elegantne opraviť výmenou starých častí od meracích svoriek iba s vodičom ALMGSI. By ma celkom zaujímalo do jakej výšky môže taký drôt trčať samostatne, myslím z mechanických dôvodov a podľa výrobcu

[Radim Strycharski]

Můžete použít metodu mřížové soustavy, čili tím vlastně použijete drát souběžný se střechou jako jímač, ale to je prakticky použitelné jen pro přibližně rovinné střechy. A i tak musí být vodiče od střechy v takové distanci, aby byla celá plocha střechy v ochranném prostoru valící se koule. Takže jde v podstatě o metodu valící se koule.

[Jan Hájek]

Minimální průřez jímače je normativně 9,5 mm.
Viz poznámka c u tabulky 6 v ČSN EN 62305-3
Je možno uplatnit pro jímací tyče a uzemňovací přívody. Pro jímací tyče, pro něž mechanické namáhání jako zatížení větrem není kritické, je možno použít tyče o průměru 9,5 mm délky 1 m.

[Peter Lovacký]

Celkom asi nechápem súvis gule s okami pán Strycharski, bo čo som pozeral do starej i novej normy tak drôt môže ležať rovno na plechovej streche, a na toto guľu nenapasujem. A v starej gule ani niet.
Ja som myslel pán Hájek na to, že či sa dá použiť na opravu bleskozvodu podľa starej normy namiesto pôvodnej FeZn fí8 dnešný materiál ALMGSI fí8. Stará norma síce pozná hliník len fí10, ale ten nový ALMGSI zas tak celkom hliník nie je, ale skôr alternatíva tej FeZn fí8. Si myslím.
O povolenom priemere zachytávacej tyče som v 341390 tiež nenašiel nič, a preto si myslím že keď podľa nej by na krátku tyčku vtedy nevadil FeZn fí8, tak by ani dnes nemusel vadiť ten ALMGSI.
Vlastne mi šlo o to, že jak s ALMGSI opraviť bleskozvod podľa 34 1390 čo najjednoduchši e a aby to trochu aj vyzeralo.
O rekonštrukciác h podľa 62305 na starých budovách v mestách si fakt že ilúzie nerobím Čo som videl, tak od ulice sa maximálne prepoja zvody okolo steny tesne pod asfaltom a dakedy ani toto nie a rovno to nechajú po povrchu Včera som meral jeden zvod v asfalte, čo mal v revízii 12 ohm a na meráku 150 tak ma napadlo že čo s tým
Možno by to chcelo novú tému, o takých opravách som nič nenašiel, ale neviem či sa tomu vôbec dakto venuje

[Radim Strycharski]

Celkom asi nechápem súvis gule s okami pán Strycharski, bo čo som pozeral do starej i novej normy tak drôt môže ležať rovno na plechovej streche, a na toto guľu nenapasujem. A v starej gule ani niet.

Neřešíme tady, že ve staré normě není valící se koule, ale že nemá být propálen slabý plech podle nové normy. Takže když bude plechová střecha v ochranném prostoru tyčových jímačů, nechť vede jímací vedení (i když to už jsou vlastně svody) přímo po krytině. Když ale jímací tyče nejsou a bude použita mřížová soustava, tak ta bude sloužit jako jímací vedení a musí ochránit i prostor mezi vedeními, protože nesmí dojít k průpalu plechu, čili k přímému úderu do plechu. Vysvětluje to obrázek A.4 ČSN EN 62305-3 ed.2.

[Jan Hájek]

O povolenom priemere zachytávacej tyče som v 341390 tiež nenašiel nič, a preto si myslím že keď podľa nej by na krátku tyčku vtedy nevadil FeZn fí8, tak by ani dnes nemusel vadiť ten ALMGSI.
Vlastne mi šlo o to, že jak s ALMGSI opraviť bleskozvod podľa 34 1390 čo najjednoduchši e a aby to trochu aj vyzeralo.

No vidíte, jak to dopadne, pokud chcete na něco z roku 1969, co vzniklo úpravou toho co bylo uděláno v roce 1955 napatlat řešení a materiály o více jak půl století starší.

Hoďte sem ten objekt a já ho sestřelím podle ČSN 341390, to mi jde dost dobře:
JSS: O seriálu Jak sestřelit staříka

No a až bude jasné, že to ČSN 34 1390 nikdy neodpovídalo, bude možné to konečně udělat správně.

[Peter Lovacký]

Když ale jímací tyče nejsou a bude použita mřížová soustava, tak ta bude sloužit jako jímací vedení a musí ochránit i prostor mezi vedeními, protože nesmí dojít k průpalu plechu, čili k přímému úderu do plechu. Vysvětluje to obrázek A.4 ČSN EN 62305-3 ed.2.

Hej, lenže ten A4 je pre izolovaný, teda oddialený zachytávač, tam tomu chápem.
Ja som mal na mysli neizolovaný čo je na obrázku A5 kde drôty mreže ležia rovno na plechu. Prečo by nemala na zachytávanie stačiť iba tá mreža a treba ku nej ešte tyče?