Opravdu nezemnit anténní stožár?

[Jirka Š. Svejkovský]

Jímač v prostoru dalšího jímače by teoreticky ohrožen být neměl. Teda pokud nezasáhne do prostoru valikoule.

Jestli to ví i ten blesk, je ovšem otázka.

[Milan Hudec]

Rozdíl mezi obvodem valivé koule a chráněným předmětem je cca výbava dospělého evropana, fakt si myslíš, že těch 30cm bude pro blesk dostatečnou hodnotou?

[Jirka Š. Svejkovský]

Hromosvod navrhujeme proto, abychom snížili pravděpodobnos t škody na nějakou definovanou hodnotu. Nikoliv abychom škody úplně vyloučili.

Jestli existuje nějaká lepší možnost, sem s ní.

[Milan Hudec]

Hromosvod navrhujeme proto, abychom snížili pravděpodobnos t škody na nějakou definovanou hodnotu. Nikoliv abychom škody úplně vyloučili.

Jestli existuje nějaká lepší možnost, sem s ní.

Jsem přesvědčen, že pokud ona vzdálenost nebude kolem dvou metrů a zároveň jímací soustava nebude mít alespoň maximální odpor srovnatelný s CYA 25 (což po několika letech oxidace hromosvorek mít nebude) je to trochu dosti placebo.
Takže pořádná vzdálenost a pořádné svorky a drát.

[Pavel Horský]

To je v pořádku Pavle že se nebojíš.    Problém je ale v tom, že i na té anténě je potenciál země, i když o pár Ohmů "zkažený" a především tam hrozí riziko přeskoku a nebo indukce. Přizeměním toho stožáru riziko škod znatelně snižuješ.

Honzo, ale všimni si, že jsem ve svém příspěvku záměrně neuváděl termín "anténa" nebo "anténní stožár". Je spousta dalších vodivých součástí stavby, které se dnes připojují na zem a mě se zdá, že je to kolikrát bez rozmyslu...pro stě norma uvádí......a ámen tma.

[Pavel Horský]

Jsem přesvědčen, že pokud ona vzdálenost nebude kolem dvou metrů a zároveň jímací soustava nebude mít alespoň maximální odpor srovnatelný s CYA 25 (což po několika letech oxidace hromosvorek mít nebude) je to trochu dosti placebo.
Takže pořádná vzdálenost a pořádné svorky a drát.

Milane, naprosto s Tebou souhlasím.

Na druhou stranu........ valivá koule, ochranné úhly atd. ......předpokl ádejme, že jsou to výsledky dlouhodobých výzkumů v oblasti ochrany před bleskem a tak mu tedy asi "musíme" věřit. Já to beru tak, že se při návrhu ochrany musím držet normativních požadavků a doporučení.... .i když některým věcem tak úplně nevěřím.

Jirko, doufejme, že ten blesk ví, co je to valivá koule a že se nám nikdy nebude cpát do té vzdálenosti "S",  jak píše Milan, délky výbavy dospělého - poupravím - afroameričana a nebo pralesního muže.

[Jirka Š. Svejkovský]

Kdejaká vzduchna na střeše je připojena na zem kaničkou 2,5mm2. Přesto jí považujeme za chráněnou, pokud je v bezpečné vzdálenosti od hromodrátu. A dva metry to rozhodně nejsou. Na to si pán postavil moc malej dům.

Hromosvod je dílem kompromisu.

[Pavel Horský]

Hromosvod je dílem kompromisu.

Ano, některé hromosvody jsou opravdu velkým dílem, přímo uměleckým 

[Rozvodak]

Jestli on v tomhle ohledu nebyl lepší "sestřelený stařík"? Všechno se spojilo nahoře, a bleskoproud se netáhl dobrovolně kvartýrem na hopku. 

[Jan Franěk]

Jestli on v tomhle ohledu nebyl lepší "sestřelený stařík"? Všechno se spojilo nahoře, a bleskoproud se netáhl dobrovolně kvartýrem na hopku. 

Myslím že ne. Vše pospojit je i dnes jednou z možných variant. Nutno dodat že tou horší.

