Jaké máte zkušenosti s ověřováním proudových chráničů typu B?

[Jan Franěk]

Zkušenosti s PCH typ B nemám žádné, dosud jsem ho neviděl ani na obrázku. Nepotkal jsem se s ním ani za 25 let ve velké Fakultní nemocnici a nejspíš na něj nenatrefil ani nikdo další z diskutujících. Proto nerozumím jakémusi připojení nějakému přímotopu "přes diodu" za PCH typ B, jak na to kdo přišel? To předepisuje onen výrobce přímotopu?

Chrániče mívají často problém se stejnosměrnou složkou, kdy průtok stejnosměrného proudu jejich vnitřkem, "uspává" jejich bezpečnostní funkci. Této vlastnosti se dokonce využívá v některých měřících přístrojích k dočasnému "uspání" ,  aby bylo možné měřit velikost impedanční smyčky za PCH.
Jenže některé spotřebiče, často právě fény a některé přímotopy, jsou regulovány na 50% výkonu zapojením za diodu, která "oseká" jednu z půlvln. CHráničem tak prochází pulzní proud jen jedné polarity, což je právě stejnosměrná složka. Díky ní mnoho PCH nevypíná v předepsaných časech a vybavovacích proudech. Protože podobných spotřebičů které "oblbují" PCH stále přibývá, zlepšují se vlastnosti PCH v ruku v ruce s rostoucími potřebami trhu a nároky na bezpečný, ale zároveň spolehlivý provoz el. zařízení. Nyní to jsou například nabíjecí stanice, kde jsou PCH typu B například přímo předepsány jejich výrobci. Proto věřím že mnoho elektrikářů se s tím již setkalo, nebo brzo setká. I z tohoto pohledu beru dotaz kolegy Hudce za perfektní osvětu a jeho testy za báječné seznámení s vlastnostmi a možnými úskalími nynějších i budoucích revizních měření.  Rád s ním i provedu nějaký pokus, kdy mám přístup ke dvěma PCH typu B instalovaným v jedné z nabíjecích stanic. Měření mám už povoleno od provozovatele a výrobce této stanice.

[Radim Strycharski]

Chrániče mívají často problém se stejnosměrnou složkou, kdy průtok stejnosměrného proudu jejich vnitřkem, "uspává" jejich bezpečnostní funkci. Této vlastnosti se dokonce využívá v některých měřících přístrojích k dočasnému "uspání" ,  aby bylo možné měřit velikost impedanční smyčky za PCH.

Jenomže to uspání, respektive začátek uspávání, které trvá nějakou dobu, se týká případu, kdy stejnosměrná složka prochází jen jedním pólem chrániče. Bezporuchový provoz diodových spotřebičů by tedy na správné vybavení chrániče AC neměl mít vliv. Když potom dojde k poruše za diodou a velikost poruchového proudu bude dostatečná, tak chránič AC má hned vybavit. Teprve kdyby poruchový proud byl pod hranicí vybavení, dojde k uspání chrániče. Aby však mohl téci pouze malý DC proud jedním pólem, muselo by dojít k hodně specifické poruše, která se bude týkat jen omezeného okruhu spotřebičů. Sám pro sebe si zatím ani nedokážu vyhodnotit, jestli je taková porucha pravděpodobná u nabíjecích stanic.

[Jirka Š. Svejkovský]

No já nevím, ale při pokusech na několika AC chráničích (měření půlvlnou) dotyčný vybavil tak 1x ze tří pokusů. Měřeno 1,4 násobkem jmenovitého proudu.

[Milan Hudec]

Jenomže to uspání, respektive začátek uspávání, které trvá nějakou dobu, se týká případu, kdy stejnosměrná složka prochází jen jedním pólem chrániče. Bezporuchový provoz diodových spotřebičů by tedy na správné vybavení chrániče AC neměl mít vliv. Když potom dojde k poruše za diodou a velikost poruchového proudu bude dostatečná, tak chránič AC má hned vybavit. Teprve kdyby poruchový proud byl pod hranicí vybavení, dojde k uspání chrániče. Aby však mohl téci pouze malý DC proud jedním pólem, muselo by dojít k hodně specifické poruše, která se bude týkat jen omezeného okruhu spotřebičů. Sám pro sebe si zatím ani nedokážu vyhodnotit, jestli je taková porucha pravděpodobná u nabíjecích stanic.

Uspáváš proti PE, o tom žádná.
Nicméně AC chránič rozhodíš i při pulsním proudu L-N, sice ne tak tvrdě, ale .....
Teoreticky by to vadit nemělo, prakticky to vypadá na výrobní nepřesnost, pokud mohu vyjít ze svých poznatků, tak čím levnější křáp, tím větší projevení této nectnosti.

[Jan Franěk]

Jenomže to uspání, .....

Berte kolego můj příspěvek trochu s rezervou. Byl adresován Jaroslavu Jonášovi, který se pravděpodobně prozatím nesetkal s touto nectností některých typů PCH. Snažil jsem se vyjádřit tak trochu polopaticky, aby to chápal nejen čtoucí odborník, ale i případný laik a dokázal si představit některá možná úskalí.

I proto se již nepoužívají PCH typu AC, ale v drtivé většině případů u VO zakoupíte PCH typu A.

Nicméně toto téma se týká PCH typu B. Tak za OEZ krátká definice.

 Proudové chrániče typu B je nutné použít u spotřebičů, které mohou generovat DC reziduální proud. Reagují totiž jak na střídavé, stejnosměrné pulzující, tak i na stejnosměrné reziduální proudy. V domovních instalacích může jít o nabíjecí stanice pro elektromobily apod.

Proudové chrániče typu B+
Reagují na stejné reziduální proudy jako proudové chrániče typu B. Jejich frekvenční charakteristik a je ale upravena tak, že na vysokých frekvencích vypínají při nižších násobcích reziduálního proudu než proudové chrániče typu B. Jsou tak schopné bezpečně vypnout reziduální proudy v řádech desítek kilohertzů. Většinou je lze nalézt v průmyslu.

Jen pro představu vkládám výřez z článku časopisu elektro, který se problematikou PCH vzhledem k jednotlivým typům věnoval. Jde o článek vydaný 29.04.2019, z které jsou i vložené popisy PCH  B a B+

[Radim Strycharski]

No já nevím, ale při pokusech na několika AC chráničích (měření půlvlnou) dotyčný vybavil tak 1x ze tří pokusů. Měřeno 1,4 násobkem jmenovitého proudu.

Právě jsem vyzkoušel RCBO OEZ Minia OLI B 16/1N/003 AC na čas při 5 x Idn. Musím potvrdit, že při jedné půlvlně nevybavil a při druhé ano.