Je určena minimální vzdálenost mezi požárním hydrantem a rozvaděčem elektro?

[Jaroslav Matějka]

Na IN-EL jsem se dočetl, že je třeba provést opatření proti zasažení rozvaděče vodou z hydrantu (např. nějakou zábranou před hydrantem nebo je třeba dbát na to, aby byl hydrant od rozvaděče dostatečně vzdálen, aby nemohlo dojít k zasažení rozvaděče stříkající vodou z hydrantu).   
Jaký je váš názor na tento problém?

[Milan Brejcha]

A co tam p. ing. Kříž odpovídá, nebo na jakou ČSN se odkazuje ?

[Jaroslav Matějka]

Nevím jestli jsem oprávněn zkopírovat odpověď  . Takže toto radši kopírovat nebudu ale je to jejich názor a neopírá se o žádnou platnou normu. Zmiňuje pouze čl. 5.12 ČSN 33 3210:1986.

[Milan Brejcha]

Pane Matějko,
   nevím kde by byl tento problém řešen a to hlavně ve které ČSN. Konzultoval jsem tuto skutečnosti se 3 RT techniky a ty se na žádnou takovou ČSN nepamatují, která by se specifikovala na vámi uvedený dotaz. I samotného by mi to zajímalo. Prováděl jsem revizi v jednom objektu. Nad hlavním rozvaděčem bylo vedení hlavního přívodu vody. V té době jsem hledal ČSN, bohužel jsem se nedopracoval k žádnému závěru a tak jsem ponecha stávající stav.     

[Jaroslav Matějka]

Já netvrdím, že to musí být jen mě zarazilo tvrzení pana Ing. Kříže. Dle jeho názoru a tak jak jsem si to vyložil já je potřeba vedle hydrantu určit prostředí min AD4 popř. dokonce AD5. Takže jakékoliv svítidla v dosahu tlačítka, vypínače, rozvaděče musí být v odpovídajícím krytí dle určení prostředí, takže IPx4, IPx5 nebo dokonce více, kdyby náhodou začala s hydrantu stříkat voda.

[Milan Karvánek]

Co píše Ing. Kříž nevím, takže nemohu posoudit, zato vím co říká ČSN 333210/čl.5.12  ..."Prostory, které jsou vyhrazeny k umístění rozvodných zařízení, nemá procházet potrubí, které neslouží k provozu rozvodného zařízení. Jsou-li rozvodná zařízení ve společných prostorech s jinými zařízeními, musí být provedena opatření, která chrání rozvodné zařízení před nebezpečnými kapalinami nebo plyny, které by mohly unikat netěsnostmi z provozu ostatních zařízení."...
Takže 1.věta řeší spec. místnosti jako velíny, místnost rozvaděče atp. tam je to jasné. 2. věta řeší ten zbytek, důležitá je podmínka za čárkou. Pokud tedy hydrant při běžném provozu volně ustříkává směrem rozvodné zařízení potom je nutno přijmout potřebná opatření. 

[Jaroslav Matějka]

Takže pokud jse pochopil správně. Rozvaděč může být vedle i naproti  hydrantu. V normálním provozu se samozřejmě počítá s tím, že nebude stříkat ani kapat žádná voda z hydrantu. Na to by jste napsal revizi?

[Milan Karvánek]

Když to bude podle projektu.  tak proč né.
Vážně není přece možné počítat s havarijními stavy hydrantu třeba na běžné chodbě domu.
Smysl toho čl. vidím mimo jiných případů třeba z vlastní praxe v montážním kanále, kde je hydraulické vedení ke zvedáku, ze kterého stále rosí olej a kape do instalačních krabic které napájí osvětlení. Jistě, že v tomto případě jsou porušeny i další předpisy, ale tam bych vyžadoval to "opatření",  třeba dokonalé krytí a stříšku s okapem atp..

[Jaroslav Matějka]

No tak teď jsem na rozpacích jak k tomu mám přistupovat zda dle pana Karvánka nebo dle pana Kříže.  Ptal jsem se jak revizních techniků, realizatorů, projektanta a závěr? Nikdo si není moc jistý. Já bych chtěl rozvaděč umisťovat vedle hydrantu v krytí IP43 což mě v případě poruchy asi moc nepomůže. Rozvaděč je od hydrantu cca 2 metry 

[Milan Karvánek]

A jak vám pomůže v případě prasknutí vodovodu o patro výš než je umístěn rozvaděč IP21? Podle téhle logiky bychom museli veškerou instalaci dimenzovat přinejmenším na povodeň, zemětřesení nebo pžílet mimozemšťanů?

[Jaroslav Matějka]

  něco na tom je.

[Hynek Bureš]

Připojuji se k odpovědi Milana Karvánka. To bychom museli dávat vodotěsné zásuvky nebo raději žádnou elektroinstala ci i všude v okolí radiátorů ÚT, protože i ten může prasknout a stříkat. Neznám žádný předpis, který by se těmito podobnými havarijními stavy zabýval mimo ČSN 2000-3, pakliže by byl uveden nějaký vnější vliv působení vody či vlhkosti. Kdyby komise v protokolu o určení vnějších vlivů stanovila nějaké zóny v okolí potrubních rozvodů,  ventilů,  šoupátek, čerpacích stanic apod.

Použití hydrantu je omezeno na výjimečné stavy a podmínkou hašení požáru vodou je vypnutí hlavního přívodu el. energie do objektu. Leda mě napadá,  kdyby to byl rozváděč,  který napájí zařízení nutná k evakuaci resp. jejichž funkce musí zůstat při požáru zachována. Ale všechna tato zařízení se osazují ve vysokém krytí a s odpovídající požární odolností,  a tudíž je jedno, jak daleko či blízko hydrantu se nacházejí.