Jen nechápu proč zde píšete o 30cm. Nikde nic podobného nevidím, jen je zcela jasné že jde o nedostatečnou vzdálenost S a nikdo, včetně mne nic takového nepsal. Přijde mi to jako záměrné podsouvání nesmyslu.

V projektech se nejčastěji setkávám v těchto místech se vzdáleností 80cm až 1metr.

Stále čekám na řešení které je podle Milana to nejlepší. Když řeknu že je to na houby, měl bych říci ještě proč a jak to udělat správně. Milan stále uhýbá odpovědi a motá se jen v teoretické rovině. To že navrhovaná řešení jsou jistým kompromisem není žádná novinka. Nicméně pokud má Milan řešení které lze rozumně užít i v praxi, rád ho někdy využiju. Nemám s tím opravdu problém. Pokud to chcete rozebírat jen v teoretické rovině, nechme tuto diskusi přesunout do sekce kterou vidí jen odborníci a neplevelme vlákno kde to může laik lesco špatně pochopit.

Honzo, ale všimni si, že jsem ve svém příspěvku záměrně neuváděl termín "anténa" nebo "anténní stožár". Je spousta dalších vodivých součástí stavby, které se dnes připojují na zem a mě se zdá, že je to kolikrát bez rozmyslu...pro stě norma uvádí......a ámen tma.

OK, pojďme si tedy říci jak to má být provedeno správně. Začněme tím že tazateli povíme jak to má správně udělat. Přiznávám že jsem z tvých odpovědí trochu nerozhodnej. Prosím poděl se o to správné řešení. Zkráceně- jakou vzdálenost doporučuješ mezi jímačem a anténním stožárem a jestli ten stožár doporučuješ připojit k MET, nebo ne, případně proč toto řešení doporučuješ. Svůj názor jsem snad popsal dost podrobně. Kdyby něco, rád doplním svůj pohled na tuto problematiku.

[Fuk Tomáš]

Jestli on v tomhle ohledu nebyl lepší "sestřelený stařík"? Všechno se spojilo nahoře, a bleskoproud se netáhl dobrovolně kvartýrem na hopku. 

Zato se dobrovolně do kvartýru zavedlo bleskonapětí, a to jak známo bleskoproudu cestu udělá, i s pyrotechnickým i efekty.

[Milan Hudec]

Honzo nerozumíme si.
Např.jímač 1,3m, metr mezera, klima 1m3, metr mezera, jímač 1,3m.
Dle normy ok.,  dokonce by jímač možná vyšel i nižší .....
Ale že by si blesk vybral drát nepatrně převyšující objekt o jednom kubíku, který bude na stejném potenciálu, je pro mne  dosti prapodivné, proto uvádím ony 2m, což je palba od boku, ale v rámci technického uvažování takové uchopitelnější .

[Jan Franěk]

Honzo nerozumíme si.

Myslím že rozumíme. Chápu tvoji připomínku a dokonce s ní i souhlasím. Nicméně nepředpokládám že odborníci (mezi které se v tomto zaměření nepovažuji) toto nebrali v potaz a navrhli by nefunkční řešení, nebo takové kde by riziko přeskoku, nebo úderu mimo strojený (přednostní) jímač, bylo příliš vysoké. Navíc ten potenciál země tam bude stejně, jak už jsem jasně napsal. Možná o malinko horší, ale přece. Tedy tím že ten stožár přizemním, nenabídnu blesku lepší cestu (přednostní oproti jímači),  ale takovou aby naindukované napětí, či případný přeskok a podobný nebezpečný potenciál, mohl odejít snadněji strojenou a lepší cestou, než je přívodní kabel, stínění kabelu, potrubí klimatizace a podobně. Samozřejmě stále všichni chápou že ani to není 100% ochrana, ale prozatím nevím o lepším způsobu, než kterým je oddálený jímač. Pokud tento názor nesdílíš, je to v pořádku. Ale pak napiš jasně a polopaticky jaké navrhuješ řešení, proveditelné v praxi. Ne teoretické. To taky dokážu navrhnout Faradayovu klec s oky 1x1m ,  ale to není v tomto případě do praxe přenositelné. Už víš co po tobě chci? Ne manipulaci s čísly, kdy navrhneš jímač jen o 30cm vyšší než je chráněný objekt a pak na tom simuluješ že blesk snadno přeskočí na klimabednu. Vždy jsem viděl tyto jímače v podobných případech minimálně o metr vyšší. Hraní s hraničními hodnotami v tvém případě fakt považuji za  manipulaci nehodnou tvých schopností a znalostem v oboru.

[Milan Hudec]

Však to píši, vyšší jímače a lepší svorky......
Nikde jsem neuvedl, že se onen objekt nemá přizemňovat, jsem zastáncem.

[Jan Franěk]

Však to píši, vyšší jímače a lepší svorky......
Nikde jsem neuvedl, že se onen objekt nemá přizemňovat, jsem zastáncem.

Heuréééka 

Pak nechápu proč tolik příspěvků kde to vyznívá jako "celé špatně už od základů",  s nemožností to provést správně.

Tedy tazatel nyní jasně vidí že si musí dát pozor na dostatečnou vzdálenost S, na to aby jímač byl tak dlouhý aby chráněné zařízení spolehlivě chránil a blesk udeřil přednostně do něho a že stožár je potřeba dodatečně přizemnit, aby se eliminovaly případné přeskoky, indukce a podobně. Jasně také vidí že jeho provedení tomuto zcela neodpovídá a projektant není zcela v obraze, co se této ochrany týká.

Uff, ale byla to fuška 

[Jiří Schwarz]

... doufejme, že ten blesk ví, co je to valivá koule ...

Já si myslím, že blesku je úplně jedno, jestli jsme něco nazvali valivou koulí.
Ale jsou nějaké principy chování velmi vysokých napětí, aplikováno na blesk to teoreticky nějak funguje, pomocí nějaké fiktivní koule se dá odhadnout co by se mohlo nebo mělo stát, k jakému přeskoku by mělo dojít, když se 2 potenciály přiblíží na vzdálenost, kdy nevydrží izolační pevnost prostředí...
Nechci polemizovat o 95 nebo 99%,  ale nikdy nemám na 100% zaručeno, že mi déšť, kouř nebo jiný vliv nevytvoří vodivější prostředí směrem ke chráněné části... To bychom to museli mít schované proti "valivé kouli" ne o nějakých 20cm, ale o několik metrů...

[Peter Lovacký]

Myslím že počítanie chráneného priestoru s guľou sa robí od 20m vyššie ale v princípe je to jedno a guľa mi príde ešte o dačo prísnejšia. Ja chránený priestor beriem vždy tak, že norme na dovolené riziko stačí aj keby sa stožiar dotýkal vnútornej hranice zóny.
Ja dakedy laikom vysvetľujem bleskozvod na streche tak, že nech si predstavia imaginárny lievik čo prečnieva cez celú strechu a že každá dažďová kvapka predstavuje možnú cestu blesku do objektu až kým jej ten lievik nezmení jej pôvodný smer. A to kebyže aj z boku fúkalo, bo lievik má kus presahovať. Že ten lievik pred dopadom usmerní všetky cesty kvapiek do úzkeho priestoru podobne jak zachytávacia tyč usmerní všetky možné cesty blesku cez seba do zvodov.  Myslené samozrejme len v okruhu toho lievika
Stožiar určite treba uzemniť, presnejšie povedané pospojiť bo uzemňujú sa zvody a to zas nie je pre technika celkom ten istý výraz. A ešte myslím si že ho treba pospojiť aj preto, lebo asi málokto má presnú predstavu o tom čo sa deje keď pri poriadnom lejaku priletí na tyč 100kA, a čo všetko sa z tej mokrej tyče po vode na streche porozlieza kadetade.

[ACEOF ACES]

Podle mého názoru představuje ten anténní stožár místo s vysokou nehomogenitou, ze kterého mohou vznikat, v závislosti na tlaku, teplotě a intenzitě elektrického pole v daném místě, vstřícné výboje dlouhé několik metrů až desítek metrů, v závislosti na výšce a podmínkách přitékání nábojů ze země (na uzemnění).
Je-li to možné, tak bych ten anténní stožár sundal ze střechy a tu anténu bych umístil pod střechu nebo do úrovně oken v přízemí v dostatečné vzdálenosti od hromosvodu.